Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ve dvaceti koupila zdevastovaný statek, dnes má obrat 10 milionů ročně

aktualizováno 
Iveta Svobodová pochází z rodiny zemědělských inženýrů. Po revoluci přišel její otec s nápadem, že by bylo dobré začít podnikat v zemědělství. Tušil, že po vstupu do Evropské unie bude toto odvětví podporováno a dotováno. A měl pravdu. Dnes jeho dcera vlastní prosperující ekofarmu v Jeseníkách.

„Vybílila jsem tehdy všechny účty, finančně mi pomohli i rodiče a jejich kamarádi,“ vzpomíná na dobu před dvaceti lety Iveta Svobodová. | foto: archiv rodiny SvobodovýchiDNES.cz

Iveta Svobodová žila v Praze, a když se rozhodla podnikat v zemědělství, začala hledat vhodnou lokalitu. Původně měla políčeno na dva statky u Prahy, nakonec koupila v dražbě státní statek Heřmanovice, který byl určen k privatizaci.

Zajímavé profese

V rubrice Práce a podnikání přinášíme rozhovory se zástupci zajímavých profesí.

Další příběhy čtěte zde.

Za farmu na Jesenicku tehdy dala necelé čtyři miliony korun a stejnou částku musela postupně vydat za závazky po bývalém statku. „Vybílila jsem tehdy všechny účty, finančně mi pomohli i rodiče a jejich kamarádi,“ vzpomíná na dobu před dvaceti lety farmářka.

Krávy, které převzala, byly prý nejhorší v celém okrese, stroje a budovy pomalu dosluhovaly. „A když si vzpomenu, že první úvěr na nákup krav, který se mi povedlo získat u tehdejší Investiční banky, byl úročený čtyřiadvaceti procenty, je mi špatně ještě dnes,“ dodává Iveta.

Hospodaří na 565 hektarech

Iveta Svobodová (42 let)

  • Narodila se v Ostravě, s rodiči se přestěhovala do Prahy.
  • Vystudovala Střední ekonomickou školu, poté Českou zemědělskou univerzitu, obor zootechnik.
  • 1994 - začala podnikat v oboru účetnictví a marketingu.
  • 1995 - koupila v dražbě bývalý státní statek Heřmanovice.
  • 1998 - seznámila se svým manželem, v roce 2002 se vdala.
  • 2003 – manžel Tomáš si zřídil na přehradě Slezská Harta jachtařskou školu a půjčovnu plachetnic.
  • Jako úspěšná podnikatelka byla vybrána do celosvětového projektu 100 Mirrors, má tři děti.

Krátce poté, co si statek v Heřmanovicích pořídila, seznámila se se svým nynějším mužem Tomášem. I on pochází z rodiny dvou zemědělských expertů, a přestože vystudoval tělesnou výchovu a speciální pedagogiku, dal se na podnikání také.

Když se pak v roce 2002 vzali, společně se pustili do oprav statku, vyřizování potřebných dokumentů, studovali zákony a pídili se po možnostech, jak svou farmu udržet při životě.

Farma Bovine, jak se statek jmenuje, dnes hospodaří na 565 hektarech trvalých travních porostů, chová 270 krav - matek a průběžně 200 telat a dorostu. Kromě masných plemen skotu se pyšní také stádem tibetských jaků, oslíky, miniponíky a prasátky mangalica.

Znovu bych už do toho asi nešla

Iveta si už na podnikání v náročných horských podmínkách zvykla, ale váhá s odpovědí na dotaz, zda by do toho šla po všech peripetiích znovu.

„Začátky byly kruté, a kdybych tehdy věděla to, co vím dnes, hodně bych se rozmýšlela, jestli se do toho pustit znovu. Rodiče mi zpočátku hodně pomáhali, ale časem jsem zjistila, že zemědělství prochází tak rychlým vývojem, že to, co platilo ještě před pěti lety, je dnes úplně jinak. A přesvědčovat vlastní rodiče, že jejich nápady a zkušenosti už dnes nejsou ekonomické, bylo někdy hodně těžké,“ vypráví o generačním problému, kterému se nevyhnula ani ona.

Krávy nežerou nic jiného než trávu a seno

Holky zvládnou samy nakrmit telata bez matek nebo se postarat o miniponíky a...

Certifikát ekologické farmy získali Svobodovi v roce 1999. Důvodů, proč jsou „eko“, je prý hned několik. Iveta nemá ráda chemii, která je dnes téměř všude a ve všem. Vadí jí také, když se zvířata chovají bez možnosti pobytu venku.

„Naše krávy žijí venku celoročně. Plemenné býky dáváme do stáda na tři měsíce v roce, aby se krávy telily v období, kdy je to pro ně, telata, ale i pro nás nejvhodnější. Po zbytek roku odpočívají na vyčleněné pastvině,“ přibližuje. Pro svá zvířata si Svobodovi vyrábějí také veškeré krmivo. „Za celý svůj život nesežerou nic jiného než trávu nebo z naší trávy vyrobené seno a senáž. A na kvalitě masa je to znát,“ zdůrazňuje.

