Odpověď není vůbec jednoduchá, protože převážná většina penzijních fondů je již ekonomicky stabilizovaná, dobře vybavená profesionály ať na provoz, či informatiku a styk s klienty. Většina má za sebou poměrně silné finanční skupiny, většinou mezinárodního formátu. Nemusíte si vybrat zrovna ten nejlepší – už proto, že na českém trhu penzijního připojištění je to trošku jiné, než v soutěži o Zlatého slavíka pro nejlepšího zpěváka, kde si Karel Gott odnesl ze 40 možných už 29 prvenství, ale není riziko, že byste se fatálně spletli.
Už jsme naznačili, že nejdemokratičtějším způsobem je ponechat výběr penzijního fondu na zaměstnancích ze všech penzijních fondů, kterým je v České republice povolena činnost. Zopakujme, že aktuální seznam penzijních fondů mohou zaměstnavatelé získat buď na Ministerstvu financí, které vykonává státní dozor nad penzijními fondy nebo u Střediska cenných papírů, které taktéž má ze zákona o Komisi pro cenné papíry povinnost vést tento seznam. Seznam penzijních fondů včetně kontaktů na penzijní fondy a základních ekonomických ukazatelů vede i Asociace penzijních fondů ČR, která je vydává každý rok v ročence. Navíc jsou přístupné na webových stránkách Asociace na internetu (www.apfcr.cz) – a aktuální stav je uveden v příloze této publikace.
Čím začít, než si vybereme nejvhodnější penzijní fond pro platby příspěvků zaměstnavatele na penzijní připojištění svých zaměstnanců?
Podle našeho názoru by zaměstnavatel měl vzít v úvahu v prvé řadě to, že penzijní připojištění v České republice existuje již téměř deset let a že tedy pravděpodobně značná část jeho zaměstnanců již u některého penzijního fondu připojištěna je či byla. Pokud již připojištěni u některého fondu jsou, pak vzhledem k tomu, že by pravděpodobně nebylo vhodné vetší část zaměstnanců nutit k přechodu od tohoto penzijního fondu, který si původně zvolili, měl by si nejprve zaměstnavatel udělat přehled o tom, u kterých penzijních fondů jsou jeho zaměstnanci připojištěni a jaké je rozdělení četností tohoto připojištění.
Tento fakt by podle našich zkušeností měl zaměstnavatel vzít v úvahu jako první kritérium výběru. I z výše uvedeného důvodu se domníváme, že by se zaměstnavatelé, jestliže se rozhodnou omezit počet penzijních fondů do kterých budou přispívat, neměli rozhodnout pro exkluzivní spolupráci pouze s jedním penzijním fondem. Kromě toho, že v případě exkluzivní spolupráce s jedním penzijním fondem bude muset pravděpodobně většina již připojištěných zaměstnanců měnit svůj penzijní fond, jsou tady i další důvody.
Zejména je to určitá odlišnost v podmínkách penzijních plánů jednotlivých penzijních fondů, kdy každý zaměstnanec může mít rozdílné preference, které podmínky mu více vyhovují. Dále je zřejmé, že se penzijní fondy liší dosaženými výnosy pro účastníky v jednotlivých letech a i zde by proto měl podle našeho názoru zaměstnavatel ponechat hlavně na zaměstnanci, pro který penzijní fond se rozhodne. V neposlední řadě většina penzijních fondů nabízí různé formy doplňkové nabídky služeb pro své klienty a zde by mělo být skutečně pouze na zaměstnanci, pro kterou výhodu z různých nabídek se rozhodne. Ze všech těchto důvodů se domníváme, že je vhodné, aby zaměstnavatel ponechal svým zaměstnancům výběr minimálně ze tří penzijních fondů.
Úryvek je z knihy "Penzijní připojištění" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Naučte se investovat, 2. rozšířené vydání
Finanční analýza obchodních a státních organizací
DPH 2006 - zákon s přehledy
