Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Podílové spoluvlastnictví není bez rizika

aktualizováno 
Podílové spoluvlastnictví není právě nejvhodnější formou vlastnictví nemovitosti. Majitelé menšinových podílů se často nemohou účelně bránit proti rozhodnutím, která jsou pro ně nevýhodná. Může se jim klidně stát, že je ostatní spoluvlastníci vystěhují z bytu.
Dělení, peníze, investice

Dělení, peníze, investice | foto: iDNES.cz

Obecně je spoluvlastnictví taková situace, kdy jednu věc vlastní několik spoluvlastníků aniž by došlo k faktickému rozdělení této věci. Podílové spoluvlastnictví v případě nemovitosti znamená, že ji vlastní několik vlastníků zároveň, ovšem dům mezi ně není reálně rozdělen. Například v případě bytového domu spoluvlastníkovi nepatří byt, ve kterém bydlí, ale jen „fyzicky neurčený“ podíl na nemovitosti. V rodinném domě rovněž není určeno, která místnost komu patří. Tento podíl obecně vyjadřuje pouze míru, jakou se jednotliví spoluvlastníci podílejí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví nemovitosti.

Vlastnosti podílového spoluvlastnictví

Podílové spoluvlastnictví upravuje občanský zákoník v § 137 - § 142. Stanovuje následující vlastnosti této formy vlastnictví:

 * Z právních úkonů týkajících se společné věci jsou oprávněni a povinni všichni spoluvlastníci společně a nerozdílně.
 * Hospodaření se společnou věcí rozhodují spoluvlastníci většinou, počítanou podle velikosti podílů. Při rovnosti hlasů, nebo nedosáhne-li se většiny anebo dohody, rozhodne na návrh kteréhokoliv spoluvlastníka soud. (Většina zde znamená více než 50 % hlasů. Nezáleží přitom na počtu osob, ale na velikosti jejich podílů na společné  věci.)
* Jde-li o důležitou změnu společné věci, mohou přehlasovaní spoluvlastníci žádat, aby o změně rozhodl soud.

Z toho je patrné, že podílové spoluvlastnictví je především pro spoluvlastníky s menšinovým podílem velmi nevýhodné. V praxi z toho mohou vznikat různé nepříjemné situace.

Problémy, ke kterým může docházet

K hospodaření se společnou věcí patří také rozhodování o tom, kterou část nemovitosti budou využívat jednotliví spoluvlastníci. Ti, kterým patří více než 50% podíl, mohou tedy například rozhodnout o tom, že menšinový spoluvlastník již nebude moci nadále v domě bydlet, nebo nebude bydlet v bytě, který dosud užíval. Neznamená to však, že tím menšinový vlastník přijde o svůj podíl na domě. Pokud se menšinový vlastník nebude chtít „svého bytu“ (ve skutečnosti to není jeho byt, spoluvlastníci nevlastní byty, ale pouze podíly na domě) vzdát, mohou se spoluvlastníci s většinovým podílem domáhat svých práv u soudu.

Zatímco tedy o hospodaření rozhoduje většina hlasů, z právních úkonů týkajících se společné věci jsou všichni spoluvlastníci oprávněni a povinni společně a nerozdílně. To znamená, že případný věřitel může pohledávky vymáhat po kterémkoli z nich. Příkladem může být situace, kdy si většinoví vlastníci odhlasují provedení rekonstrukce domu, kterou budou financovat úvěrem. Pokud poté nebudou úvěr splácet, může se věřitel domáhat svých práv po kterémkoli ze spoluvlastníků, tedy i po tom, který s rekonstrukcí nesouhlasil, ale byl přehlasován.

Aby však měli menšinoví spoluvlastníci možnost bránit se alespoň v nejnaléhavějších případech, stanoví zákon, že jde-li o „důležitou změnu společné věci“, mohou přehlasovaní spoluvlastníci žádat, aby o změně rozhodl soud. Touto „důležitou změnou“ se rozumí například zásadní přestavba nemovitosti, kterou by se zcela změnil její charakter.

Předkupní právo

Dalším specifickým prvkem podílového spoluvlastnictví je předkupní právo. Pokud by chtěl některý ze spoluvlastníků převést svůj podíl na jinou osobu, musí jej nejdříve písemnou formou nabídnout ostatním stávajícím spoluvlastníkům. To znamená, že v případě prodeje nebo darování musí nejprve počkat na jejich vyjádření. Pokud by jim jej nenabídl, mohou se svého práva domáhat u nového nabyvatele podílu. Výjimkou, kdy se předkupní právo neuplatňuje, je převod podílu na osobu blízkou. Tou se rozumí pouze příbuzný v řadě přímé (např. rodiče a děti), sourozenec a manžel.

Zrušení podílového spoluvlastnictví

Vzhledem k tomu, že tato forma vlastnictví není v mnoha případech výhodná, mohou se spoluvlastníci dohodnout o zrušení spoluvlastnictví a o vzájemném vypořádání. Pokud k dohodě nedojdou, zruší spoluvlastnictví a provede vypořádání na návrh některého spoluvlastníka soud. Přihlíží přitom k velikosti podílů a k účelnému využití věci. Pokud rozdělení věci není možné, což u nemovitostí většinou není, přikáže soud věc za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, soud nařídí její prodej a výtěžek mezi ně rozdělí podle velikosti podílů. Zde je třeba podotknout, že soudní spory kolem vypořádání podílového spoluvlastnictví bývají zdlouhavé a nákladné.

Autor:


Můžete si ještě půjčit?

%
Vypočítat
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Komentář: Poplatkové manévry u hypoték v roce 2017 pokračují

Nebývale nízké úrokové sazby v závěru roku 2016 vedly k tomu, že si na vlastní bydlení půjčovali Češi v průměru něco málo přes dva miliony korun. Konkurenční...  celý článek

„Mnoho mladých lidí dnes utrácí hlava nehlava a nemá žádný finanční plán do...
Hypotéku a úvěr splácí déle a dráž. Paradox? Ne, je to výhoda, míní

Existují dva přístupy ke splácení hypotéky. Jedním z nich je splatit hypotéku co možná nejrychleji, druhým pak snížit měsíční splátky na minimum a s...  celý článek

Ilustrační snímek
Úrokové sazby hypoték letí vzhůru, hypotéky zdražují

Růst úrokových sazeb u hypotečních úvěrů se potvrzuje. Průměrná úroková sazba v březnu vystoupala na 1,95 procenta. Navíc si ČNB připravuje půdu pro další...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.