Počítačoví experti se zájmem o práci v Německu by si měli pospíšit

Počítačoví odborníci patří k nedostatkovému "zboží" nejen v tuzemských podnicích, ale také za hranicemi. Ti, kteří se cítí nevytížení, případně špatně zaplacení, mají možnost se uplatnit v Německu. Stačí jediné - uspět v poměrně náročném přijímacím řízení.

Nedostatek počítačových specialistů se rozhodla německá vláda řešit radikálně - udělením takzvaných zelených karet, které v podstatě znamenají pracovní povolení pro odborníky z evropských zemí, nečlenů EU, pro práci v německých podnicích. Zájemci mají nejvyšší čas se o ni ucházet. "Právě začínáme s výběrem, prvním krokem uchazečů by mělo být vyplnění základní žádosti na internetu," říká Eva Kavková ze společnosti JobsInternational. Ta ve spolupráci s mezinárodní společností Mc Gregor -Boyall přijímací řízení pro bankovní společnosti jako je ABN Amro Bank, Deutsche Bank, Dresdner Bank či Commerzbank organizuje. Výběrové řízení by nemělo být složité. Po vyplnění žádosti s připojeným strukturovaným životopisem by měl následovat pohovor se zaměřením na dosažené vzdělání, praxi a znalost požadovaných produktů. Při pohovoru dojde i na ověření osobnostních předpokladů pro práci v zátěži, pro dlouhodobý pobyt v zahraničí i vůdčí schopnosti. Kdo uspěje, absolvuje interwiev v Německu již u konkrétního zaměstnavatele. Pokud bude spokojen budoucí zaměstnavatel i pracovník, je možné se domluvit na místě na návrhu smlouvy. Pokud dojde k dohodě, začne německý zaměstnavatel ve spolupráci s tuzemskou personální agenturou vyřizovat pracovní povolení - zelenou kartu. To potrvá asi čtyři až osm týdnů, což by mělo zhruba pokrýt výpovědní dobu u stávajícího zaměstnavatele.

Kdo má šanci?

Nabídka pracovního uplatnění se týká všech počítačových odborníků ze zemí mimo Evropskou unii. Míst je zdánlivě hodně, přesto není dobré váhat "Celé přijímací řízení potrvá tak dva až tři měsíce a i tady platí, že kdo dřív přijde, bude mít větší možnost být vybrán," vysvětluje Eva Kavková. Zájem je o různé typy odborníků správců sítě, programátory, odborníky na elektronický obchod a podobně. Podmínkou je vysokoškolské vzdělání a nejméně dvouletá odborná praxe, věkový limit pro uchazeče není stanoven. "Šanci mají díky delší praxi a zkušenostem určitě i starší odborníci," říká personální konzultantka Michaela Najmanová. Místa nejsou nedostupná ani pro středoškoláky, ale požadavek německé strany je těžko splnitelný. "Uchazeč se středoškolským vzděláním by měl prokázat, že jeho roční plat byl vyšší než sto tisíc marek. Myslím, že z toho požadavku brzy sejde, protože by ho málokdo mohl splnit," upřesňuje podmínky Eva Kavková. Samozřejmou podmínkou pro uchazeče je dobrá znalost odborné angličtiny, která je "ústředním jazykem" počítačových odborníků, znalost němčiny je výhodou. Šanci uspět uchazeči rozhodně mají."Absolventi vysokých škol z východní Evropy mají v oblasti výpočetní techniky dobré jméno," říká Michaela Najmanová.

Za stejných podmínek jako domácí

Německá vláda garantuje nově přijímaným expertům stejné pracovní podmínky jako mají domácí odborníci. "Platová diskriminace by odporovala německým zákonům," vysvětluje Eva Kavková. Konkrétně to znamená, že uchazeči, kteří v přijímacím řízení uspějí, dostanou minimální roční plat ve výši sto tisíc marek a pracovní povolení na dobu pěti let. "Ostatní podmínky pracovní smlouvy včetně ubytování pracovníka či jeho rodiny, záleží na dohodě pracovníka a nového zaměstnavatele," uvádí Michaela Najmanová. Pracovní povolení bude přitom vystaveno na zcela konkrétní pozici u konkrétního zaměstnavatele, jakmile by si pracovník našel práci jinde, povolení zaniká. Každého asi napadne, zda tento "odliv mozků" nebude mít negativní dopad na rozvoj výpočetní techniky v tuzemsku. "Domnívám se naopak, že takto nabitá praxe bude přínosem. Zkušenosti a znalosti, které experti získají ve významných německých společnostech, zužitkují po návratu jistě pro rozvoj domácí ekonomiky," říká Eva Kavková.