Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Podnikání ve sdružení? Proč to nezkusit i při zaměstnání

aktualizováno 
Poměrně neznámou a opomíjenou formou sloužící nejen k podnikání je sdružení osob bez právní subjektivity. Tato forma podnikání je přitom přímo ideální pro občany, kteří nemají čas či chuť za účelem společného podnikání zakládat právnické osoby a řešit s nimi spojenou náročnou administrativu. Víte, jak funguje podnikání ve sdružení a jaké mají účastníci sdružení povinnosti vůči finančnímu úřadu?
Manažer, obchod, byznys

Manažer, obchod, byznys | foto: Profimedia.cz

Základním smyslem sdružení osob je společná účast na podnikatelské či jiné činnosti. Právní oporu sdružení osob najdeme v Občanském zákoníku (paragraf 829 až 841). Na rozdíl od právnických osob nevzniká v případě sdružení právní subjekt, a tudíž se nemůže sdružení účastnit právních vztahů (těch se účastní jednotliví účastníci). Sdružení sice může nést svoje jméno, avšak to nelze považovat za obchodní firmu ve smyslu Obchodního zákoníku.

Písemnou smlouvu lze doporučit, ale není podmínkou

Přestože Občanský zákoník neukládá účastníkům sdružení povinně sepsat smlouvu, tak její existenci lze obecně doporučit. Následující výčet nabízí řekněme základní okruhy, které by měly být v této smlouvě obsaženy, avšak jejich skutečná šíře není ničím omezena.

· Označení účastníků ve sdružení
· Účel sdružení
· Sídlo a název sdružení
· Výše majetku poskytnutého účastníky do sdružení
· Způsob správy majetku
· Způsob rozdělení podílu na ekonomických výsledcích sdružení
· Způsob vystupování ze sdružení, popřípadě vyloučení účastníků
· Způsob zániku sdružení
· Vlastní organizace sdružení, rozdělení odpovědnosti a pravomocí mezi účastníky apod.
· Vedení účetnictví či daňové evidence

Z výše uvedeného vyplývá, že ve smlouvě se mohou libovolně účastníci dohodnout, že hospodářský výsledek sdružení se mezi ně nedělí rovnostářsky, nýbrž například ve stanovených poměrech. Taková eventualita vychází z potřeb, které mohou kupříkladu reflektovat nerovnoměrné pracovní vytížení jednotlivých členů. Pokud si tedy účastníci dvoučlenného sdružení písemně ve smlouvě dohodnou, že budou dělit výsledek hospodaření v poměru 60:40, pak to ničemu neodporuje.

Sdružení osob není daňovým poplatníkem – příjmy zdaňuje každý sám

Vzhledem k již zmíněné absenci právní subjektivity nemůže sdružení za sebe podat daňové přiznání (jako právnické osoby) a zdanit výsledky hospodaření. Musí tak učinit každý účastník sdružení individuálně. Účastníkem sdružení může být buď právnická osoba (poplatníkem daně z příjmu právnických osob) nebo osoba fyzická (poplatníkem daně z příjmů fyzických osob).

Na konci zdaňovacího období musí účastník sdružení pověřený vedením daňové evidence či účetnictví rozdělit příjmy a výdaje na účastníky. Způsob rozdělení může proběhnout buď rovným dílem (pokud není ve smlouvě jinak), nebo dle příslušného smluvního ustanovení v jiném poměru.

Podívejme se na jednoduchý příklad:

Dva podnikatelé (fyzické osoby) uzavřou smlouvu sdružení a za zdaňovací období 2005 dosáhnou následujících výsledků – na základě vedené daňové evidence dosáhli příjmů ve výši 700 tisíc Kč a výdajů 280 tisíc Kč. Ve smlouvě nemají žádné ustanovení ohledně dělení hospodářského výsledku mezi účastníky.

 Účastník A Účastník B
Podíl na příjmech sdružení Podíl na příjmech sdružení
½ z 700 000 = 350 000 Kč ½ z 700 000 = 350 000 Kč
Podíl na výdajích sdružení Podíl na výdajích sdružení
½ z 280 000 = 140 000 Kč ½ z 280 000 = 140 000 Kč
Dílčí základ daně dle par.7 = 210 000 Kč Dílčí základ daně dle par.7 = 210 000 Kč

Nyní modifikujme výše uvedené zadání o fakt, že s ohledem na nerovnoměrné pracovní vytížení obou účastníků sdružení budou příjmy a výdaje děleny v poměru 3:4 (účastník A : účastník B).

