"V Česku je běžné, že jsou platy ve společnostech tajné a většina firem má v pracovních smlouvách zakotvenu klauzuli o mlčenlivosti. Je to dáno především historicky. Mluvit o platu je lidem spíše nepříjemné a zeptat se někoho na jeho plat je považováno za neslušné," říká Jiří Halbrštát z personální agentury Manpower.
V takových firmách pak plavou jako štiky ve vodě ti, kteří si umí říct o vysoký plat a hlásit se i o přidání (čtěte více zde).
Systém tajných mezd má svá rizika
Odtajnit, kdo kolik bere a jak vysoké dostává odměny, znamená pro zaměstnavatele velké riziko. "Zveřejnění platů totiž nahrává konkurenci, která může mnohem snáze nastavit své odměňování tak, aby přetáhla zaměstnance okolním firmám," říká personalista.
Porovnejte svůj plat |
Jak dodává, systém mezd, který je založený na smluvních dohodách, může totiž fungovat pouze za předpokladu, že jsou platy tajné, protože by se tento způsob odměňování jinak rozložil v nekonečných dohadech, protestech zaměstnanců a demotivaci těch, kteří si myslí, že by si zasloužili mnohem více.
Pokud se k tajným informacím o platech dostane ale někdo uvnitř firmy, získá velmi cenný artikl. Může pak rozehrát intriky a pletichy, které mohou mít na chod firmy negativní dopad (čtěte více zde).
Příkladem je případ Martiny z Prahy. "Můj kolega v práci mě pozval na panáka a naznačil, že mi chce otevřít oči," říká Martina z Prahy. Dozvěděla se, že kolega má oproti ní královský plat. "Bral dvakrát tolik, dělal přitom podstatně méně než já. Ještě týž den jsem dala ve firmě výpověď. Urazilo mě, že majitel firmy dělá tak velké rozdíly," dodává Martina. Firma tak přišla o perspektivní pracovnici.
Tarifní systém odměňování snižuje fámy
Naproti tomu existuje tarifní systém, kdy je každá pozice zařazena do platové třídy. "Pokud je tento systém spojen s propracovaným kariérním systémem, může být i velmi motivační, protože každý zaměstnanec ví, že když splní určité podmínky, může být přeřazen do vyšší třídy. Tento systém snižuje množství fám a dohadů a nastavuje jasná pravidla hry. Toto je typické například pro Německo, kde bývá tento systém velmi prosazován ze strany odborů," přibližuje Halbrštát.
Může se hoditNajděte si novou práci na jobDNES.cz. Dnes přes 17 tisíc žhavých pracovních nabídek. |
Nejednoznačné je podle personalistů zveřejňování platů ve státní správě. "Veřejnost chce znát platy úředníků, protože je vlastně majitelem této 'firmy' a chce vědět, jak se s jeho penězi hospodaří. Na druhé straně úředník to považuje za intimní informaci. Buď nechce být považován za neúspěšného, že pracuje za tak nízký plat, nebo naopak nechce neustále obhajovat, proč si takovou odměnu zaslouží," míní Jiří Halbrštát.
Zveřejňované platy jsou jasně čitelné
V některých postech bývají platy zcela veřejnou informací. "Společnosti kotované na burze běžně zveřejňují odměny top managementu, protože musí být transparentní vůči akcionářům," přibližuje personalista.
Zcela veřejný je u nás například také plat prezidenta, jehož příjem loni poklesl na 186 300 korun hrubého měsíčně, a za rok 2011 si tak hlava státu vydělala 2 235 600 korun hrubého (čtěte více zde).
Zveřejňovány jsou u nás ze zákona například i příjmy členů bankovní rady České národní banky. Tyto informace si může každý zjistit na webových stránkách ČNB v roční zprávě o výsledku hospodaření, která již byla publikována, nebo z výroční zprávy, kterou centrální banka zveřejní podle vyjádření tiskového oddělení ve středu 30. května 2012 v 10 hodin.
| Hrubá mzda v Kč | Čistá mzda v Kč | |
|---|---|---|
| Miroslav Singer | 4 299 275 | 3 414 446 |
| Mojmír Hampl | 3 429 969 | 2 675 536 |
| Vladimír Tomšík | 3 482 962 | 2 673 732 |
| Kamil Janáček | 2 927 914 | 2 201 941 |
| Lubomír Lízal | 2 624 528 | 1 963 763 |
| Pavel Řežábek | 2 914 652 | 2 214 308 |
| Eva Zamrazilová | 2 916 763 | 2 250 914 |
| Robert Holman | 713 813 | 502 562 |
| Zdroj: ČNB, pozn.: Lubomír Lízal byl jmenován členem bankovní rady s účinností od 13. února 2011, Robertu Holmanovi skončilo funkční období ke dni 12. února 2011, své působení v ČNB ukončil ke dni 31. března 2011. | ||
Ze zveřejněných údajů vyplývá, že guvernér ČNB Miroslav Singer má podstatně vyšší plat než hlava státu. Za celý loňský rok si guvernér vydělal přes 3,4 milionu korun čistého. Platy viceguvernérů Mojmíra Hampla a Vladimíra Tomšíka jsou zhruba na stejné úrovni ve výši 2,6 milionu korun čistého ročně. Roční platy ostatních členů bankovní rady jsou okolo dvou milionu korun čistého.
Jaký systém odměňování je pro vás nejpřijatelnější?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 středa 20. června 2012. Anketa je uzavřena.
