Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Plat: proč o něm (ne)mluvit

  9:00aktualizováno  9:00
Tajení výše výdělku je trendem, který svým zaměstnancům nařizuje čím dál tím více firem. Ale i když pracovník podepíše ve smlouvě, že nebude o platu mluvit, za nedodržení slibu mu nehrozí žádný postih.

Mladá účetní Simona, která nastoupila do redakce jednoho měsíčníku, se brzy s ostatními skamarádila a při společných obědech s kolegy se zapojila do probírání redakčních novinek a klepů. Po několika měsících ohromila u oběda některé své spolustolovníky tím, že ví, jaký kdo má z redakce plat.

Její finta byla prostá - obálky s výplatními páskami, jejichž distribuci měla na starosti, prosvěcovala na skeneru. Zveřejněné platy způsobily mezi členy redakce atmosféru závisti, zlosti a výčitek. Zloba se však nakonec obrátila proti samotné Jolaně, které se od té doby začali kolegové vyhýbat. Za nějakou dobu z redakce raději odešla. Podobné příběhy nejsou v Česku žádnou výjimkou - dozvědět se, kolik dostává ten druhý, bývá lákavé.

Jak předejít napětí

O tom, že mluvit před kolegy o svém či dokonce o cizích platech je neprozíravé, není třeba dlouho diskutovat. Zjištění, že kolega, který podle našeho názoru pracuje podstatně méně než my, avšak na výplatní pásce má o několik tisíc víc, nemusí každý unést. Avšak rozčilování není na místě, protože jediný, kdo může spravedlivě posoudit, zda vyplácený plat odpovídá dosahovaným pracovním výsledkům, je šéf. A ten, jestliže chce předejít napětí mezi zaměstnanci, by měl dbát na to, aby v jeho oddělení panoval při vyplácení peněz jasný a průhledný systém.

„Důležité je, aby firma měla jasnou politiku odměňování - hodnocení pracovní pozic, kdy a za jakých podmínek se platy navyšují, kdy a za jakých podmínek mohu dostat ten či onen bonus. Tato politika musí být často a zřetelně prezentována lidem ve firmě. Tím se společnost může vyhnout nepříjemnostem, pokud se zaměstnanec dozví o platu jiného kolegy,“ míní Martina Šmidochová, personální ředitelka společnosti Microsoft.

Podobný názor sdílí i jeden z majitelů personálně poradenské firmy CV Partners Gavrilo Vučič, který doporučuje, aby systém obsahoval srovnatelné platy za obdobně náročnou činnost a pohyblivou složku, která bude záviset na osobním výkonu. „Se zaměstnanci je však nutné o plánované změně systému otevřeně mluvit a přesvědčit je o jeho výhodách. Většina z nich to jistě pochopí a manažer tím zabrání případné fluktuaci či snížení pracovního výkonu,“ radí Gavrilo Vučič.

Zjistěte si, jak platí jinde

Zatímco ve vlastních řadách je lépe o svém platu pomlčet, při hovoru s kolegy ze stejného oboru by tomu mělo být právě naopak. Přestože už několik let pravidelně zveřejňují výzkumné firmy žebříčky průměrných platů v různých povoláních a krajích, informaci přímo od zdroje nic nenahradí. Jedině, když budete znát platovou úroveň ve vašem oboru, můžete si v příštím zaměstnání říci přesně tolik, kolik můžete reálně dostat. Rozšiřování informací o platech však může mít stinné stránky pro zaměstnavatele.

„Nediskrétnost zaměstnanců se může stát závažným problémem pro management firmy, zejména pokud ve srovnání s konkurencí existují velké platové rozdíly,“ varuje Gavrilo Vučič. Ve snaze, aby těmto problémům firmy zabránily, vkládají do zaměstnaneckých smluv pasáže, které zavazují smluvní strany k mlčenlivosti. Podle odborníků však nemají tyto kroky žádnou oporu v současném zákoníku práce a při případném právním sporu by pracovník „mluvka“ vyvázl bez postihu.

„Z hlediska současného zákoníku práce se tento závazek jeví jako protiprávní a není možné takto zaměstnance zavázat. Je tedy čistě věcí zaměstnance, zda informaci o výši svého platu někomu sdělí,“ vysvětluje Kateřina Beránková, tisková mluvčí ministerstva práce. Pokud tedy pracovník ve smlouvě podepíše klauzuli o platové mlčenlivosti, pak o platu s někým promluví a nadřízený se to dozví, rozhodně to není důvod například pro rozvázání pracovního poměru. Stejný názor sdílí i advokátka Markéta Tillerová: „Poruší-li zaměstnanec zákaz poskytovat informace o svém platu, pak mu za to nemůže hrozit žádný postih, neboť takový postih zákoník práce nepřipouští.“

Je však třeba odlišit situaci, kdy zákaz platí nikoliv pro sdělování výše vlastní odměny, ale pro informování o platu někoho jiného. Nadřízený ani mzdová účetní či jiná osoba odpovědná za distribuci výplatních pásek tyto informace jiným osobám zásadně sdělovat nesmí. Pokud by tak učinili, porušili by tím zákon na ochranu osobních údajů, což by se samozřejmě stalo důvodem k postihu.

PODNIKÁTE A HLEDÁTE INFORMACE pro vaše finance? Navštivte podnikani.idnes.cz

Autoři: ,


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Nikdy dříve se nám nežilo lépe, vzkazují čeští milionáři

Nahlédnout do života bohatých Čechů, kteří mají na svých kontech miliony, není snadné. Už po několik let se o to snaží unikátní průzkumy bank. Přímým...  celý článek

Ilustrační snímek
Kvíz: Vyznáte se v novelizovaném zákoníku práce?

Slovo „práce“ zadávají lidé do vyhledávačů nejčastěji v září. Je to možná proto, že řada těch, kteří uvažují o změně zaměstnání, si nechává léto na rozkoukání...  celý článek

Ilustrační snímek
Oddlužovacím „šmejdům“ odzvonilo. Platí změny v osobních bankrotech

Dluhy řeší osobním bankrotem každý rok přes 20 tisíc Čechů. Většina z nich si nedokáže poradit s žádostí o oddlužení, a tak využívá služeb speciálních agentur....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.