Účastník A Účastník B
Podíl na příjmech sdružení Podíl na příjmech sdružení
3/7 z 700 000 = 300 000 Kč 4/7 z 700 000 = 400 000 Kč
Podíl na výdajích sdružení Podíl na výdajích sdružení
3/7 z 280 000 = 120 000 Kč 4/7 z 280 000 = 160 000 Kč
Dílčí základ daně dle par.7 = 180 000 Kč Dílčí základ daně dle par.7 = 240 000 Kč

Nyní pozměňme výše uvedenou tabulku o fakt, že kromě účasti ve sdružení má účastník A ještě vlastní živnost mimo sdružení. Z této živnosti dosáhl příjmů ve výši 750 000 Kč a výdajů (včetně sociálního a zdravotního pojištění ve výši 180 000 Kč).

Účastník A Účastník B
Podíl na příjmech sdružení Podíl na příjmech sdružení
3/7 z 700 000 = 300 000 Kč 4/7 z 700.000 = 400 000 Kč
Podíl na výdajích sdružení Podíl na výdajích sdružení
3/7 z 280 000 = 120 000 Kč 4/7 z 280.000 = 160 000 Kč
Příjmy dle par.7 z vlastní činnosti Příjmy dle par.7 z vlastní činnosti
750000 -
Výdaje dle par.7 z vlastní činnosti Výdaje dle par.7 z vlastní činnosti
180000 -
Dílčí základ daně dle par.7 = 750 000 Kč Dílčí základ daně dle par.7 = 240 000 Kč

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že příjmy a výdaje z účasti ve sdružení se slučují s ostatními příjmy a výdaji z individuální živnosti a společně vytvářejí daňový základ dle paragrafu 7. Co se týče účastníka A, tak tomu se nabízí možnost optimalizovat daňovou povinnost prostřednictvím uplatnění výdajových paušálů, které zvlášť po poslední novele zákona o daních z příjmů nabyly na zajímavosti (samozřejmě se musí testovat druh provozované živnosti ve vazbě na výši paušálu).

Využití výdajových paušálů by nebylo možné pouze v případě, kdy by se účastníci sdružení domluvily na nestejném poměru dělení příjmů a výdajů mezi sebe (viz např. tabulka)

Účastník A Účastník B
Podíl na příjmech sdružení Podíl na příjmech sdružení
0,6 0,4
Podíl na výdajích sdružení Podíl na výdajích sdružení
0,4 0,6

Pozor na účast ve sdružení bez vlastního živnostenského listu

Může se stát, že některý z účastníků sdružení nebude podnikatelem. V takovém případě by příjmy i výdaje vyplývající z účasti ve sdružení zdaňoval v rámci paragrafu 10 – Ostatní příjmy. Zde se ovšem dostává takový účastník do rozporu se živnostenským zákonem, neboť se podílí na provozování činnosti podléhající živnosti, aniž by měl příslušný živnostenský list.

Pro koho lze účast ve sdružení doporučit

Má smysl pro všechny, kteří se potřebují za účelem podnikání sdružit s dalšími, avšak nechtějí či nemají chuť zakládat právnické osoby. Ty jsou samo o sobě spojené se složitější administrativou, kapitálem a poplatky (kupříkladu notářské za společenskou smlouvu apod.). Výborně se hodí účast ve sdružení kupříkladu pro občany s příjmy ze závislé činnosti, kteří si chtějí přivydělat po večerech nebo také pro živnostníky. Účast právnických osob ve sdruženích zřízených pro podnikatelské účely je spíše méně obvyklá.

Podnikáte ve sdružení? Považujete to za výhodnou formu, nebo je lepší založit rovnou právnickou osobu? Těšíme se na vaše názory.

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vladimír List
Průbojný profesor elektrifikoval Československo, metro chtěl již před válkou

Vladimír List byl univerzitním profesorem na České vysoké škole technické v Brně a inženýrem elektrotechniky, který se výraznou měrou zasloužil o elektrifikaci...  celý článek

Poldi Kladno
Vybudoval slavnou ocelárnu Poldi, úspěšný Karl však zůstal neznámý

Na konci 19. století ho znal snad každý ve střední Evropě. Karl Wittgenstein byl skvělý podnikatel a obchodník. Zároveň tvrdý šéf a otec, jehož život byl víc...  celý článek

Majitel vinařství v Kutné Hoře Lukáš Rudolfský
Obnovuje staré vinice a vyrábí naturální víno. Učí se od něj i cizinci

Lukáš Rudolfský je původně ajťák. K podnikání se dostal úplně náhodou, ale v zemědělství se našel. Vyrábí zcela přírodní nápoj, obnovuje středověké vinice a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.