Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Penzijní připojištění: příspěvek zaměstnavatele výrazně zvyšuje výnosnost

aktualizováno 
Legislativní změny poskytly od 1.1.2000 podnikům možnost výhodně přispívat svým zaměstnancům na penzijní připojištění.
Legislativní změny poskytly od 1.1.2000 podnikům možnost výhodně přispívat svým zaměstnancům na penzijní připojištění. Příspěvek do výše 3 % vyměřovacího základu (v praxi hrubé mzdy) zaměstnance je pro firmu daňově uznatelným nákladem a nepodléhá žádnému zdanění ani odvodům. Vzhledem ke skutečnosti, že podniky začaly této výhody využívat v poměrně masovém měřítku (jen za pololetí roku 2000 se zvýšil počet účastníků o 0,5 mil.), považuji za vhodné posoudit výnosnost vložených prostředků navýšených kromě státní podpory i o příspěvek zaměstnavatele. Následující výpočty jsou zároveň příspěvkem do diskuse, v níž některé komentáře odsuzují penzijní připojištění jako takové. Jejich autoři pohlížejí na problematiku většinou příliš jednostranně, bez zohlednění daňových aspektů a především spojení s příspěvkem zaměstnavatele.

Pojďme se nyní podívat, jakým způsobem to funguje v praxi. Podnik dá zaměstnanci na výběr, zda si přeje zvýšení mzdy, či zda si zaměstnanec přeje, aby mu podnik přispěl na penzijní připojištění. Pokud se rozhodne zvýšit mu plat např. o 300 Kč, bude to znamenat, že zaměstnanec obdrží zhruba 224 Kč čistého, ale celkové náklady na zaměstnance budou ještě o 35% vyšší díky odvodům na soc. a zdrav. pojištění, tzn. že celkové náklady podniku by nečinily 300 Kč, ale 405 Kč.

Druhou možností je, že těchto 405 Kč by se stalo příspěvkem podniku na zaměstnancovo penzijní připojištění, který zaměstnanec obdrží v plné výši na svůj účet v penzijním fondu bez jakýchkoli odvodů a daní za předpokladu, že měsíční hrubá mzda zaměstnance je alespoň 15 000 Kč (s rezervou).

Na výhodnost takového spoření se podíváme podle dvou základních situací:

1) Předpokládejme, že pokud by se podnik nerozhodl pro poskytování příspěvku, mzdu by zaměstnanci jinak nezvýšil. Vzhledem ke skutečnosti, že z poskytnutého příspěvku neodvádí nikdo žádné daně a podnik se pro jeho poskytování nad rámec mzdy dobrovolně rozhodl, lze na něj v tomto případě v hodnocení výnosnosti pohlížet podobně jako na státní podporu. Kromě příspěvku firmy má zaměstnanec sjednanou vlastní úložku 100 Kč z čisté mzdy, ke které dostává státní podporu 50 %.

Vlastní úložka zaměstnance: 100 Kč
Příspěvek státu: 50 Kč
Příspěvek podniku: 405 Kč

Vlastní investice za 15 let: 18 000 Kč
Stav účtu: 147 000 Kč – hrubého
Vlastní investice za 30 let: 36 000 Kč
Stav účtu: 414 700 Kč – po zdanění
Vnitřní výnosové procento: 13,53 % p.a.

V případě kombinace s otevřeným podílovým fondem (vložením výsluhové penze po 15. roce spoření) by zůstatek činil při průměrném ročním výnosu OPF 10 % 592 500 Kč a vnitřní výnosnost 15,3 % p.a. (O možnosti kombinace penzijního připojištění s akciovým fondem jsme psali zde.)

2) Předpokládejme, že místo příspěvku by podnik byl ochoten zvýšit mzdu, tedy část podnikového příspěvku odpovídající „ušlé“ čisté mzdě (zhruba 224 Kč) je v tomto případě zaměstnancovou investicí. Kromě příspěvku firmy má zaměstnanec sjednanou vlastní úložku 100 Kč z čisté mzdy, ke které dostává státní podporu 50 %. Celkově je v této variantě započítána vlastní investice 324 Kč, takže výnosnost je nižší.

Vlastní úložka zaměstnance: 100 Kč
Jeho "investice" v rámci příspěvku podniku: 224 Kč (část příspěvku podniku, která by teoreticky mohla být čistou mzdou)
Zbytek příspěvku podniku: 181 Kč (prostředky, kterými by zaměstnanec nedisponoval pokud by se rozhodl pro zvýšení mzdy) - příspěvek podniku celkem 405 Kč
Příspěvek státu: 50 Kč

Vlastní investice za 15 let: 58 320 Kč
Stav účtu: 147 000 Kč – hrubého
Vlastní investice za 30 let: 116 640 Kč
Stav účtu: 414 700 Kč – po zdanění
Vnitřní výnosové procento: 7,48 % p.a.

V případě kombinace s OPF (vložením výsluhové penze po 15. roce spoření) by zůstatek činil při průměrném ročním výnosu OPF 10 % 592 500 Kč a vnitřní výnosnost 9,37 % p.a.

Závěrem lze tedy říci, že vstupem zaměstnavatele do systému penzijního připojištění se tento produkt jeví ve velmi zajímavém světle. Penzijní připojištění se tak mimo jiné stává atraktivním i pro mladé lidi.

A jaké máte zkušenosti s penzijním připojištěním vy, pokud jste zaměstnanci? A jaké vy, pokud jste zaměstnavatelé? S jakými problémy se u toho systému setkáváte? Těšíme se na vaše názory.

Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Spořicí účty: jak banky nyní zhodnotí vklad ve výši 100 tisíc korun

Pro lidi, kteří si nechtějí připustit žádnou finanční ztrátu, jsou určeny jen opravdu konzervativní finanční produkty. Místo investování budou prostě spořit....  celý článek

Petr Vosála
Setkává se s útoky na bankovní účty lidí. Češi jsou nepoučitelní, říká

Řada Čechů si myslí, že ovládá internetové bankovnictví, k platebním kartám se chová obezřetně a vyzná se přinejmenším v základech internetové bezpečnosti....  celý článek

ČSOB včetně Poštovní spořitelny má mobilní peněženku (Na Nákupy), kterou...
Revoluce v placení: Chytrým mobilem platí v obchodech už tisíce Čechů

Placení mobilem se v Česku stává hitem podobně jako placení pípacími kartami. Mobilní peněženku už využívá přes 15 tisíc Čechů a počty uživatelů každým dnem...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.