Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Mohl zůstat v Americe, ale vrátil se do Beskyd a začal podnikat

aktualizováno 
Do podnikání se Jakub Nykl pustil teprve nedávno. V zimě půjčuje lyže, v létě in-line brusle. Půjčování ho však neuživí, proto provozuje se svou přítelkyní Simonou lyžařskou a bruslařskou školu. Je přesvědčen o tom, že když se ke klientům bude chovat férově a s úsměvem na tváři, budou se vracet.

„Záleží jen na mě, kolik peněz dokážu vydělat a to je motivující,“ říká Jakub Nykl. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Když mu bylo šestnáct, odjel Jakub za svým bratrem do amerického Colorada. Rok tam navštěvoval střední školu a nejvíce ho ovlivnili lidé, které potkával. „Všichni se tam na vás smějí, a pokud máte nějaký problém, snaží se vám pomoct. Když přijdete třeba do obchodu, prodavačky se vám maximálně věnují, neustále se usmívají a vy se tam rádi vracíte. U nás jsou prodavačky vesměs otrávené, mračí se a máte pocit, že je strašně obtěžujete,“ říká sympatický mladý muž, ale hned dodává: „No, ani se jim nedivím. Když berou někde v marketu osm tisíc měsíčně, nemají žádnou motivaci a je jim jedno, jestli zboží prodají, nebo ne.“

Jakub Nykl (25)

  • Vystudoval obor sportovní management na VŠB TUO.
  • Vlastní půjčovnu lyží v Malenovicích a půjčovnu in-line bruslí, koloběžek a longboardů u cyklostezky na Olešné u Frýdku-Místku.
  • S přítelkyní provozuje školu lyžování a in-line bruslení.

Co vás vedlo k tomu, že jste si zřídil půjčovny sportovního vybavení?
Od mládí se věnuji sportu. Vyzkoušel jsem třeba tenis, fotbal, cyklistiku, prostě mě to ke sportu vždy táhlo. Od malička také vím, že chci podnikat. K tomu mě zase vedla rodina a přátelé. Oborem „sportovní management“ jsem tak skloubil své záliby ve sportu a ekonomice. Pamatuji si, že když jsem stál někdy v sedmé třídě na sjezdovce, řekl jsem si, že právě na takovém místě chci jednou pracovat. A podařilo se.

Kdy jste začal s podnikáním? Vždyť nedávno jste teprve dostudoval.
Bylo to na vysoké škole, kde jsem studoval obor sportovní management. V podstatě šlo o přivýdělek. Říkal jsem si, že lyžařská škola by mohla být fajn brigáda přes zimní měsíce. No, a když už jsem s tím jednou začal, chtěl jsem pokračovat na vlastní pěst. Ten opravdu pravý důvod byl ale ten, že na sjezdovku v Malenovicích tehdy přijelo lyžovat třicet dětí a deset z nich nemělo výzbroj. Tehdy mě napadlo, že zřídím půjčovnu. S přítelkyní Simonou jsme založili eseróčko a půjčovna lyží byla na světě.

Fotogalerie

Půjčovnu kolečkových in-line bruslí jste si pak pořídili zřejmě kvůli tomu, že v létě se lyže těžko půjčují. Je to tak?
V létě se lyže opravdu špatně půjčují. Přemýšleli jsme proto nad alternativou pro letní měsíce a vzhledem k tomu, že se bruslení aktivně věnujeme, říkali jsme si, proč to nezkusit. Navíc tady taková půjčovna chybí, takže jsme zalepili díru na trhu. Brusle, koloběžky a longboardy půjčujeme přímo u cyklostezky na Olešné u Frýdku-Místku. 

Taková půjčovna si určitě nevystačí s jedním párem lyží nebo bruslí.
Je jasné, že čím větší je výběr, tím více lidem vyhovíte. Takže se vše snažíme neustále rozšiřovat. Veškeré vydělané peníze putují zpátky do firmy. Počáteční kapitál jsme neměli nikterak vysoký, takže svou nabídku rozšiřujeme postupně. Jak in-line brusle, lyžáky, tak i lyže musíme mít v několika provedeních. Nikdy nevíte, co lidé budou zrovna potřebovat. Další velký potenciál máme na internetu. Ten ale zatím trošku zaostává za mými představami, snad se to postupně zlepší.

Kolik jste už investovali do výzbroje?
Pokud jde o počáteční investici, byly to řádově statisíce. Mám ale čtyři sourozence, rodiče, kamarády, takže jsme to lepili, jak se dalo. A nebylo to jen o nákupu kvalitních lyží nebo bruslí, už částečně použitých, které jsme přivezli z Rakouska a Švýcarska, ale také třeba o kvalitním servisním stroji. Ten jsme přivezli také z Rakouska. Od začátku jsme do toho šli s tím, že chceme lidem nabídnout co nejlepší služby včetně servisu. 

A využívají lidé vašich služeb? Napadá mě, že když není v zimě sníh a v létě prší, moc toho asi nepůjčíte.
Máte pravdu, jsme závislí na počasí. Na sjezdovce v Malenovicích máme perfektní zasněžovací zařízení, takže tam tyto obavy odpadají, ale pokud jde o in-line bruslení, tam počasí hraje podstatnou roli. I proto provozujeme dvě školy. V jedné učíme děti lyžovat, v druhé bruslit. 

