"Lidé nejsou hloupí a vědí, že se o sebe budou muset postarat sami, že to za ně stát nebude dělat," říká Tomáš Matoušek z Penzijního fondu České pojišťovny.

"Lidé nejsou hloupí a vědí, že se o sebe budou muset postarat sami, že to za ně stát nebude dělat," říká Tomáš Matoušek z Penzijního fondu České pojišťovny. | foto: archiv T. Matouška

Expert: Druhý pilíř je správné řešení, moc jiných alternativ není

  • 159
Tomáš Matoušek z Penzijního fondu České pojišťovny očekává, že do druhého pilíře penzijní reformy vstoupí až jeden milion klientů. Vstoupí do něj i on. V sérii názorových článků shrnujících pro a proti s ním přinášíme rozhovor.

Jste penzijní společnost, která bude nabízet takzvaný druhý pilíř. Co si o něm myslíte?
Přináší lidem možnost vzít svou budoucnost do vlastních rukou a snížit závislost na státu. Nový pilíř také alespoň částečně vnáší spravedlnost do důchodového systému.

Tomáš Matoušek (47)

  • Vystudoval VŠE v Praze a je absolventem University of Pittsburgh.
  • V Penzijním fondu České pojišťovny do roku 2007 pracoval jako ředitel pro finance a služby a místopředseda představenstva. Od roku 2008 je generálním ředitelem a předsedou představenstva této společnosti.
  • Je ženatý a má jednoho syna.
  • Do II. pilíře vstoupí.

Ti, kdo více odvedou na sociálním pojištění a budou si spořit, také v součtu z prvního a druhého pilíře dostanou nejvíc. Část odvodů na sociální pojištění může být v druhém pilíři efektivně zhodnocena a peníze hlavně klientovi opravdu zůstanou. Navíc mohou být předmětem dědictví. Druhý pilíř je vhodný pro všechny, už jen kvůli rozložení rizik.

Co považujete za největší přínos?
Rozdělení zdrojů budoucích příjmů, a tím i rizik. Pozitivní je i to, že lidé vstupem do druhého pilíře vyjadřují vůli řešit budoucnost. Prospělo by však, kdyby byl povinný.

To by se ale dalo vykládat jako zvýšení daní, ne? Vždyť každý si může ona dvě procenta ukládat individuálně…
To sice může, ale nikdy neuvidí ta další tři procenta, co mu jinak zmizí v sociálním pojištění. Zkuste se na to podívat obráceně: za dvě procenta vkladu získám od státu příspěvek tři procenta. To už je docela zajímavá rovnice, nemyslíte? Navíc je jisté, že v dlouhodobém horizontu vklad v penzijním spoření vydělá mnohem více než na spořicím účtu v bance. Zkuste také porovnat poplatky, které zaplatíte v novém pilíři a v jiném investování. Rozdíly opět hovoří ve prospěch druhého pilíře.

Kde je naopak jeho problém?
Zájemce o vstup odrazují proklamace opozice, že jej zruší.

Chystáte se i přesto zájem lidí o druhý pilíř nějak podpořit?
Problémem je nízká informovanost nebo neochota slyšet fakta o současném stavu. Na důchodovém účtu státu je každý rok dluh 40 miliard, průměrný starobní důchod je dnes 11 tisíc korun.

Státní penze jsou ve velkých potížích a v budoucnu nelze čekat změnu. O tom chceme diskutovat. V letošním roce budeme pokračovat v komunikační kampani Penzička, do níž zahrneme i reklamní sdělení pro druhý pilíř.

Říká se ale, že poradci nebudou druhý pilíř zas tak aktivně nabízet. Že to pro ně bude spíš jen cesta ke klientovi, aby s ním mohli sjednat produkt, za který dostanou vyšší provizi…
Právě školíme finanční poradce a setkáváme se s velkým zájmem o podrobné informace o novém produktu a penzijní reformě, takže podobný přístup neočekávám. Navíc, k cestě ke klientovi finanční poradce přece nepotřebuje druhý pilíř.

Je něco, co by jej mohlo systémově vylepšit?
V principu je správným řešením, moc jiných alternativ, jak si na penzi naspořit, není. Vstoupit do druhého pilíře dává smysl většině lidí v této zemi. Spořit v penzijních fondech je totiž daleko menší riziko než se spoléhat na to, že stát se jednou postará. Myslím, že výsledky každoročních debat politiků o valorizaci státních důchodů jsou dost jasným důkazem.