Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Platební karty v Evropě a jejich počátky v ČR

aktualizováno 
Úspěch kreditních karet a Charge Card ve Spojených státech a jejich rychlá expanze do Evropy (Barclays Bank ad. - viz minulý díl) a na další kontinenty inspirovala švédské bankéře a hoteliéry. Významná bankovní skupina Wallenberg, která má vazbu na švédskou královskou rodinu, stála v roce 1964 u vzniku kreditní karty Rikskort.
Mladí, nákup, utrácení (c) profimedia.cz/corbis

Mladí, nákup, utrácení (c) profimedia.cz/corbis - Ilustrační foto

Tato karta vznikla jako reakce na úspěšnou expanzi karet American Express v Evropě a měla sloužit k placení v hotelech, cestovních kancelářích a restauracích. O rok později se z ní stala holdingová společnost Eurocard International se sídlem v Bruselu. V roce 1968 uzavřel Eurocard strategické partnerství s americkou asociací Master Charge.

V roce 1974 se členem Eurocard International stal britský systém Access a v roce 1977 francouzský Carte Verde. V roce 1978 byl z podnětu Deutsche Bank Eurocard reorganizován a evropské banky se staly jeho akcionáři a převzaly plně jeho řízení. O 10 let později MasterCard koupil 12,25 % akcií společnosti Eurocard International a upevnil tak vzájemné partnerské vztahy.

K další významné změně došlo 1. září 1992. Eurocard se spojil se společností eurocheque a vytvořil novou společnost Europay International. Ta pak v roce 1997 uzavřela novou smlouvu o strategickém partnerství s asociací MasterCard. Eurocard i Europay si dlouho držely výlučnou kontrolu nad produkty MasterCard v Evropě. Kromě Velké Británie, která spadala pod řízení MasterCard International, zůstala kontinentální Evropa pod řízením evropských bank.

Již v letech 1991–1996 jednaly evropské banky se svými americkými kolegy o přímém začlenění Europay do struktury MasterCard. Toto spojení by snížilo provozní náklady autorizačních a zúčtovacích centrál, byla by zajištěna snazší implementace produktů MasterCard a sjednocením obchodních značek by se zjednodušila marketingová komunikace. Jednání nebyla zpočátku úspěšná, protože MasterCard nabízel Europay menšinový podíl na hlasovacích právech, protože jí do obratu nezapočítával debetní karty.

Zajímáte se o sazby povinného ručení 2006? Jejich úplný přehled spolu s nabízenými bonusy jednotlivých pojišťoven naleznete ZDE.
Jednání se posunula až koncem 90. let s nástupem diplomatičtějšího prezidenta MasterCard Boba Salendera a nového prezidenta Europay Petra Hocha. Europay a MasterCard oznámily, že pracují na spojení obou asociací s cílem snížit náklady a zlepšit řízení. Spojení schválily členové obou asociací v létě roku 2002 a formálně k němu došlo 15. července 2002. Europay International se stal novým regionem MasterCard Europe. Samotný MasterCard International se současně stal soukromou akciovou společností, což ji odlišuje od VISA International, která zůstala neziskovou společností.

NĚMECKO

Německo se koncem 60. let stalo zemí, která nepřijala kreditní karty a platební karty zavedla jen v omezeném rozsahu, zato preferovala a podporovala zavedení celoevropského systému zaručených šeků (viz minulý díl). Eurošeky (eurocheque – „ec“) zavedly německé banky mezi své produkty k běžným účtům v roce 1972. Až do roku 1980 bylo zpracování eurošeků v clearingové centrále ruční.

V roce 1986 německé banky zavedly první on-line bankomaty, které vyplácely peníze na karty „ec“. Na konci 70. let vydaly některé banky první karty Eurocard v Německu. Další rozvoj platebních karet byl pozitivně ovlivněn založením společnosti Gesellschaft für Zahlungsysteme (GZS) v roce 1982. GZS jménem bank (svých akcionářů) zastupovala asi 3000 německých bank a spořitelen v asociaci Eurocard a eurocheque International a až do roku 1991 byla monopolním vydavatelem těchto karet a zpracovacím centrem. Současně GZS uzavírala smlouvy o akceptaci karet Eurocard/MasterCard s obchody v Německu (tzv. acquier).

