Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Podporujte donašeče, upevníte si pozici, zamýšlí se expert nad realitou

aktualizováno 
Pracovat ve velké globální firmě a budovat v ní kariéru je cílem mnohých manažerů. Dostat se na špičku se ale nepodaří každému. Nad tím, kdo má šanci v takových firmách vyrůst, kdo propadne a kdo v nich může něco změnit, se v úvahovém článku zamýšlí Pavel Vosoba, uznávaný expert na firemní poradenství.

„Ti nahoře vládnou bez svědomí, ti dole pracují s ohnutými hřbety,“ říká Pavel Vosoba. | foto: archiv: M.C.TRITON

Firemní kontrolní mechanismy narostly do obludných rozměrů, stojí velké peníze, vnášejí mezi lidi touhu pomlouvat, donášet, psát anonymní dopisy. Nedůvěra mezi jednotlivými útvary se neustále zvyšuje a překonávat obranné mechanismy je psychicky náročné. Největší nadějí změn jsou silní mladí jedinci, kteří se nebojí. Střet starého a nového myšlení ale vypadá, jako by lidé byli z jiného světa. Mnohdy se odvíjí třeba takto:

Pavel Vosoba (56)

  • Je spolumajitelem největší české poradenské společnosti M.C.TRITON
  • Firemnímu poradenství se věnuje přes dvacet let, ve svém oboru patří ke špičce.
  • Je autorem úspěšných knih Dokonalé služby, Dokonalá manažerská selhání a Dokonalý život.
„Pro řadu lidí je mírně autoritářský režim socialistického velkokapitálu úlevou. V takové společnosti mizí střední vrstva a následuje velká úleva, že jsme na tom zase všichni stejně – tedy až na 'vyvolené',“ říká Pavel Vosoba.

„Promiňte, některé věci jsem dodnes nepochopil. Mohl byste nám srozumitelně vysvětlit smysl interního auditu? Stále nechápu, co vašich třicet lidí dělá,“ ptá se s naivním úsměvem mladý generální ředitel šéfa auditu.

Ředitel auditu pustí projektor a čte: „Hlavní poslání je dosáhnout vyšší efektivnosti firmy prostřednictvím zdokonalování uplatňované strategie, používaných metod, systémů a postupů v podniku.“ Zmatenost se pověsí u stropu.

„Moji lidé říkají něco jiného: strach, buzerace, kontrola, ztráta času, administrativa, vzájemné osočování, donášení, lakování,“ namítne obchodní ředitel a pokračuje: „Když pominu ty fráze, tak mi lidsky proboha řekněte, co od vás dostaneme, čím přispějete k úspěchu firmy. Četl jsem vaše kontrolní zprávy a hodil je do koše. Jak vaši mladíci můžou hodnotit něco, co nikdy nedělali a čemu nerozumí? Žvaníte o nějakých standardech, které máme dodržovat, ale kdybychom to dělali, tak tady už firma dávno není!“

„Je jasné, že interní audit plnil starému managementu jeho očekávání – mít alibi, kdyby přijeli z mateřské firmy,“ uklidňuje situaci generální ředitel.

„Až padesát procent zadání bylo od mateřské firmy – jednotlivé centrální útvary nás neustále úkolují, metodicky podléháme centrálnímu auditu. V podstatě jsme tak trochu nastrčenou kontrolou ‚matky‘,“ uklidňuje se a současně omlouvá šéf auditu. „Těch třicet lidí si postupně vyžádali.“

„Tak to změňme!“ rozčílí se opět obchodní. „Nebudu pracovat ve firmě, která všechny považuje za zloděje a kde se kontroluje každá darovaná lahev! Voláte zákazníkům a ptáte se jich, zda skutečně od nás dostali flašku k Vánocům! To jsem ještě nezažil.“

Recept zkušenýchJak si udržet pozici

Posedlost „centrál“ v kontrole a nedůvěře vychází z prosté touhy vládnout bez odpovědnosti! Zkušení matadoři, kteří celý život sedí v největších centrálách světa, občas prozradí svůj recept:
Chcete-li vládnout, sedět pohodlně na centrále, pobírat velké peníze za nic, zabývat se pouze tím, jaké auto vám přidělí, co bude zítra k obědu a komu přepošlete zbytečné požadavky, abyste vykázal činnost, pak musíte roznášet strach, nedůvěru a nevraživost.

