Jestliže si zaměstnanec přivydělává vlastní samostatnou výdělečnou činností, jak je to s placením odvodů na sociální pojištění?
Samostatná výdělečná činnost při zaměstnání bývá pro účely placení sociálního i zdravotního pojištění považována za vedlejší zdroj příjmů. Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti se sociální pojištění neplatí, jsou-li příjmy ponížené o výdaje ve výši do zákonného limitu. Za celý kalendářní rok 2016 je limitem částka 64 813 korun, pro rok 2017 se limit zvyšuje na 67 756 korun.
Čtěte také |
Zaměstnanec, který dosáhne samostatnou výdělečnou činností nižší zisk než 67 756 korun, tak sociální pojištění nebude vůbec platit, přesto si však musí plnit své zákonné povinnosti vůči Okresní správě sociálního zabezpečení, mezi něž patří i každoroční odevzdávání Přehledu o příjmech a výdajích.
Co když si bude zaměstnanec přivydělávat podnikáním pouze po část roku? Od jakého limitu je třeba platit odvody na sociální pojištění?
Pokud si zaměstnanec přivydělá podnikáním pouze po část roku, tak se mu limit poměrně snižuje. V roce 2017 se bude limit snižovat za každý měsíc, kdy nebude vedlejší samostatná výdělečná činnost vykonávána, o 5 647 korun. Kdo například bude podnikat při zaměstnání po dobu deseti měsíců, nemusí platit sociální odvody, pokud jeho hrubý zisk bude nižší než 56 462 korun (67 756 Kč minus 2krát 5 647 Kč = 56 462 Kč).
Jak je to s placením odvodů na zdravotní pojištění?
Z dosaženého hrubého zisku z vedlejší samostatné výdělečné činnosti se vždy platí zdravotní pojištění. Neplatí se ale měsíční zálohy během roku – zaměstnanec s vedlejší samostatně výdělečnou činností doplatí zdravotní pojištění jednorázově při podání Přehledu o příjmech a výdajích. Roční zdravotní pojištění činí 13,5 % z poloviny vyměřovacího základu (příjmy – výdaje).
Kdo při zaměstnání podniká, musí si vyřídit všechny daňové záležitosti sám. Je možné využít letošní novinku a podat daňové přiznání na zkráceném formuláři, který má pouze dvě strany?
Tento zkrácený formulář mohou využít pouze ti zaměstnanci, kteří mají více zaměstnání na standardní pracovní smlouvu, tedy příjmy pouze ze závislé činnosti. Zaměstnanci přivydělávající si vedlejší samostatnou výdělečnou činností musejí vyplnit standardní daňové přiznání, a to včetně patřičné přílohy o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti (více zde).
Pokud někdo podniká při zaměstnání, budou jeho přivýdělky podléhat elektronické evidenci tržeb?
Většina zaměstnanců přivydělávajících si samostatnou výdělečnou činností je neplátcem DPH, přesto však v případě, že mají ze své samostatné výdělečné činnosti příjmy v hotovosti, budou jejich příjmy podléhat elektronické evidenci tržeb. Elektronická evidence tržeb není záležitostí pouze podnikatelů-plátců DPH, ale všech lidí s příjmy ze samostatné výdělečné činnosti v hotovosti. Termín, od kdy musí podnikatelé tržby evidovat, záleží na druhu činnosti, kterou daný podnikatel provozuje. Někteří musí tržby evidovat již od počátku prosince, jiní budou do systému zapojeni až v roce 2018.
Podnikatelé se budou do EET zapojovat postupně
Zdroj: eTržby.cz, více naleznete zde. |
Dá se elektronické evidenci tržeb nějak vyhnout?
Je to možné. Jediným řešením, jak se EET vyhnout, je inkasovat všechny peníze bezhotovostně z účtu na účet, neboť takové příjmy EET nepodléhají. Samotné vystavení faktury nestačí. Pokud je faktura uhrazena v hotovosti, tak tento příjem EET podléhá.
