Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vymysleli projekt jako Brno, který má u lidí obrovský úspěch

aktualizováno 
Oba jsou naprosto odlišní, oba podnikají řadu let v rozdílných oborech a mají práce až nad hlavu. Přesto se pustili na tenký led a rozjeli společný projekt. A uspěli. Už čtvrtým rokem pořádají v Brně galavečer nazvaný Ples jako Brno, jehož věhlas začíná být nepřehlédnutelný.

„Aby měl projekt smysl, musíte z něj mít radost,“ říká Tomáš Pakosta (vlevo). „Vždycky říkám, že by nám to mělo pomoci v naší podnikatelské činnosti v průběhu roku,“ dodává Bedřich Snášel. | foto:  Tomáš Krist, MAFRA

Tomáš Pakosta a Bedřich Snášel se potkali tak trochu shodou náhod. Dohromady je svedla angličtina. „Tomáš byl naším klientem a já vždycky chtěl udělat úžasný ples, který půjde proti proudu. To jsem měl v hlavě dlouhodobě zakódované,“ říká Bedřich Snášel, majitel vzdělávací agentury. A protože Tomáš Pakosta podniká přes dvacet let v gastronomii a pořádá řadu úspěšných společenských akcí, zkusil ho oslovit.

„Když přišla nabídka od Bedřicha, neřekl bych, že bych skákal metr vysoko, že spolu budeme dělat ples. Oba jsme trochu jiná krevní skupina, odlišnost byla tak velká, že jsem si nedokázal představit, že bychom spolu podnikali,“ říká otevřeně Tomáš Pakosta. Ze začátku kolem sebe přešlapovali, rozhodnutí začít spolupracovat na společném projektu nepadlo hned, až po měsíci. Oba totiž cítili, že chtějí zkusit něco nového a po letech vlastního podnikání potřebují doping.

Vizitky

Tomáš Pakosta (43)

  • V roce 1989 vystudoval obor Ekonom obchodního provozu.
  • Podniká od roku 1993 v gastronomii, je spolumajitelem firmy, která zaměstnává 120 lidí, provozuje restaurace Valoria v Brně a v Praze, dále síť restaurací Kaskáda.
  • V roce 2005 zakládá produkční firmu Valoria Production.
  • Pro Ples jako Brno zajišťuje produkci, režii, program, catering a personál.
  • Je rozvedený a má dvě děti.

 Bedřich Snášel (38)

  • Vystudoval Mendelovu univerzitu v Brně, Univerzitu Tomáše Bati ve Zlíně a britskou Nottingham Trent University.
  • Věnuje se vzdělávání, marketingu a obchodu, vlastní vzdělávací institut a marketingovou agenturu One PR.
  • Pro Ples jako Brno má na starost obchodní stránku, sponzory a vstupenky.
  • Je ženatý a má dvě děti.

Jak přiznávají, počáteční důvěra mezi nimi vznikala velmi pomalu. Pak se překlopila v partnerství, které je výjimečné. „Oba jme naprosto zásadně odlišní, ale vzájemně dohromady nám to ladí. V tom je naše síla,“ shodují se. I když spolupracují už čtyři roky, dodnes si vykají a mají k sobě vzájemný respekt. „Řekli jsme si, že pokud se vydaří i ten letošní ples, vzájemně bychom si nabídli tykání,“ zvažují.

Nakolik toto jejich předsevzetí vyjde, se ukáže již brzy. Čtvrtý ročník Plesu jako Brno se koná 17. ledna 2015. A je prakticky vyprodáno.

Pořádání plesů v Brně je prý riziko, jeden z dřívějších organizátorů skončil v dluzích. Neměli jste strach, že by to mohlo takto dopadnout i u vás?
Tomáš Pakosta: Strach byl obrovský, řešili jsme to i s kolegy ve firmě. Ta neznámá byla na začátku obrovská, po zkušenostech, co se v Brně dělo.

Bedřich Snášel: V začátcích jsme museli Ples jako Brno oba dotovat, bylo to těžké, než jsme se dostali do stavu, kdy jsme mohli lehce navýšit kapacitu. Musíme vše neustále posouvat dál a nabídnout lidem nové zážitky, což je to nejtěžší. V podstatě ale každý rok přemýšlíme, zda ples ještě dělat.