Pěstujte si donašeče – nejlepší jsou ti, co sami kradou nebo nezískali pozici, na kterou si dělali nárok. Chvalte je za jejich oddanost, loajalitu značce a dostanete informace, pro které vás nebude možné vyhodit či se vás jednoduše zbavit.

Potřebujete-li si více přivydělat – najděte si místo, kde se rozhoduje o dodavatelích, váš lobbying a doporučení budou jistě odměněny. Chcete-li ještě více peněz – a lidská hamižnost nezná mezí – pak začněte politikařit – kupců bude více než dost.

Pravomoc a zodpovědnostRovnováha se rozpadla

Globální firmy jsou uvnitř rozdělené na „dav“ a „politickou elitu“. Rovnováha pravomoci a odpovědnosti se rozpadla. Ti nahoře vládnou bez svědomí, ti dole pracují s ohnutými hřbety.

Dav jsou „infantilní dospělí“, kteří věří, že se o ně korporace postará, a když budou poslušní, zůstanou do důchodu. Dav jsou lidé, kteří se podvolí jakékoliv morálce – tedy i morálce „špiclování, podlézání, kradení“. Dav se vždy podvolí moci, bývá tak vystrašený, že stačí moc anonymní, neurčitá, formulovaná stylem „rádi bychom věděli, zjistili, můžete centrále vysvětlit“ atd. Dav dává přednost ekonomické zabezpečenosti před účastí na nových vizích, myšlenkách a rozhodovací svobodě.

Nepřehlédněte

Politická elita je skupina lidí, které se podařilo proniknout do nejvyšších pater. Jsou prakticky nenapadnutelní, nemají odpovědnost, pobírají velké peníze, mohou kdykoli davu nadávat a vyhrožovat, vymýšlet nesmyslné projekty a aktivity. Ačkoliv jsou jejich rozhodnutí nekompetentní, často opožděná o měsíce, nebývají propuštěni, maximálně přesazeni do jiného prostředí. Dá se to změnit?

Což třeba na to jít takto:
„Navrhuji následující,“ shrnuje mladý ředitel. „Nikdo z ‚matky‘ nebude úkolovat naši firmu. Kontrola v rozumné míře je potřebná – každý z vás se domluví a vyjasní s auditem očekávání. V interním auditu zůstanou pouze lidi s odbornou kvalifikací – tedy ti, kteří rozumí buď výrobě nebo obchodu, IT a dalším věcem, které potřebujeme kontrolovat. Předpokládám, že nám zůstane 5–10 lidí. Za půl roku vyhodnotíme spolupráci a já rozhodnu, zda místo šéfa auditu zvládáte, či nikoliv. Zjistil jsem, že to samé se děje prakticky ve všech firemních procesech. Každý z managementu si vybojuje s centrálou, že nebudeme dostávat úkoly od úředníků a podpůrných útvarů. My odpovídáme za firmu, ne oni.“

„Já vím, máme tu pravomoc ve smlouvě, ale stejně si asi začnu hledat novou práci,“ řekne sarkasticky finanční ředitel.

„Co to je za podmínky?“ zeptá se šéf auditu.

„Vyjednal jsem pro sebe i nový manažerský tým osobní odpovědnost – tedy žádné kolektivní a schvalovací rozhodnutí, konečné personální rozhodnutí – nikdo nám nemůže vnutit člena představenstva ani člena týmu. Jestli chce ‚matka‘ mít ‚osobní‘ dozor, ať ho tak nazve, ale bez rozhodovacích pravomocí, žádné úkolování našich útvarů centrálou – ti mohou poskytovat jenom servis, který je zatím velmi špatný a pomalý, osobní podporu nejvyššího – naštěstí je v pozici také krátce.“

Chcete-li něco „menšího“ změnit – musíte si k tomu vyjednat náležité pravomoci. Chcete-li něco velkého změnit – nenechte se zaměstnat a převálcovat firemními pravidly. Domluvte si dvou nebo tříletý kontrakt a pak odejděte, stejně by se vás všichni báli.

Svět se rychle hýbe dopředu, velké firmy také chtějí přežít a přichází čas, kdy budou ochotné alespoň na čas k zásadním změnám, nakloněné skutečným lídrům, připraveným nést svoji kůži na trh. Přišel čas pro odvážné.

Autor:

ABB s.r.o.
Dělník v elektrotechnice a elektromechanik

ABB s.r.o.
kraj Vysočina, Jihomoravský kraj, Zlínský kraj, Olomoucký kraj

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.