Jaký bude časový horizont vašich kariérových cílů? Některé budou dlouhodobé (vystudovat nějakou školu, dostat se na delší stáž do USA a využít ji co nejvíce k jazykovému i profesnímu růstu), některé docela krátkodobé (zajít konečně do knihkupectví, koupit si něco o józe).
Ty krátkodobé se dají splnit najednou, ty dlouhodobé je třeba rozdělit do zvládnutelných etap a po každé etapě si trochu oddechnout a zaradovat se. To už víte. Je však třeba dodat jednu důležitou věc: dlouhodobé a krátkodobé cíle musí být v souladu, nikoli v rozporu. Musí se vzájemně doplňovat, zapadat do sebe, posilovat. Nikoliv protiřečit si a oslabovat se.
Příklad nežádoucího rozporu: Dáma trápící se nadváhou a příliš zakulacenými tvary má dlouhodobější cíl zhubnout. Jejím cílem je jednak cvičit, jednak se vyvarovat sladkého. A pár dnů po zahájení nesladké diety, už po vyprchání počátečního nadšení, jde kolem známé cukrárny. Přímo cítí vůni kafíčka, vystavené věnečky, řezy a trubičky ji lákají. Vznikne v ní momentální důležitost, takový malý krátkodobý cíl: dát si ještě jednou - nadlouho jistojistě naposledy - právě těch pár zákusků s kávou; žijeme přece jenom jednou...
Pokud dáma podlehne, cesta k cíli zhubnutí je narušena. Příště ji bude stát hodně síly odolat, dosažení cíle se vzdaluje. Lepší je nepodlehnout. Jít ty choutky rozchodit. Lépe rozběhat, rozcvičit. Odměnit se za pevnou vůli jinou rozkoší, která není s cílem v rozporu. Zkrátka - krátkodobé cíle by neměly být ničím jiným než střípky v mozaice těch dlouhodobých.
Právě proto dobře slouží znalým lidem tlusté diářové plánovací systémy s listy na rok, měsíc, týden, den. Vznešené dlouhodobé cíle z ročních stránek jsou rozpracovány až na každodenní maličkosti a vlastník plánovacího systému prostým zalistováním vždy ví, k jakému že skvělému velkému cíli jej dnešní splnění „prkotiny“ přiblíží. To je hned jiná motivace, to se hned jinak plní!
