Poctivost se bohužel moc nenosí

Vladimír David je ředitelem společnosti Rosana distribuující velkoobjemově balenou vodu. Narodil se v Táboře v roce 1959. Po absolvování ČVUT podnikal do roku 1989 s povolením tehdejšího národního výboru v oblasti výpočetní techniky.

V roce 2002 se oženil. Volný čas tráví především s manželkou a malým synem. Věnuje se jachtingu, cyklistice a lyžování.

Jaký okamžik odstartoval vaši kariéru?

Nedá se mluvit o konkrétním okamžiku. Člověk má v sobě něco, co ho stále žene vpřed. Nesmí se nechat odradit těžkostmi a neúspěchem. V jedné knize o podnikání jsem si přečetl: „Smířit se s chudobou a žít chudě vyžaduje přibližně stejné úsilí jako stát se úspěšným a bohatým.“

Jaké zásady jste se při budování kariéry držel?

Aby to neznělo příliš učebnicově. Zásady, které dodržuji nebo se alespoň snažím dodržovat v celém životě, jsou poctivost, čestnost, pravdomluvnost... Ty ale někdy bývají v podnikání na škodu. Přesto od nich neustupuji.

Jaké největší chyby v práci jste se dopustil?

Kariéra přes postel? Někdy vyjde... Více ZDE.

Největší chybou byla přílišná důvěra v lidi. Ztráty v důsledku nepoctivosti lidí jsou obrovské a bohužel z vlastní zkušenosti musím říci, že práva se v naší republice člověk asi nedovolá. V tomto jsem ztratil všechny iluze o právním státu.

Váš největší konflikt v práci?

Neuvědomuji si žádný pracovní konflikt, který by stál za řeč.

Co chcete dělat za pět let?

Řídit největší evropskou firmu na rozvoz vody ve vekloobjemovém balení. Nebo světovou?

Kolik hodin denně pracujete?

Jak kdy. Snažím se co nejvíce práce a zodpovědnosti delegovat. Nyní jsme rozšířili jako producenti oblast našeho podnikání - ujali jsme se představení Pokrevní bratři v Paláci Blaník - a pracovní nasazení je větší. V jedné hře Járy Cimrmana se mluví o „odborářské organizaci amerických multimilionářů“. Že by to bylo řešení?