Jak se krotí strach, že projekt nevyjde?
Tomáš Pakosta: Já ho krotím ve víře, že mám za sebou téměř dvacetileté zkušenosti. Začínali jsme v gastronomii a postupně jsme dokázali dělat akce na klíč. Věřil jsem také ve schopnosti Bedřicha, že umí projekty prodat.

Bedřich Snášel: Já se dívám raději pořád dopředu. Ve chvíli, kdy něco nevychází, zvednu telefon a začnu kontaktovat lidi. Dělám obchod dlouhá léta, je to vždy o tom, kolik zvládnete kontaktů a schůzek. Všechno je to matematika. Nesmíte zaspat a nesmíte očekávat, že se to či ono prodá další rok samo. Jestliže je tento ročník dobrý, další ročník bude ještě těžší.

Fotogalerie

Jaký musí mít ples smysl, aby z něj nebyl podnikatelský nesmysl a nebyl propadákem a obrovskou ztrátou?
Tomáš Pakosta: Aby měl projekt smysl, musíte z něj mít radost, musí vás naplňovat a musíte v tom vidět i to, že prezentujeme naše firmy v nejlepším světle. Můžeme na něm ukázat to nejlepší, co dokážeme.

Bedřich Snášel: Vždycky říkám, že by nám to mělo pomoci v naší podnikatelské činnosti v průběhu roku. Ocenění ze strany klientů bylo za loňský rok neuvěřitelné. Ocenění je ale jedna věc. Druhá věc je ta, že nám to samozřejmě logicky přináší obchod, kdy klient zvedne telefon a řekne, že od nás něco potřebuje, protože nás zažil na plese. To je ta hlavní přidaná hodnota.

Čí to byl nápad nazvat galavečer Ples jako Brno?
Bedřich Snášel: Můj, to mě vlastně živí, dělám marketing, studoval jsem ho. Název vznikl během pěti minut. Musím říct, že v době příprav plesu bych ho ale nedokázal vymyslet, protože musím řešit řadu provozní věcí. Musí k tomu být prostor. Jsem rád, že se název chytl. V Brně začínám vidět, že se podobné slogany, že je něco jako Brno, začínají objevovat čím dál častěji: na golfu, v hotelích i jinde.

Na čtvrtý ročník Plesu jako Brno jsou lístky prakticky vyprodané, to je úspěch.
Tomáš Pakosta: Dokonce jsme museli lehce navýšit kapacitu. Zájem byl obrovský, což bylo pro nás velmi překvapující. Hned během prvních tří týdnů se prodalo 70 procent vstupenek.

Čím to je, že na Ples jako Brno lidé slyší a vracejí se?
Tomáš Pakosta: Náš ples je zážitkový od samotného vstupu, kde vás přijme usměvavá šatnářka, aby vás rychle odbavila. Pak se vás ujme nádherná hosteska, která vás uvede ke stolu a sdělí základní informace o večeru. Je to vlastně galavečer s rychlým střídáním programu: lidé mohou tancovat, prožívat zajímavý program, ochutnávat skvělé unikátní jídlo, zažít kuchařkou show. Jsou to samé zážitky, člověk musí být naplněný, vidět gradaci programu a přát si, aby to ještě pár hodin pokračovalo.

Inspirujete se někde, čím lidi překvapovat, nebo se to rodí ve vašich hlavách?
Bedřich Snášel: To je z největší části na Tomášovi, občas dáme hlavy dohromady, ale tvorba programu je hlavně na něm. Má s tím obrovskou zkušenost. Ve chvíli, kdy je na pódiu 30 číšníků, kteří vás budou vzápětí obsluhovat a tančí pro vás na míru připravený tanec, který si předtím na dvaceti zkouškách trénovali, to nikdo v republice nedělá. Nejde o nakoupený program, třetina programu je opravdovým překvapením. O tom to celé je.

Zajímavé profese

V rubrice Práce a podnikání přinášíme rozhovory se zástupci zajímavých profesí. 

Další příběhy čtěte zde.

Jak berou číšníci, že musí podat i taneční a herecký výkon?
Tomáš Pakosta: Měl jsem velké obavy, pak jsem zjistil, že naši zaměstnanci jsou z toho nadšení, že se mohou zúčastnit zkoušek. Dokonce na ně jeli i z velké vzdálenosti. Pro ně je to velké zpestření. Když odloží v jedné chvíli nádobí a to, co drží v ruce, a jdou zatancovat společnou choreografii, naprosto všechny dostanou. Úspěch a potlesk, který prožívají, je obrovský, užívají si to. Nemusel jsem je přesvědčovat, ptají se na to a snažíme se každým rokem vymýšlet novou choreografii.

