Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Podnikatelé, pozor, čeká na vás minimální daň

aktualizováno 
Obávaná novinka poprvé vstoupila ze stránek zákona do praxe. Minimální daň je tu. Nejde vlastně o minimální daň, ale o minimální daňový základ. Co obnáší a kdo ji musí platit?

utorka publikace Daňové zákony 2004 Hana Marková ve své knize vysvětluje: v případě, že bude člověk, na kterého se placení této daně vztahuje, ve ztrátě nebo bude mít nízký daňový základ - méně než 101 000 korun, pokud podniká celých 12 měsíců, zaplatí na dani zhruba 9440 korun ročně. To za předpokladu, že si odečte ze základu daně pouze položku na „poplatníka“. Daň mohou snížit ještě další částky - například nezdanitelná částka na děti či manžela. Odpočítat naopak nelze ztrátu a reinvestice.

Počítejte, zda se vyplatí vydělat málo peněz

Kdo chce ztrátu přece jen uplatnit a jeho zisk nebyl moc vysoký, má však ještě jednu šanci. Postup vysvětluje Lubomír Janoušek z Pražského finančního ředitelství: „Těm, kdo by si chtěli odpočítávat ztrátu, lze doporučit, aby neuplatnili některé výdaje z podnikání a daňový základ tak měli vyšší. Člověk, který měl v předešlém roce ztrátu třeba 50 000 korun a letos daňový základ 100 tisíc, loňskou ztrátu neuplatní. Kdo však zvýší daňový základ na 102 000, odečte si celou loňskou ztrátu.

Základ daně, ze kterého se vychází při určení, zda platit minimální daň či nikoli, se stanoví jako dvanáctinásobek poloviny průměrné mzdy. V praxi to znamená za celý rok právě 101 000 korun. Pokud podnikatel zjistí, že jeho daňový základ je nižší než uvedená částka, na svůj skutečný základ „zapomene“ a bude pracovat jen s minimálním základem daně podle paragrafu 7c zákona o dani z příjmů.

Jídlo, pití a bydlení - to je alfa a omega výdajů českých rodin. Kde se tedy skrývají největší rezervy rodinných rozpočtů? Nechte si poradit ZDE.

Minimální daň se netýká všech

Kdo spadá do skupiny lidí „ohrožených“ minimální daní? Jsou to podnikatelé, kteří mají příjmy:

  • ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,
  • ze živnosti
  • příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů.

I mezi vyjmenovanými existují výjimky, na které se minimální daň nevztahuje:

  • důchodci včetně invalidních
  • studenti
  • podnikatelé, kterým byla stanovena paušální daň
  • podnikatelé, kteří zahájili svoji činnost nebo podnikají druhým rokem
  • podnikatelé, kteří v daném období činnost ukončili
  • ti, kterým náležel rodičovský příspěvek a ti, kterým náležel příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu
  • podnikatele, kteří podávají daňové přiznání při prohlášení konkurzu nebo zrušení a kteří do konce téhož zdaňovacího období neukončili podnikatelskou činnost
  • ti, kteří mají nárok na slevu na dani.

Zaměstnanců se úprava netýká

Častým dotazem bývá, zda bude muset podnikatel platit něco navíc ve chvíli, kdy je zaměstnán, podnikáním si jen přivydělává a přivýdělek 101 tisíc korun nepřevýší. „Je-li zaměstnanecký příjem a zisk z podnikání v součtu vyšší než 101 tisíc korun, nemusí si s minimálním daňovým základem dělat hlavu,“ říká Lubomír Janoušek z pražského finančního ředitelství. „Kdo by si ale v zaměstnaneckém poměru a podnikáním dohromady vydělal méně peněz, bude muset s minimálním daňovým základem v uvedené výši počítat,“ dodává.

Pozor by si však měli dát ti, kdo své podnikání rozepisují na spolupracující osobu. Minimální daňový základ je platný pro oba spolupracující. Kdo vydělá 100 tisíc, nevyplatí se mu je rozepisovat - on i jeho partner by si totiž počítali daň ze 101 tisíce.

Příklad
 
Jan Novotný je podnikatel, jeho příjmy činily loni 100 tisíc korun, výdaje související s podnikáním dosáhly 50 tisíc korun, na pojistném zaplatil 20 tisíc korun, má jedno dítě a na úrocích z úvěru ze stavebního spoření zaplatil 6000 korun, v uplynulém roce podnikal plných dvanáct měsíců.

Jak vyplnit daňové přiznání s minimální daní

1. V příloze číslo 1 daňového přiznání uvede příjmy 100 tisíc korun, výdaje 50 tisíc a pojistné 20 tisíc, příjmy a výdaje odečte - výsledkem je daňový základ 30 tisíc korun.

2. Daňový základ 30 tisíc korun vepíše do 2. oddílu daňového přiznání na řádek 32 (dílčí základ daně) a následně do řádků 36 a 37.

3. Protože je řádek 37 (30 tisíc korun) nižší než hodnota minimálního základu daně 101 000 korun, vepíše do řádku 37a částku 101 000 korun a do kolonky počet měsíců 12 a dále už pracuje s tímto číslem, nikoli skutečným základem daně, který vypočítal na základě svých příjmů a výdajů.

4. Základ daně, od kterého odečítá další položky pak činí 101 000 korun - vepisuje se do řádku 39.

5. Na řádcích 40 a 41 uvede nezdanitelné částky na poplatníka (38 040 korun) a na dítě (25 560 korun), v řádku 48 úroky z úvěru od stavební spořitelny (6000 korun).

6. Položky z řádků 40, 41 a 48 odečte od minimálního základu daně 101 000 korun, z výsledné částky zaokrouhlené na celá sta dolů vypočítá daň (4710 korun).
 
Pokud by Jan Novotný podnikal jen určitou část roku, vyplnil by v kolonce „minimální základ daně“ počet měsíců, kdy provozoval podnikatelskou činnost a přepočítal podle návodu v Pokynech k vyplnění daňového přiznání výši minimálního základu daně.

Autor:


Můžete si ještě půjčit?

%
Vypočítat
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

„Mnoho mladých lidí dnes utrácí hlava nehlava a nemá žádný finanční plán do...
Hypotéku a úvěr splácí déle a dráž. Paradox? Ne, je to výhoda, míní

Existují dva přístupy ke splácení hypotéky. Jedním z nich je splatit hypotéku co možná nejrychleji, druhým pak snížit měsíční splátky na minimum a s...  celý článek

Ilustrační snímek
Úrokové sazby hypoték letí vzhůru, hypotéky zdražují

Růst úrokových sazeb u hypotečních úvěrů se potvrzuje. Průměrná úroková sazba v březnu vystoupala na 1,95 procenta. Navíc si ČNB připravuje půdu pro další...  celý článek

Ilustrační snímek
Hypotéky zdražují, sazby překonaly dvě procenta

Úrokové sazby u hypotečních úvěrů pokračují v pozvolném růstu. Průměrná úroková sazba v dubnu stoupla na 2,01 procenta. Na této úrovni byly sazby naposledy...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.