Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Penzijní připojištění: Vyplatí se maximální státní příspěvek?

aktualizováno 
S ohledem na smysl a cíl penzijního připojištění je totiž třeba dávat důraz nikoliv na relativní výnosovost, ale především na absolutní velikost státního příspěvku. Nejvyšší částku – 150 Kč – je možné získat až u 500 korun. Ročně to představuje 12×150 Kč = 1 800 Kč. Jaké efekty pak lze od tohoto kroku v různě dlouhém časovém horizontu očekávat?
Důchodci

Důchodci | foto: Profimedia.cz

Znamená to, že efekt výsledné roční úspory jen ze samotného státního příspěvku je absolutně stejně vysoký, jako v prvním případě kombinace sto korunového příspěvku účastníka plus státního příspěvku. Ti, kteří mají možnost si svůj příspěvek zvýšit na nejvyšší možnou částku, do které se ještě státní příspěvek na vyšuje, udělají nejlépe, když si požádají o změnu smlouvy a na částku 500 korun si svou měsíční platbu od nejbližšího možného termínu upraví.

Podívejme se, jaké efekty pak lze od tohoto kroku v různě dlouhém časovém horizontu očekávat. Do následujícího grafu vyneseme koncovou částku za předpokladu, že si stejně vysokou, tj. v našem případě 500 korunovou platbu, stanoví účastníci bez ohledu na věk – počínaje 25letým až po padesátiletého s tím, že fázi spoření ukončí vždy po dosažení 60 let věku. U těch padesátiletých to bude znamenat, že využijí výhod penzijního připojištění přinejmenším ještě deset let, ti mladší pak o poznání déle, a na jejich účtu to bude odpovídajícím způsobem poznat.

Předpokládejme, že reálný výnos bude do budoucna cca 2 % a přijměme velmi přísný předpoklad, že výše státního příspěvku se již nikdy v budoucnu nezvýší (a pokud ano, budou konečné hodnoty přirozeně ještě vyšší, než ty, které jsou uvedené v grafu).

Graf: Cílová částka z penzijního připojištění při 500 korunovém měsíčním příspěvku účastníka a 2% reálném výnosu v horizontu trvání připojištění 10 až 35 let

To, co je v grafu patrné na první pohled, tj. narůstající efekty ze státního příspěvku a z podílů na výnosech hospodaření penzijního fondu v závislosti na věku účastníka (resp. době penzijního připojištění), si ještě vyjádříme číselně v tabulce.

Tabulka: Celkové efekty plynoucí z penzijního připojištění při 500 korunovém měsíčním příspěvku účastníka a 2% reálném výnosu v horizontu trvání připojištění 10 až 35 let

Pokud dáme do poměru třetí a druhý sloupec, pak v grafu viditelně se rozvírající nůžky mezi vlastním vkladem a jeho celkovým zhodnocením lze matematicky vyjádřit asi tak, že desetiletá účast v penzijním připojištění přinese 50letému účastníku efekt v podobě 43% výnosu, kdežto tomu, kdo začal s 500 korunovou platbou již ve 25 letech, dá míru celkového výnosu více než dvojnásobnou (88 %). Je z povahy věci jasné, že v okamžiku, kdy by se reálný výnos zvyšoval, pak výnosovost penzijního připojištění dál poroste.

Jak si ukážeme později, kdy se budeme zabývat představou o struktuře konečných důchodů seniorů podrobněji, částky okolo půl milionu korun při odchodu do důchodu by měly být dostačující k udržení přijatelné životní úrovně, a proto znovu doporučujeme – zvláště osobám ve věku okolo 30 let, aby vlastní příspěvek na připojištění posunuly zhruba na tuto 500 korunovou hranici. Mají totiž možnost se ještě velmi významně podílet na multiplikačním fi nančním efektu, o kterém jsme hovořili výše,
a který je právě na tomto grafu dobře patrný.

Co ke státnímu příspěvku ještě dodat? Snad jen zopakujme, že původní zákon č. 42/1994 Sb., vyhlásil jeho základní sazbu a pro prvních 24 měsíců placení příspěvků dával účastníkům ještě 25% zvýhodnění. Konkrétně: Maximum bez bonifi kace činí 120 Kč měsíčně, po bonifikaci pak 150 Kč (120 Kč plus 0,25 krát 120 Kč). Protože vlna zájmu o penzijní připojištění se státním příspěvkem vrcholila okolo roku 1995, je jasné, že tito účastníci po dvou letech pobírání zvýhodněného státního příspěvku přešli někdy okolo roku 1997 na základní (sníženou) sazbu. Mezitím však inflace podstatnou část státního příspěvku odčerpala, a tak není divu, že vláda v roce 1999 v souvislosti s novelou zákona přišla s myšlenkou ne dočasného, ale trvalého 25% navýšení; ovšem jen pro ty účastníky, kteří upraví svou smlouvu i na další novelizované podmínky, především přistoupí na prodloužení doby nároku na čerpání dávek starobní penze na 60 let.

To by jistě neměla být překážka pro ty, kteří hodlají v penzijním připojištění se státním příspěvkem setrvávat prakticky po celou dobu, kdy jsou v zaměstnaneckém poměru, a pro které má smysl na nové podmínky přistoupit a získat tak opět nárok na čerpání zvýhodněného státního příspěvku, který mezitím ztratili. Ti, kteří smlouvu o penzijním připojištění se státním příspěvkem podepisovali nejpozději po 3. květnu 2000, však automaticky podepsali smlouvu již na novelizované podmínky a zvýhodnění jim bude náležet trvale.

Ukázky z knihy
Jaroslava Šulce: Penzijní připojištění

1. díl: Co od PP očekává běžný občan?

2. díl: Proč je dobré se penzijně připojistit

3. díl: O kolik bude váš důchod nižší? 

4. díl: Víte, kdy a na jakou částku? 

5. díl: Jak dosáhnout nejvyššího státního příspěvku? 


Úryvek je z knihy "Penziní připojištění, 2.rozšířené vydání" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Naučte se investovat
Investování pro začátečníky

Finanční matematika pro každého 


 

Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Spořicí účty: jak banky nyní zhodnotí vklad ve výši 100 tisíc korun

Pro lidi, kteří si nechtějí připustit žádnou finanční ztrátu, jsou určeny jen opravdu konzervativní finanční produkty. Místo investování budou prostě spořit....  celý článek

Ilustrační snímek
Nejlepší finanční produkty roku: nejvíc boduje Equa bank a Air Bank

V soutěži o nejlepší finanční produkty roku zvítězila mezi bankami v kategorii běžných účtů Equa bank. Nejlepší spořicí účet má Sberbank a nejlépe hodnocený...  celý článek

Martin Mašát
KOMENTÁŘ: Jsou nulové úroky na běžných účtech zlodějna, nebo ne?

Jaká je dnes nejlepší konzervativní investice? Běžný účet s nulovým úrokem. A buďte rádi za nezáporný úrok. Jestli máte pocit, že vás banky okrádají a neplatí...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

V září se 60 miliard korun octne „na ulici“
V září se 60 miliard korun octne „na ulici“

České ministerstvo financí včera oznámilo, že v září neprodá žádné nové pokladniční poukázky a jen 16 miliard korun dlu... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.