Podle §4 zákona o zaměstnanosti je zakázána „přímá i nepřímá diskriminace z důvodu pohlaví, sexuální orientace, rasového nebo etnického původu, národnosti, státního občanství, sociálního původu, rodu, jazyka, zdravotního stavu, věku, náboženství či víry, majetku, manželského a rodinného stavu nebo povinností k rodině, politického nebo jiného smýšlení, členství a činnosti v politických stranách nebo politických hnutích, v odborových organizacích nebo organizacích zaměstnavatelů; diskriminace z důvodu těhotenství nebo mateřství se považuje za diskriminaci z důvodu pohlaví.
Za diskriminaci se považuje i jednání zahrnující podněcování, navádění nebo vyvolávání nátlaku směřujícího k diskriminaci.“ Přímou diskriminací se rozumí jednání: „kdy je, bylo nebo by bylo na základě rozlišování podle vymezených diskriminačních důvodů s fyzickou osobou zacházeno méně příznivě, než se zachází nebo zacházelo nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci.“
A naopak za nepřímou diskriminaci se považuje jednání, „kdy zdánlivě neutrální rozhodnutí, rozlišování nebo postup znevýhodňuje či zvýhodňuje fyzickou osobu vůči jiné na základě rozlišování podle vymezených diskriminačních důvodů; nepřímou diskriminací z důvodu zdravotního stavu je i odmítnutí nebo opomenutí přijmout opatření, která jsou v konkrétním případě nezbytná, aby fyzická osoba se zdravotním postižením měla přístup k zaměstnání.“
Od stručného vymezení základních pojmů se vraťme k problému personálních serverů. Jedná se o místo na internetu, kde se setkává nabídka po práci s její poptávkou. Strana nabídky je prezentována uchazeči o zaměstnání a strana poptávky zaměstnavateli nebo zprostředkovateli práce. Oběma stranám personální server nabízí užitečné nástroje, které jim pomáhají rychleji dosáhnout cíle a účelu, za kterým na personální server přichází.
Jedním z nástrojů, který bývá s souvislosti s diskriminací nejčastěji skloňován, je životopis. Řada systémů pro vytvoření životopisu žádá zadání údajů, které kdyby byly brány jako rozhodovací údaj o přijetí či nepřijetí, mohly by působit diskriminačně.
 |
O výši penze může rozhodnout den. Čtěte ZDE. |
Personální server již se své podstaty i technického řešení nedělá absolutně žádné rozdíly a vše je na svobodné vůli uchazeče o zaměstnání. Server z prezentovaných životopisů uchazečů nikoho nezaměstnává, nikoho nevybírá a dle zadaných osobních údajů ani nezvýhodňuje. Tím tedy rozhodně nenaplňuje podstatu přímé diskriminace. Se všemi uchazeči zachází rovně a stejně příznivě.
Zaměstnavatelé dostávají do rukou nástroje, které jsou zpracovány na neutrálním technickém řešení. To dává zaměstnavatelům naprostou svobodu při hledání a řídí se pouze technickými pravidly. Jedná se především o vyhledávácí nástroje, které odrážejí výsledky přesně podle zadaných údajů uchazeče, kterými se prezentuje na trhu práce. Personální servery se tedy nedopouští ani nepřímé diskriminace.
Problém diskriminace je tedy třeba hledat přímo u subjektů, které zadaná data hodnotí a na základě nich rozhodují. Personální server pouze automaticky data přijímá, třídí a nabízí dále. Tím nemůže z hlediska diskriminace šanci nikoho zvýšit, ani snížit na úkor někoho jiného. Jeho síla spočívá v přehlednosti nabízených informacích a možnostech, jak aktivní jednotlivce za jejich úsilí odměnit. To již ale představuje oblast marketingu a služeb, nikoliv pracovního práva.
Martin Kouřil
www.cvmarket.cz