Takže úspěch vašeho plesu je v tom, že baví nejen hosty, ale i personál. Pak se to umocní a je z toho Ples jako Brno.
Tomáš Pakosta: Přesně tak. To je má podnikatelská filozofie. Snažíme se dělat jen akce, aby to bavilo všechny, i personál. Proto děláme malý počet akcí, nejvýše pět až šest za měsíc, víc nechceme.

Hosty na plesu prý překvapujete i tím, že je na stolech plno skvělého jídla a 80 procent cateringu dokonce ještě v jednu hodinu v noci. Neslýcháte pak zpětně, že to je plýtvání?
Bedřich Snášel: Jsou tam jídla dělaná začerstva, není to tak, že by tam byly předpřipravené steaky. Vše se dělá na místě, jsou tam zachlazené suroviny.

Tomáš Pakosta: Je to kuchařská show. A k té patří, že nějaká „množina“ zboží zbude. Tak to musí být, ale nejde o plýtvání, protože po akci zbylé jídlo odvážíme do azylového domu lidem v nouzi.

Rozhodujete společně, nebo má někdo z vás právo veta?
Tomáš Pakosta: Je to o společném rozhodování.

Bedřich Snášel: Snad jen v drobnostech, například pokud mám na starost marketingové akce, prosadím si tu svou tím, že vždy argumentuji, proč to tak je. To samé je u Tomáše.

Tomáš Pakosta: Přesně tak.

Čím vás obohatila vzájemná spolupráce?
Tomáš Pakosta: Bedřich mě obohatil přístupem ke klientům, v rétorických schopnostech a ve vyjednávání. Je neskutečně dobrý vyjednávač. Takových lidí v Brně mnoho není. To mě přesvědčilo, že je partner a veličina, která nám chybí do našeho společného projektu. Dokáže sebevědomě působit na klienty a získávat pro ples výhody.

Bedřich Snášel: Tomáš mě obohatil v tom, že jsem se naučil krotit. Dříve jsem chodil do věcí tak trochu bezhlavě, teď již mnohem víc přemýšlím, byť někdy jen krátce (smích). Dokážu také rychleji zhodnotit situaci a rozhodnout se, zda něco dělat, či nedělat. Tomáš je vizionář, stejně jako já. Má cit pro detaily. Když něco dopředu popíše, dopadne to přesně tak, jak řekl. Navíc má obrovský oborový přehled. Ples je komplexní projekt, není to tak, že uděláte tři věci a už máte ples, to je nesmysl. Je v tom tisíc činností, obrovská logistika a neznám nikoho v naší oblasti, kdo by to uměl. V republice to umí snad jen tři firmy.

Kolik takový ples stojí, naznačíte?
Bedřich Snášel: Stojí to miliony, je to dáno přesným počtem hostů, finančními a sponzorskými příjmy. A pak je tam množina lidí kolem nás, kteří nám pomáhají a dělají projekt s námi. Když bychom to spočítali, byla by to velká suma peněz, ale ne vše se dá převést do peněz.

Tomáš Pakosta: Teď máme ještě třetího partnera, firmu Carmen Flora, která se podílí na celkové výzdobě prostor, které jsou velmi složité a za „surova“ nepůsobí plesově.

Bedřich Snášel: Jsou tam kilometry látek, pět tisíc květů a další dekorace, které přetvářejí interiér na královský palác.

Ale lidé si určitě myslí, že je to ziskový byznys. Vždyť ty nejdražší lístky stojí více než deset tisíc.
Tomáš Pakosta: Nejvíce se prodávají vstupenky za 7 200 korun, ty jsou vyprodané jako první. Nejdražší jsou za 15 tisíc a nejlevnější za 4 800 korun.

Bedřich Snášel: A teď si spočítejte, že za sedm tisíc korun si chcete koupit sedmichodové menu, chcete strávit v nádherném prostředí osm hodin a jít na šest koncertů. Přitom chcete vypít láhev dobrého šampaňského, pít neomezeně víno, jíst špičkové jídlo. Když to sečtete, dostanete se na částku 10 tisíc korun a nikoliv na sedm.

