Pojďme se nyní podívat, jakým způsobem to funguje v praxi. Podnik dá zaměstnanci na výběr, zda si přeje zvýšení mzdy, či zda si zaměstnanec přeje, aby mu podnik přispěl na penzijní připojištění. Pokud se rozhodne zvýšit mu plat např. o 300 Kč, bude to znamenat, že zaměstnanec obdrží zhruba 224 Kč čistého, ale celkové náklady na zaměstnance budou ještě o 35% vyšší díky odvodům na soc. a zdrav. pojištění, tzn. že celkové náklady podniku by nečinily 300 Kč, ale 405 Kč.
Druhou možností je, že těchto 405 Kč by se stalo příspěvkem podniku na zaměstnancovo penzijní připojištění, který zaměstnanec obdrží v plné výši na svůj účet v penzijním fondu bez jakýchkoli odvodů a daní za předpokladu, že měsíční hrubá mzda zaměstnance je alespoň 15 000 Kč (s rezervou).
Na výhodnost takového spoření se podíváme podle dvou základních situací:
1) Předpokládejme, že pokud by se podnik nerozhodl pro poskytování příspěvku, mzdu by zaměstnanci jinak nezvýšil. Vzhledem ke skutečnosti, že z poskytnutého příspěvku neodvádí nikdo žádné daně a podnik se pro jeho poskytování nad rámec mzdy dobrovolně rozhodl, lze na něj v tomto případě v hodnocení výnosnosti pohlížet podobně jako na státní podporu. Kromě příspěvku firmy má zaměstnanec sjednanou vlastní úložku 100 Kč z čisté mzdy, ke které dostává státní podporu 50 %.
Vlastní úložka zaměstnance: 100 Kč
Příspěvek státu: 50 Kč
Příspěvek podniku: 405 Kč
Vlastní investice za 15 let: 18 000 Kč
Stav účtu: 147 000 Kč – hrubého
Vlastní investice za 30 let: 36 000 Kč
Stav účtu: 414 700 Kč – po zdanění
Vnitřní výnosové procento: 13,53 % p.a.
V případě kombinace s otevřeným podílovým fondem (vložením výsluhové penze po 15. roce spoření) by zůstatek činil při průměrném ročním výnosu OPF 10 % 592 500 Kč a vnitřní výnosnost 15,3 % p.a. (O možnosti kombinace penzijního připojištění s akciovým fondem jsme psali zde.)
2) Předpokládejme, že místo příspěvku by podnik byl ochoten zvýšit mzdu, tedy část podnikového příspěvku odpovídající „ušlé“ čisté mzdě (zhruba 224 Kč) je v tomto případě zaměstnancovou investicí. Kromě příspěvku firmy má zaměstnanec sjednanou vlastní úložku 100 Kč z čisté mzdy, ke které dostává státní podporu 50 %. Celkově je v této variantě započítána vlastní investice 324 Kč, takže výnosnost je nižší.
Vlastní úložka zaměstnance: 100 Kč
Jeho "investice" v rámci příspěvku podniku: 224 Kč (část příspěvku podniku, která by teoreticky mohla být čistou mzdou)
Zbytek příspěvku podniku: 181 Kč (prostředky, kterými by zaměstnanec nedisponoval pokud by se rozhodl pro zvýšení mzdy) - příspěvek podniku celkem 405 Kč
Příspěvek státu: 50 Kč
Vlastní investice za 15 let: 58 320 Kč
Stav účtu: 147 000 Kč – hrubého
Vlastní investice za 30 let: 116 640 Kč
Stav účtu: 414 700 Kč – po zdanění
Vnitřní výnosové procento: 7,48 % p.a.
V případě kombinace s OPF (vložením výsluhové penze po 15. roce spoření) by zůstatek činil při průměrném ročním výnosu OPF 10 % 592 500 Kč a vnitřní výnosnost 9,37 % p.a.
Závěrem lze tedy říci, že vstupem zaměstnavatele do systému penzijního připojištění se tento produkt jeví ve velmi zajímavém světle. Penzijní připojištění se tak mimo jiné stává atraktivním i pro mladé lidi.
A jaké máte zkušenosti s penzijním připojištěním vy, pokud jste zaměstnanci? A jaké vy, pokud jste zaměstnavatelé? S jakými problémy se u toho systému setkáváte? Těšíme se na vaše názory.
 |
