O problému mzdové diskriminace se hovoří už řadu let. Stále ale ženy berou méně než muži. Ilustrační snímek

O problému mzdové diskriminace se hovoří už řadu let. Stále ale ženy berou méně než muži. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Kolik bereš, kolego? Rozdílné mzdy jsou u nás stále běžnou praxí

  • 141
Ženy vydělávají v průměru o 20 procent méně než muži, i když dělají stejnou práci. Rozdíl se zvyšuje s věkem, takže úplně nejhůře jsou na tom zaměstnankyně mezi 40 a 55 lety. Vyplynulo to z průzkumu personální agentury Grafton Recruitment.

Ta nedávno zveřejnila porovnání mezd žen a mužů v sektorech financí a informatiky. Podle organizace Gender Studies se však platová diskriminace nevyhýbá ani ostatním odvětvím.

Pokud bychom srovnávali ohodnocení zaměstnanců na začátku jejich kariéry, velké rozdíly mezi mzdami žen a mužů nenajdeme, ale s přibývající praxí se zvětšují. A zhruba mezi 40 a 55 rokem věku, tedy v čase předpokládaného vrcholu kariéry, u nás činí průměrný rozdíl mezi mzdou muže a ženy na stejné profesní pozici více než 21 % v neprospěch žen.

Českou republiku to podle údajů Eurostatu řadí mezi pět členských zemí EU, kde jsou nejvyšší rozdíly ve výši odměňování. A nekončí to ani odchodem do důchodu. Kvůli nižším odměnám v produktivním věku dostávají ženy i nižší důchody, v průměru o 2 200 korun měsíčně. 

Někde je to dvacet procent, jinde i padesát

„Průměrná hrubá mzda na všech finančních pozicích se aktuálně pohybuje u žen na úrovni 30 300 korun, u mužů to pak je 37 400 korun. V případě IT sektoru to je 28 900 korun u žen a 42 800 korun u mužů,“ uvádí příklady Jitka Součková ze společnosti Grafton Recruitment.

Podle údajů organizace Gender Studies, která se věnuje mimo jiné i rovným příležitostem žen a mužů ve firmách, je někde rozdíl až padesátiprocentní. „Někde platí dodatky ke smlouvám, ve kterých je vyloženě zakázáno mluvit o výši mzdy. V takových firmách mohou být rozdíly opravdu velké, a to zvláště na vrcholných manažerských pozicích. Toto utajování platů mi nedává smysl,“ říká Nina Bosničová z Gender Studies.

Cvičte doma před zrcadlem

Příčin rozdílného odměňování je několik. Jedním z nich je například zavedený stereotyp, že muži jsou živitelé rodiny a mzda ženy je v domácnosti pouze jakýmsi doplňkem. Ale to už častokrát neplatí.

„Dalším důvodem je neschopnost vyjednávat o své mzdě či platu. Jde o dovednost, kterou muži ovládají lépe, jsou drzejší a dokážou také rozpoznat správný moment, kdy si o přidání říci,“ míní Nina Bosničová a pokračuje: „Naopak loajální a pracovité ženy si myslí, že si šéf jejich pracovního nasazení všimne sám a dojde za nimi se slovy, že pracují dobře, a že jim tedy přidá, protože si to zaslouží. Nežijeme ovšem v ideálním světě.“

Vyjednávání o mzdě patří mezi takzvané měkké dovednosti (soft skills) a ženy by se měly podle odborníků více věnovat jejich nacvičování. Lze to zkoušet i doma před zrcadlem a existuje řada příruček, jak to zvládnout. A může případně poradit i manžel či partner, jak se na vyjednávání s vedoucím připravit.

Jednou z dalších příčin platové diskriminace jsou též rodičovské povinnosti žen, během nichž mnohé z nich kariéru přeruší a po letech se vrací na nižší pozici. Z údajů Ministerstva práce a sociálních věcí ČR vyplývá, že rodičovskou dovolenou u nás nyní čerpá pouze necelých šest tisíc mužů, což je přibližně padesátkrát méně, než činí podíl žen.