Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Penzijní připojištění v osmnácti? Možná z recese.

  11:00aktualizováno  11:00
Velkou polemiku mezi laickou i odbornou veřejností vyvolává otázka, v kolika letech by si měl občan uzavřít smlouvu o penzijním připojištění. Většina lidí si zatím uzavírá penzijní pojištění daleko po čtyřicítce. Je vhodné ho uzavřít dříve?
Velkou polemiku mezi laickou i odbornou veřejností vyvolává otázka, v kolika letech by si měl občan uzavřít smlouvu o penzijním připojištění. Většina lidí si zatím uzavírá penzijní pojištění daleko po čtyřicítce, avšak v některých případech je prostor pro dřívější uzavření smlouvy. Kdy a proč?

Již několik předcházejících komentářů na Fincentru o penzijním připojištění vyvolalo velmi ostré diskuse mezi zastánci a odpůrci tohoto produktu. Radikální odpůrci považovali tento produkt za málo atraktivní pro občany a byli jej ochotni akceptovat do osobního portfolia až někde kolem padesátky. Svoje argumenty opírali zejména o fakt, že klient přijde v případě vyplacení formou odbytného o připsané státní příspěvky a zbudou mu pouze výnosy plynoucí ze zhodnocení. Podle nich je u mladších lidí vysoká pravděpodobnost, že prostředky paralyzované na účtu u penzijního fondu budou potřebovat dříve (financování bydlení, náklady na studium dětí apod.), a tudíž přijdou o státní příspěvky.

Naopak příznivci tohoto produktu vyzdvihovali možnost snížení daňového základu až o 12 tisíc ročně a v případě akutní potřeby prostředků není odbytné také k zahození. Sice takový pojištěnec přijde o státní podporu, avšak daňová úspora vzniklá snížením daňového základu mu zůstane. Maximálně si takový klient může snížit daňový základ až o 12 tisíc korun, což při pohybu v nejvyšším daňovém pásmu může znamenat až čtyřtisícovou čistou úsporu.

K dokonalosti tento systém přivedli koumáci, kteří každoročně ukončili a opětovně uzavírali novou smlouvu. Každý rok tedy dosáhli daňové úspory a zároveň si nevázali dlouhodobě prostředky v penzijním fondu. Tento model má smysl samozřejmě v případě, že peníze získané každoročně ve formě odbytného klient buď dokáže zhodnotit lépe než penzijní fond nebo v případě, že klient nechce, aby se mu ve fondu hromadily prostředky. Podobné kolečko absolvují také někteří účastníci stavebního spoření, detaily o tom se můžete dočíst zde. Mně osobně se tento systém nezdá příliš atraktivní z pohledu účastníka penzijního připojištění, avšak existují klienti, kteří to praktikují.

Penzijní připojištění v osmnácti ano, ale za určitých podmínek
K osmnáctinám dnes dostávají mladí lidé cokoliv. Velký obdiv v dnešní době u obdarovaných sklízejí auta, motocykly či mobilní telefony. Stěží si dokážu představit rodiče, kteří k osmnáctinám nabídnou svému potomkovi možnost uzavřít smlouvu o penzijním připojištění s tím, že mu tam budou kupříkladu po dobu pěti let než začne vydělávat přispívat. Asi se shodneme, že s takovým darem by asi příliš velký potlesk nesklidili. Přesto však v některých případech penzijní připojištění svoje místo mít může.

Podobně jako většina ostatních autorů komentářů na Fincentru se domnívám, že penzijní připojištění by nemělo být prvním produktem v osobním portfoliu. Zvlášť u mladého člověka je ideálním produktem stavební spoření, které ukrývá kromě vysokého zhodnocení také možnost vyřešení bytové otázky. V případě, že mu jeho měsíční příjem ale umožňuje ukládat prostředky do dalšího produktu, tak penzijní připojištění nemusí být zas tak špatnou volbou. Pro tak mladé lidi lze samozřejmě doporučit velmi nízké měsíční vklady, které jsou skutečně zanedbatelnou položkou v rozpočtu. Z toho důvodu určitě není na škodu si založit penzijní připojištění co možná nejdříve.

Pro bonitní klienty je PP dalším vhodným produktem ke snížení daní
Na druhé straně lze doporučit penzijní připojištění jako prostředek k minimalizaci daňové zátěže. To samozřejmě platí pro obyvatele s nadprůměrnými příjmy, kteří přispívají výraznou část svého příjmu do státní pokladny. Penzijní připojištění by tedy s ohledem na možné úspory na daních mělo patřit do jejich osobního portfolia. Zcela určitě by tito bonitní klienti s ohledem na minimalizaci daňových odvodů mít ve svém portfoliu stavební spoření a hypotéku.

