Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Personální servery nijak uchazeče nediskriminují

aktualizováno 
Pojem diskriminace je v dnešní době žhavým tématem. Vstupem zákona o zaměstnanosti se ještě více rozvířila diskuse o tom, kdo je a kdo není diskriminován, kdy se o diskriminace jedná a kdy ne. Začaly se hledat příčiny a původci diskriminace. Na přetřes se dostaly i služby personálních serverů a burz práce na internetu. Ty při vyplňování registrace požadují vyplnění některých údajů. Dopouštějí se však diskriminace?

Podle §4 zákona o zaměstnanosti je zakázána „přímá i nepřímá diskriminace z důvodu pohlaví, sexuální orientace, rasového nebo etnického původu, národnosti, státního občanství, sociálního původu, rodu, jazyka, zdravotního stavu, věku, náboženství či víry, majetku, manželského a rodinného stavu nebo povinností k rodině, politického nebo jiného smýšlení, členství a činnosti v politických stranách nebo politických hnutích, v odborových organizacích nebo organizacích zaměstnavatelů; diskriminace z důvodu těhotenství nebo mateřství se považuje za diskriminaci z důvodu pohlaví.

Za diskriminaci se považuje i jednání zahrnující podněcování, navádění nebo vyvolávání nátlaku směřujícího k diskriminaci.“ Přímou diskriminací se rozumí jednání: „kdy je, bylo nebo by bylo na základě rozlišování podle vymezených diskriminačních důvodů s fyzickou osobou zacházeno méně příznivě, než se zachází nebo zacházelo nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci.“

A naopak za nepřímou diskriminaci se považuje jednání, „kdy zdánlivě neutrální rozhodnutí, rozlišování nebo postup znevýhodňuje či zvýhodňuje fyzickou osobu vůči jiné na základě rozlišování podle vymezených diskriminačních důvodů; nepřímou diskriminací z důvodu zdravotního stavu je i odmítnutí nebo opomenutí přijmout opatření, která jsou v konkrétním případě nezbytná, aby fyzická osoba se zdravotním postižením měla přístup k zaměstnání.“

Od stručného vymezení základních pojmů se vraťme k problému personálních serverů. Jedná se o místo na internetu, kde se setkává nabídka po práci s její poptávkou. Strana nabídky je prezentována uchazeči o zaměstnání a strana poptávky zaměstnavateli nebo zprostředkovateli práce. Oběma stranám personální server nabízí užitečné nástroje, které jim pomáhají rychleji dosáhnout cíle a účelu, za kterým na personální server přichází.

Jedním z nástrojů, který bývá s souvislosti s diskriminací nejčastěji skloňován, je životopis. Řada systémů pro vytvoření životopisu žádá zadání údajů, které kdyby byly brány jako rozhodovací údaj o přijetí či nepřijetí, mohly by působit diskriminačně.

O výši penze může rozhodnout den. Čtěte ZDE.

Personální server je médium a zprostředkovatel kontaktu. Uchazeč přichází na personální server dobrovolně za účelem sebeprezentace a získání nového zaměstnání. Personální server mu nabízí svoji službu, prostor, na kterém se může představit a pokusit zaujmout. Systém služeb je zpracován automaticky a autonomně.

Personální server již se své podstaty i technického řešení nedělá absolutně žádné rozdíly a vše je na svobodné vůli uchazeče o zaměstnání. Server z prezentovaných životopisů uchazečů nikoho nezaměstnává, nikoho nevybírá a dle zadaných osobních údajů ani nezvýhodňuje. Tím tedy rozhodně nenaplňuje podstatu přímé diskriminace. Se všemi uchazeči zachází rovně a stejně příznivě.

Zaměstnavatelé dostávají do rukou nástroje, které jsou zpracovány na neutrálním technickém řešení. To dává zaměstnavatelům naprostou svobodu při hledání a řídí se pouze technickými pravidly. Jedná se především o vyhledávácí nástroje, které odrážejí výsledky přesně podle zadaných údajů uchazeče, kterými se prezentuje na trhu práce. Personální servery se tedy nedopouští ani nepřímé diskriminace.

Problém diskriminace je tedy třeba hledat přímo u subjektů, které zadaná data hodnotí a na základě nich rozhodují. Personální server pouze automaticky data přijímá, třídí a nabízí dále. Tím nemůže z hlediska diskriminace šanci nikoho zvýšit, ani snížit na úkor někoho jiného. Jeho síla spočívá v přehlednosti nabízených informacích a možnostech, jak aktivní jednotlivce za jejich úsilí odměnit. To již ale představuje oblast marketingu a služeb, nikoliv pracovního práva.

Martin Kouřil
www.cvmarket.cz



Hlavní zprávy

Další z rubriky

Majitel vinařství v Kutné Hoře Lukáš Rudolfský
Obnovuje staré vinice a vyrábí naturální víno. Učí se od něj i cizinci

Lukáš Rudolfský je původně ajťák. K podnikání se dostal úplně náhodou, ale v zemědělství se našel. Vyrábí zcela přírodní nápoj, obnovuje středověké vinice a...  celý článek

Ilustrační snímek
Oddlužovacím „šmejdům“ odzvonilo. Platí změny v osobních bankrotech

Dluhy řeší osobním bankrotem každý rok přes 20 tisíc Čechů. Většina z nich si nedokáže poradit s žádostí o oddlužení, a tak využívá služeb speciálních agentur....  celý článek

Ilustrační snímek
Čísla ČSSZ: Kolik platíme na důchod a na co se vybrané peníze použijí

Za první polovinu roku vybrala Česká správa sociálního zabezpečení od lidí na pojistném na sociální zabezpečení skoro 214 miliard korun. Ale na důchodech a...  celý článek

Dumrealit.cz/Development
Obchodník - realitní specialista

Dumrealit.cz/Development
Zlínský kraj
nabízený plat: 35 000 - 100 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.