Tak jak to děláte, abyste nebyli ve ztrátě? V čem to je?
Bedřich Snášel: Určitě je to zčásti o sponzorech. A pak ve chvíli, kdy nakupujete velké množství věcí pro 600 hostů, cena se vždy snižuje.

Tomáš Pakosta: Ples není výdělečná činnost, mohou ho dělat jen srdcaři. Byli bychom strašně rádi, aby letošní ročník měl vyrovnaný rozpočet, nebo lehký zisk. To by byl velký úspěch po třech letech, kdy jsme byli v mírné ztrátě. Při počtu 600 lidí to není byznys. Možná kdyby byla kapacita jednou taková a byl na to vhodný prostor a vhodné město ...

Nepomýšlíte na to, že byste uspořádali ples i v Praze? A jak by se pak jmenoval?
Bedřich Snášel: Přemýšlíme o tom dva roky. Pokud bychom se k tomu odhodlali, jsem přesvědčený, že se musí jmenovat Ples jako brno, s malým „b“, protože Brno je ekvivalent velikosti, i když je s malým b. Jsem přesvědčený, že to musí být založeno na tradici a tu máme. Je ale otázka, zda ho uskutečníme i v Praze.

Tomáš Pakosta: Je to o určité odvaze, zatím jsme se neodhodlali.

Co vás osobně každý ples stojí?
Bedřich Snášel: Ples je obrovský výdej energie, stojí nás tři měsíce času.

Tomáš Pakosta: Ten náš čas si nezapočítáváme. Během té doby se naše firmy nevyvíjí tak dynamicky, protože se věnujeme plesu naplno. Výdej energie je obrovský a nejen u nás dvou, ale i ostatních, kteří nám pomáhají. Když se to povede, ve dvě hodiny ráno si podáme ruku, ale po celou dobu je soustředěnost jen na danou akci.

Co na to říkají vaše rodiny?
Tomáš Pakosta: Pro okolí je to těžké. Podnikání ale má i výhody. Když je potřeba, dokážu si práci posunout na večer a den mohu strávit se svými blízkými. Často tak ale pracuji do pozdních nočních hodin.

Bedřich Snášel: Je to náročné, mám dvě děti, dává to zabrat. Pracovní věci řešíme v noci. Když Tomáš zavolá, je to tak na hodinu a já odcházím, abych ostatní doma nerušil.

Oba jste úspěšní podnikatelé. Co pro vás znamenají peníze?
Tomáš Pakosta: Znamenají pro mě svobodu. Peníze nepřeceňuji, neudělají člověka šťastnějším. V nějakém množství přímo úměrném k životu jsou ale potřeba. S pokorou mohu říct, že jsem spokojený. Mám tolik, kolik ke svému životu potřebuji. Nemyslím si, že plýtvám penězi, myslím, že jich mám tak akorát na provoz svého života a jsem velmi pokorně spokojen.

Bedřich Snášel: Peníze potřebuji k tomu, abych existoval, podnikal, plnil nové výzvy. Určitě nejsem bohatý člověk, ale mám peníze na to, co potřebuji. Ovšem ta úroveň peněz je v dnešní době trošku přeceněná. Myslím, že je potřeba zabývat se v životě normálními hodnotami, což se z dnešní společnosti vytrácí.

Život by tedy neměl být jen o penězích?
Tomáš Pakosta: Určitě. Já jsem v určité fázi života vážně onemocněl rakovinou a od té doby se mi přeměnil žebříček hodnot.

Takže potřebujete k životu pozitivní energii.
Tomáš Pakosta: Ano.

Když by se stalo, že byste své podnikání museli ukončit, dokázali byste si představit, že budete dělat něco jiného?
Tomáš Pakosta: Dokázal, člověk si zvykne na všechno, na jakoukoliv situaci. I když mi samozřejmě vyhovuje podnikání, hlavně to svobodné rozhodování věcí.

Bedřich Snášel: Období, kdy jsem byl zaměstnanec, bylo pro mě jednodušší, měl jsem menší pracovní vytížení a vyhovovalo mi to více. Dodnes mám nabídky na posty ředitelů určitých obchodních firem. Pokud by to přišlo a musel bych s podnikáním skončit, nevadilo by mi to. Určitě bych zůstal v obchodě, protože obchod miluji, a pokud by nebylo možné v tomto oboru pracovat, dokázal bych se přizpůsobit a byl rád, že mám nějakou práci.

Autor:


Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.