Podívejme se nyní na to, zda je výhodnější být penzijně připojištěn již od mládí anebo počkat až do středního věku. Zkusme si to porovnat na klientovi, který se rozhodne v různém věku uzavřít penzijní připojištění a pravidelně přispívat měsíčně 500 korun. Ve všech případech ukončí penzijní připojištění ve svých šedesáti letech. Je velmi těžké odhadnout výši zhodnocení. S ohledem na strukturu portfolia cenných papírů, do nichž investují penzijní fondy, je rozumné počítat s dvouprocentním ročním reálným zhodnocením.

Věk účastníkaVlastní úložkyCelkové úsporyCÚ/VÚSt. příspěvek a výnosy
25210 000 Kč394 000 Kč1,876184 000 Kč
35150 000 Kč252 000 Kč1,68102 000 Kč
4590 000 Kč136 000 Kč1,51146 000 Kč

Vysvětlivky k tabulce:
V případě věku účastníka se rozumí vstup do systému penzijního připojištění. Pětadvacetiletý klient tedy pravidelně přispívá penzijnímu fondu po dobu 35 let pět set korun měsíčně. Sloupec vlastní úložky udává kolik korun zaplatí klient penzijnímu fondu na pravidelných úložkách do dovršení šedesáti let. Celkové úspory nám říkají, kolik bude mít klient na svém účtu v šedesáti letech. Ukazatel CÚ/VÚ poměřuje hodnotu celkových úspor (vlastní prostředky, zhodnocení a státní příspěvky) vůči vloženým prostředkům a poslední sloupec udává kolik modelovým klientům po dobu přispívání do systému připsal stát a zároveň činilo zhodnocení při konstantních shodných parametrech (zhodnocení 2 % p.a.).

Z hodnot v tabulce je patrné, že je pro klienta výhodnější začít s penzijním připojištěním co možná nejdříve. Podobné tabulky koneckonců demonstrují svým potenciálním klientům pracovníci penzijních fondů a lákají je k co možná nejčasnějšímu vstupu do systému. To je jeden úhel pohledu. Lidé znalí problematiky finanční matematiky však takto laciným marketingovým grafům či tabulkám rozhodně neuvěří. Dosáhnout totiž při pravidelných měsíčních úložkách ve výši 500 korun po dobu 35 let ani ne zdvojnásobení vložených prostředků je totiž poměrně málo.

Pro tak dlouhý investiční horizont jsou totiž na trhu mnohem efektivnější nástroje než penzijní připojištění a pravidelné měsíční investování do akciového fondu by mělo přinést mnohem vyšší zhodnocení. Tak dlouhý investiční horizont doplněný pravidelnými, byť malými investicemi by měl stačit k minimalizaci rizika v podobě vysoké volatility akcií. Tím samozřejmě nechci říct, že by penzijní připojištění bylo špatným produktem, avšak přepychové stáří při úložkách kolem pěti set korun měsíčně zřejmě nikomu nepřinese. Ideální je ho tedy kombinovat s ostatními produkty, což si však samozřejmě může dovolit pouze solidně bonitní klient.

Domníváte se, že má smysl si uzavírat penzijní připojištění již v mladých letech nebo je to krajně nevýhodný produkt pro mladého klienta? Těšíme se na vaše názory.

Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Nejlepší finanční produkty roku: nejvíc boduje Equa bank a Air Bank

V soutěži o nejlepší finanční produkty roku zvítězila mezi bankami v kategorii běžných účtů Equa bank. Nejlepší spořicí účet má Sberbank a nejlépe hodnocený...  celý článek

Inteligentní bankomaty umí peníze nejen vydávat, ale i přijímat a vkládat na...
K bankomatům přibývají i vkladomaty, je jich už 760. Dají se ošidit?

Nosit větší hotovost u sebe, nebo nechat balík peněz ve firmě či doma v šuplíku může být docela riziko. Pokud nemáte bytelný trezor, je lepší poslat peníze na...  celý článek

Ilustrační snímek
Milion uložený na rok: někde vydělá 396 korun, jinde až 9 386 korun

Mít peníze „nasyslené“ v bance není aktuálně žádné velké terno. Ale co třeba se 150 tisíci či s milionem, o kterých víte, že je budete za rok potřebovat?  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

4 scénáře amerického útoku na KLDR: Vedly by k totální zkáze!
4 scénáře amerického útoku na KLDR: Vedly by k totální zkáze!

Vztahy mezi KLDR a USA se za poslední týden vyostřily víc, než za několik let. Zdá se, že válka mezi zeměmi je na spadn... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.