A je o ně zájem? Dnešní děti přece preferují počítače a televizi.
Řekl bych, že zájem je velký. Učíme lyžovat a bruslit hlavně děti z mateřských a základních škol. Rodiče jsou vděční, že své ratolesti vytáhnou ven od počítačů.

A co ty děti? Baví je to?
Naprostá většina je nadšená. V zimě byl u nás v Malenovicích žák 7. třídy z Ostravy. Na horách byl poprvé v životě a nemohl se sněhu a přírody nabažit. Pokud jde o výuku lyžování, děti i dospělé učíme podle úplně jiných metod, než jsou ty klasické. Navíc se jim maximálně věnujeme, dostanou u nás svačinu i oběd, takže pokaždé odjíždějí spokojené a už se těší na další den.

Zajímavé profese

V rubrice Práce a podnikání přinášíme rozhovory se zástupci zajímavých profesí. Další příběhy čtěte zde.

Říkáte, že jim dáváte i svačiny a obědy? To musí být pro rodiče drahá záležitost, pokud k tomu připočítáme u některých dětí ještě peníze za půjčení lyžařské výzbroje?
Není to nic strašného. Hodina vyjde na 290 korun i s tím obědem a svačinou. A jezdí i rodiče. Nabídneme jim kafe a popovídáme si. Prodáváme prostě komfort s lidským přístupem. To je naše základní motto. 

Podle čeho stanovujete ceny?
Ceník je vždy problém. Do ceny musíme zahrnout nejen počáteční investici, ale taká amortizaci, která je velmi proměnlivá. Musíme myslet na počasí a vytíženost. Existuje také konkurence, kterou si hlídáme. I podle toho stanovujeme své ceny. Tak například u velkých lyžařských škol se ceny za hodinu lyžařského kurzu pohybují kolem 550 korun. Pro srovnání v Rakousku na sjezdovce zaplatíte za hodinu 30 eur (téměř 820 korun). A my, protože začínáme, musíme jít s cenami dolů. Propočítat to musíme ale tak, abychom na tom neprodělali. I proto máme projekt s názvem „Dostat děti od počítačů“. O klienty tak nemáme nouzi. Jednoduché to ale není, kdyby bylo, dělal by to každý. Podnikání je vždy riziko. Bez toho to prostě nejde. 

Jaký je trend současnosti? Investují lidé do drahého vybavení, nebo si ho raději půjčují?
Věřím, že v půjčování je budoucnost. Myslím, že lidé čím dál méně chtějí investovat velké peníze do vlastního vybavení, obzvlášť u těchto sezonních sportů, kdy drahé věci použijí často jen několikrát do roka. 

Prý půjčujete lyžařské vybavení i na celý rok? Kolik to stojí?
Celoroční zapůjčení lyžařského vybavení u nás vyjde pod dva tisíce korun, což je podle mě velmi výhodné i pro ty, kteří ho využívají často. Samozřejmě výhodné je i pro ty, kteří si jdou zalyžovat či zabruslit třikrát, čtyřikrát do roka. Této služby využívají především ti, kteří jedou lyžovat na 14 dní třeba do Alp. Vědí, že za tu cenu se jim to vyplatí a nemusejí si lyže pořád půjčovat a vracet. Další plus je v tom, že jim to doma nezabírá místo, navíc nemusí řešit servis. 

Co se stane, když někdo lyže či brusle během užívání poškodí nebo zničí?
Při zapůjčení je klient informován o tom, že poničení či ztráta jde na jeho triko. Vše musí stvrdit svým podpisem. Když už se něco stane, snažíme se to vyřešit jako lidé. Když se to dá opravit, chceme rozumnou částku, která pokryje danou opravu. Ještě se nám nestalo, že by někdo zapůjčenou věc úplně zničil. 

Jak se lidé k zapůjčeným věcem chovají?
Lidé jsou většinou opatrní. Je pravda, že hlavně na lyžích se nám párkrát stalo, že jsme museli lyže náročně opravovat, ale převážně je vše v pohodě. Snad to tak bude i pokračovat. 

Neuvažujete o tom, že se raději necháte zaměstnat na nějakém dobře placeném místě, když jste vysokoškolák?
Dobře zaměstnat? Co to znamená? Samozřejmě, často si říkám, že by to bylo jednodušší, bez starostí a s jistým příjmem, ale takhle jsem pánem svého času. Je na mě, jak si den rozvrhnu, co stihnu a co ne. Záleží jen na mě, kolik peněz dokážu vydělat a to je motivující.

Máte za sebou teprve pár měsíců podnikání, ale přesto se zeptám. Kolik jste už vydělal?
Zatím to není nic moc, ale hlady neumíráme. Jestli se nám náš záměr povede a budeme schopni se solidně uživit v budoucnu, to už je další otázka. Na tu vám snad budu schopný odpovědět v příštím roce. Osobně si myslím, že když člověk rozumně investuje a rozvíjí neustále svá aktiva, úspěch se musí dostavit. 

Co byste vzkázal mladým lidem, kteří chtějí začít podnikat?
Aby šli za svým snem, drželi se hlavně zpočátku při zemi, hlídali si účetnictví a ke klientům se chovali tak, aby se k nim neustále rádi vraceli.

Autor: pro iDNES.cz


Hlavní zprávy

Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy
Vedoucí ekonomického oddělení

Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy
Hl. m. Praha, Středočeský kraj

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.