Řada drobných živnostníků řeší otázku, zda vést účetnictví, daňovou evidenci, nebo uplatňovat náklady takzvaným paušálem (od 30 do 80 procent z příjmů podle konkrétní činnosti). Rada je poměrně jednoduchá.
Pokud vykonáváte činnost, se kterou nemáte příliš vysoké výdaje, je pro vás výhodnější využít paušálu. Tam, kde musíte pravidelně investovat do vybavení – například do nákupu automobilu, strojů a podobně, bude pravděpodobně lepší vykazovat skutečné výdaje.
Pokud jste v minulých letech uváděli skutečné výdaje a nyní zjistíte, že by pro vás byl výhodnější paušál, nevyhnete se pravděpodobně nutnosti podat dodatečné daňové přiznání za rok 2006. V něm pak dodaníte všechny pohledávky a závazky, vaše účetnictví musí být při přechodu na paušál na nule.
Opačný postup je jednodušší. Kdo uváděl výdaje paušálem a nyní je pro něj výhodnější uplatnit skutečné výdaje, může tak učinit rovnou.
Manžel začal podnikat. Na leasing koupil traktor, akontace byla 260 000 korun, měsíční splátky má 7 000 korun, splácet bude ještě dva roky. Může tyto výdaje celé využít v tomto roce? Nebo musí uplatňovat odpisy z hmotného majetku?
Výdaje na finanční leasing je nutno časově rozlišit do tolika zdaňovacích období, po něž leasing trvá. Pokud je „akontací“ myšlena záloha na splátky či první zvýšená záloha, pak ji musíte dělit počtem měsíců, po které trvá podle smlouvy leasing. K podílu přičtete měsíční splátku – ve vašem případě 7 000 korun – a výsledek násobíte počtem měsíců, po které v daném kalendářním roce trval leasing.
V žádném případě nemůžete uplatňovat odpisy majetku, který užíváte v rámci finančního leasingu, neboť předmět leasingu je až do skončení úhrady kupní ceny majetkem leasingové společnosti.
Od jaké hodnoty daně z příjmu uhrazené za minulý rok je třeba platit zálohy?
Přesáhne-li váš základ daně částku 30 000 korun, jste povinen platit zálohy na daň s těmito výjimkami: pokud máte příjmy ze zaměstnání a ty tvoří nejméně polovinu vašeho základu daně, pak nejste povinen zálohy na daň platit. Pokud základ daně z příjmů ze závislé činnosti (např. zaměstnání) tvoří méně než 50 procent základu daně, avšak více než 15 procent, a základ daně je vyšší než 30 000 korun, pak platíte zálohy v poloviční výši.
Letos je pro mne výhodné uvádět skutečné výdaje. V příštím roce, pokud bych chtěla přejít na uplatnění výdajů paušálem, budu muset podávat dodatečné přiznání?
To záleží na tom, zda jste měla k 31. prosinci 2006 nějaké závazky či pohledávky – pokud ano, je potřeba je zdanit v dodatečném přiznání.
Podnikám a měla jsem v letech 2005 a 2006 ztrátu. Daň z příjmů jsem odváděla z minimálního základu daně. Za rok 2007 budu těsně pod hranicí minimálního základu daně, ztrátu tedy nebudu zřejmě moci uplatnit. Pokud bych však nezapočítala všechny výdaje, měla bych základ daně nad 120 800, mohla bych ztrátu uplatnit?
Když dosáhnete vyššího základu daně než 120 800 korun, nevztahuje se na vás minimální základ daně a daňovou ztrátu z let 2005 a 2006 můžete uplatnit bez ohledu na to, že po uplatnění ztráty bude váš základ daně nižší než minimální.
Jsem lékař, příjmy zdaňuji podle § 7. Kromě toho jsem ještě měl peníze za překlad odborného článku z angličtiny a za přednášku. Patří tyto mimořádné příjmy do § 10, nebo mají být zahrnuty do příjmů podnikatelských?
Vaše mimořádné příjmy zahrnete do příjmů podle § 7. Z těchto příjmů nebudete odvádět pojistné na sociální zabezpečení, jste však povinen z nich odvést pojistné na veřejné zdravotní pojištění.
Syn začal podnikat v září 2007. Slevu sám na sebe odečítá pouze za měsíce, kdy v roce 2007 podnikal, nebo uplatňuje celou částku 7 200 korun, bez ohledu na délku podnikání? Mohu podat společné zdanění a uplatňovat na něho slevu na dani za leden až srpen?
Syn bude uplatňovat celou částku 7 200 korun, vy však, pokud nevyživujete nějaké další dítě, podmínky pro uplatnění společného zdanění k 31. prosinci 2007 nesplňujete. Nicméně slevu na něj opravdu uplatnit můžete za leden až srpen.
Měla jsem rok pozastavenou živnost. V červnu 2007 jsem činnost obnovila plus přidala další živnostenský list. Pohlíží se na tuto skutečnost jako na začátek podnikání, a tudíž bych nemusela vypočítávat daň z minimálního základu 120 800 korun?
Pokud nespadáte do kategorie osob, na které se nevztahuje minimální základ daně (student, invalida, provozování lesního hospodářství atd.), pak se na vás minimální základ daně za rok 2007 vztahuje, od 1. ledna 2008 byl zrušen.
Za rok 2007 mi vyšel nedoplatek na zdravotním a sociálním pojištění. Do výpočtu daní jsem vždy dávala zálohy. Jak budu postupovat příští rok, když už si pojistné nebudu odpočítávat, jak to srovnám?
Daňově už to „nesrovnáte“ nijak, protože to šlo po dohodě s pojišťovnami pouze do 31. prosince 2007 – provést platbu doplatků jako mimořádnou zálohu roku 2007.
Loni jsem měla ztrátu a letos jsem v podnikání v plusu, mohu si tu ztrátu odečíst? A musím platit zdravotní pojištění, když budu na nule?
Minimální zdravotní pojištění se platit musí, i když jste na nule, dokonce i sociální, pokud máte podnikání jako hlavní činnost. Výše obou plateb vám vyjde po vyplnění přehledu o příjmech a výdajích pro pojišťovny za rok 2007. Ztrátu si odečíst samozřejmě smíte. Odečet ztráty nemá vliv na rozdíl příjmů a výdajů pro platby zdravotního a sociálního pojištění.
