"Klienti mají větší snahu starat se o své peníze," zhodnotil příliv peněz do fondů šéf Unie investičních společností Petr Zapletal.
S poklesem úrokových sazeb v bankách totiž podílové fondy nabízejí vyšší výnosy. Nejméně rizikové, fondy peněžního trhu a dluhopisové, vynesly svým klientům za celý loňský rok od čtyř do devíti procent. To je několikanásobně více, než kolik nabízejí banky na ročním termínovaném vkladu.
Opatrnost českých investorů je znát i na volbě fondů. Zatímco fondy peněžního trhu a dluhopisové rostou, majetek v akciových a smíšených fondech loni klesal. Největší ztráty ohlásily smíšené a akciové fondy, kde znehodnocení majetku během roku běžně dosahovalo dvacet, třicet i více procent.
Tato informace může působit paradoxně s vývojem na pražské burze, který byl nejpříznivější na celém světě. Český akciový trh posílil loni o téměř 17 procent. Tahounem trhu byly především akcie bank, z nichž Komerční banka zhodnotila o 100 procent a Živnostenská banka o 145 procent.
Český akciový trh je však příliš těsný a podílové fondy nejsou v konkurenci s ostatními investory vůbec schopné investovat spravované peníze pouze do českých akcií. Velkou část spravovaných peněz investují na evropských a světových burzách, kde však o růstu cen vůbec nelze hovořit.
Měřeno akciovými indexy byly loňské ztráty opravdu značné. Americký index S&P spadl o 23 procent, index technologických akcií Nasdaq 32 procent, německý DAX dokonce 44 procent a Japonsko šlo dolů o 18 procent.
Příčinou pádu akciových trhů byly slabé výkony ekonomik, nedůvěra investorů ve věrohodnost účetních výkazů firem a politická nejistota v souvislosti s očekávanou válkou v Iráku a hrozbou teroristických útoků.
Úspěchu dluhopisových fondů na českém trhu pomohl pokles úrokových sazeb v režii České národní banky, ke kterému sáhla pětkrát za sebou. Pokles sazeb na peněžním trhu vždy vyvolá vyšší zájem investorů o dluhopisy a tím růst výnosů dluhopisových fondů.
Konzervativně se chovají čeští investoři i v případě, že peníze svěřují zahraničním podílovým fondům. Loni v pololetí spravovaly fondy 23 miliard korun a více než polovina směřovala do fondů peněžních a dluhopisových. V západních zemích svěřují lidé peníze zejména akciovým fondům, které jsou sice rizikovější, ale v případě správné trefy nabízejí nesrovnatelně vyšší výnosy.