Zaměstnávají multifunkční chlapy

Farma leží v hornaté části Jeseníků, kde, jak říkají místní, je dva měsíce zima a deset měsíců chladno. „I proto jsme začali na farmě postupně přecházet z dojnic, které jsme vydražili, na krávy masné. Dalším důvodem bylo i to, že mlékárna, která od nás mléko brala, platila i s ročním zpožděním, pokud vůbec zaplatila,“ vysvětluje důvod změny chovu Iveta.

Na farmě pomáhají i dvojčata Veronika a Karolína (v brýlích).

Svobodovi zaměstnávají šest lidí v provozu a paní účetní, která je na farmě už dvacet let. Kromě zootechničky, která se stará hlavně o zvířata, je zde i pět takzvaně multifunkčních chlapů. „V létě sekají a suší seno, v zimě krmí a celoročně pomáhají se zvířaty. Kromě toho staví a udržují ohrady, třídí telata, prohánějí stáda při odběrech, odčervování, vyšetřování březosti, prostě všichni dělají to, co je zrovna potřeba, “ vyjmenovává Iveta.

Na farmě pomáhají také tři děti Svobodových. „Syn Jakub umí ve svých dvanácti letech řídit traktor i řezat motorovou pilou, o dva roky mladší dcery Karolína a Veronika zvládnou samy nakrmit telata nebo se postarat o miniponíky,“ konstatuje hrdá maminka.

Vlastní jatka budou nutností

Svobodovi mají v plánu, že si vybudují vlastní jatka. „Zatím je nemáme, takže v současné době řešíme poptávku po kvalitním hovězím tak, že si náš kus necháme porazit a vyzrát na běžných komerčních jatkách, a potom maso rozprodáme. Poptávka je ale větší než naše nabídka, takže vlastní jatka budou časem nutností,“ plánuje Iveta.

100 Mirrors

Projekt 100 Zrcadel je zaměřen na mladé ženy, které vstupují na pracovní trh a hledají vzory. Tyto vzory - zrcadla - přináší své příběhy, sdílejí zkušenosti a předávají energii a inspiraci začínajícím mladým ženám. Partnerem projektu v Česku se stala organizace BPW Praha.

Zatím se odstavená telata prodávají do dalšího výkrmu, bohužel ne ekologického, a kolem dvou let pak končí na jatkách. „Tím, že je jalovice poražena na konvenčních jatkách, její maso se jako bio prodávat nesmí,“ vysvětluje Iveta.

Jsme závislí na tom, kdy přijdou dotace

Farma Svobodových si už žije svým zaběhaným životem a okruh odběratelů se neustále rozrůstá. Jejich zisky se však odvíjejí především od toho, kdy dostanou dotace, bez kterých se české zemědělství neobejde. Roční obrat se pohybuje kolem deseti milionů korun.

„Jsou roky, kdy první peníze daného roku přijdou v prosinci, a zbytek až další rok. A když v tom dalším roce si to tam nahoře rozmyslí, a pošlou peníze dříve, tak jsme rázem ve velkém zisku. Odvedeme spoustu peněz na daních, sociálním a zdravotním pojištění a další rok je to třeba zase naopak,“ líčí žena plná energie.

Kromě masných plemen skotu se Svobodovi pyšní také  prasátky mangalice.

I přesto, že nikdy neví, kdy potřebné dotace dorazí, snaží se postupně celou farmu opravovat a modernizovat.

„Investice do strojů i stájí jsou docela velké, takže to jde pomalu. I díky tomu, že se cena telat drží poměrně vysoko jsme loni mohli zrekonstruovat bývalý ovčín, postavili jsme také novou střechu na krásné historické stáji, kde máme ustájena telátka a krávy s různými problémy. Je to taková naše nemocnice a kojenecký ústav dohromady. V příštím roce bychom chtěli kompletně zrekonstruovat další kravín a pořídit si nový traktor,“ vypočítává Iveta.

Závist, naschvály i úřednická nabubřelost

Za dvacet let, co Svobodovi hospodaří, se už setkali s ledasčím – se závistí, s naschvály nebo s úředníky, kteří hledají chyby za každou cenu i tam, kde nejsou. „Stále nemůžu pochopit ty, kteří se baví tím, že nám přestřihnou ohradníky a pak se radují, když celá farma nahání krávy zpět. Nebo lesáci, kteří si bez našeho svolení suverénně tahají dřevo z lesa přes naše pastviny, a navíc nechají otevřenou ohradu. A potom si jdou stěžovat, že po ‚jejich‘ lese běhají naše krávy.“

Fotogalerie

„Taky tady byl kontrolor z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, díky kterému nám zkrátili dotace jenom proto, že bláto a rez na nádrži na naftu považoval za naftu. A nikdo mu nedokázal vysvětlit, že v těch místech žádná nafta být nemůže. Nepomohla nám ani revizní správa odborné firmy. Odvolali jsme se proti tomu, ale napsali nám, že když to napsal do záznamu pan kontrolor, tak to bude asi pravda. My od té doby čekáme, jestli se tím bude někdo zabývat, jak slíbili,“ popisuje rub podnikání Svobodová.

A aby toho nebylo málo, Svobodovi se momentálně soudí s církví. Ta si totiž nárokuje pozemky, které si Iveta Svobodová řádně koupila od státu v rozmezí let 2006 až 2009. Jedno soudní jednání se už konalo, další je stanoveno na únor.

Autor: pro iDNES.cz


Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.