V jejím vedení byly obchodní banky, družstevní banky a spořitelny zastoupeny v poměru 3 : 3 : 2. Až do roku 1989 používalo asi 5000 německých bank a spořitelen jednotný design karet Eurocard a dělily se o zisk, který GZS přinášela. Protože vedoucí německé banky, Deutsche Bank, Dresdner Bank a Commerzbank, tvořící 70 % příjmů a výnosů GZS, měly na jejím řízení jen omezený podíl (33 % hlasů) a ostatní partneři nebyli ochotni tento stav změnit, navrhly v roce 1990 převedení obchodních aktivit na jednotlivé banky a z GZS vytvořit pouhé zpracovací centrum. Od roku 1996 probíhala mezi německými bankami diskuse, zda by nebylo vhodné prodat GZS některé firmě specializované na zpracování kartových transakcí (Signet, FDRL apod.).

V roce 1996 začala GZS vydávat také karty VISA a od roku 1999 zajišťuje i jejich akceptaci v obchodech. V roce 1997 došlo k restrukturalizaci společnosti, která se rozdělila na provozní společnost (GZS) a licenční a obchodní společnost EURO Kartensysteme. V roce 2002 GZS poskytovala služby pro 2300 německých bank a spořitelen, pro které zajišťovala služby pro více než 7,6 mil. karet VISA a MasterCard. Současně zajišťuje služby pro asi 300 000 obchodů v Německu. Její obrat dosáhl 60 mld. EUR.

První karty VISA v Německu vydala Bank of America v roce 1981. Později na trh vstoupila španělská Banco Santander, která také začala zajišťovat příjem karet VISA v obchodech. V roce 1998 byly „ec“ karty doplněny o logo Maestro, což bylo následováno rychlým poklesem eurošekových plateb, které nahradilo pohodlnější a celosvětové placení v obchodech přijímajících karty Maestro.

TRH PLATEBNÍCH KARET V EVROPĚ

Do poloviny 80. let se v Evropě vytvořily tři skupiny zemí podle preferovaných druhů karet:

1. Kreditní karty – byly úspěšně zavedeny ve Velké Británii a Irsku v 70.–80. letech. V kontinentální Evropě se začaly rozvíjet až koncem 90. let (Francie, Německo, Skandinávie, Španělsko) díky vstupu amerických bank na trh nebo jako prevence místních bank před jejich vstupem.

2. Debetní karty – jejich průkopníkem se v Evropě stala Francie, následovaná počátkem 90. let dalšími evropskými zeměmi (Německo, Belgie, Česká republika ad.).

3. Eurošeky – byly používány zejména klienty v Německu, Rakousku a v zemích Beneluxu. Zeměmi, které je příliš nevydávaly, ale byly jejich největšími příjemci (díky turistice), byly Španělsko a Itálie. Začátkem 90. let byly eurošeky nabízeny zemím střední a východní Evropy jako řešení, než bude vybudována potřebná infrastruktura bankomatů a platebních terminálů. Česká republika i další země tento návrh odmítly, ale přijaly nabídku Eurocard International, který jim moderní infrastrukturu pomohl vybudovat.

Ukázky z knihy
Pavla Juříka: Encyklopedie platebních karet

1. díl: Jak platit bezpečně i na internetu?

2. díl: Jak vlastně vznikl šek?

3. díl: Jak vznikly peníze?

4. díl: Jak vzniklo bankovnictví

5. díl: Kdy vznikly papírové peníze

6. díl: Peníze a Čechy: kdy vznikla koruna?

7. díl: Jak se tisknou bankovky?

8. díl: Ochrana bankovek proti padělání

9. díl: Jak a kde vznikly platební karty

10. díl: Jak vznikly platební karty-II

11. díl: Kdo vydal první univerzální platební kartu

12. díl: Kdy začaly banky vydávat karty

13. díl: Jak vznikla kartová asociace MasterCard

14. díl: Jak vznikla kartová asociace VISA

15. díl: Počátky platebních karet v Evropě

reklama


Úryvek je z knihy "Encyklopedie platebních karet" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Naučte se investovat, 2. rozšířené vydání
Investování pro začátečníky
Finanční matematika pro každého, 5.vydání



 

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Pojistku změnil v pravý čas. Na boj s nemocí bude mít milion korun

Martinovi je 33 let a pracoval jako skladník. Teď je na rodičovské dovolené s malým synem. Zda se do práce vrátí, je nejisté. Jeho život totiž zkomplikovala...  celý článek

Ilustrační snímek
Invalidů je přes 425 tisíc, kdo je ohrožený a jak srazit finanční dopad

Moderní životní pojištění řeší celou řadu zdravotních problémů, ale je důležité nastavit si ho na míru. Kdo ho opravdu potřebuje? Kdy z něj očekávat peníze a...  celý článek

Ilustrační snímek
Rádce: Pojistěte si auto jen na dovolenou. Jak na to a za kolik

Přijde vám havarijní pojištění zbytečně drahé? Možná je. Ale chystáte-li se na cestu do zahraničí, může se hodit. Navíc vůz si můžete pojistit třeba jen na pár...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.