"Stojí za tím především zvýšený tlak na plnění finančních či obchodních plánů ze strany investorů, věřitelů či zaměstnavatele. V těžkých dobách je pro pachatele také mnohem jednodušší ospravedlnit si nekalé jednání vůči svému svědomí," vysvětluje Tomáš Kafka, odborník na podvody a jejich vyšetřování z poradenské společnosti Ernst & Young Audit.
Drobné podvody hrají prim
Může se hoditNajdete si novou lepší práci na jobDNES.cz. Dnes přes 17 tisíc aktuálních pracovních nabídek. |
Podle něj jsou nejčastějšími hříchy drobné podvody, které řada lidí ani jako podvody nebere, třeba nekrácení diet na služební cestě, prodloužení jejího trvání či ujetých kilometrů nebo jen akceptování dražší letenky kvůli získání bodů do bonusového programu.
K těm závažnějším patří třeba zkreslování výsledků, přijímání úplatků, střet zájmů či vynášení obchodních informací.
Firmy se pochopitelně snaží proti těmto praktikám bojovat, ale často je to nad jejich síly. Začátkem by měl být podle personalistů už nábor vhodných loajálních zaměstnanců. "Samozřejmě je důležité si prověřovat nastupující zaměstnance. Jak kontrola věcné správnosti faktů, které uvádějí ve svém životopise, tak ověření profesního životopisu a případně i osobnostní testy. Dále standardně provádíme bezpečnostní prověrku," popisuje například Petr Janák, personální šéf skupiny PPF.
Druhá fáze spočívá v nastavení "zdravé" firemní kultury a kontrolních nástrojů uvnitř celé společnosti. "Samozřejmě máme jak oddělení interního auditu, tak oddělení bezpečnosti, která mají zjišťování případných podvodů a nastavování systému jejich vyhledávání přímo v popisu práce. Jsme finanční instituce, o bezpečnost našich operací se samozřejmě starat musíme," dodává Janák z PPF, do které spadá třeba Air Bank, Home Credit či loterie Sazka.
Dvě pětiny podvodů oznámí spolupracovníci
Podle dat společnosti Ernst & Young je nejvíce podvodů, asi 40 procent, odhaleno po oznámení, a to nejčastěji zaměstnancem firmy. "Oznámení nejčastěji pochází od kolegů či podřízených pachatele, ale někdy i od dodavatelů nebo zákazníků společnosti," vyjmenovává Kafka. I přes tuto skutečnost firmy v Česku většinou nemají nastavený systém pro oznamování podvodů - takzvaný whistleblowing.
Druhým nejčastějším způsobem odhalení podvodů je asi v 15 procentech přezkoumání managementem. Zajímavé je, že přímo policií je odhaleno asi jen 1,8 procenta případů, samo se přizná asi procento pachatelů.
Důvody, které nejčastěji vytvářejí prostor pro podvody v práci
- Finanční problémy
Finanční situace pachatele je ohrožena finančními výsledky společnosti, jeho neblahá situace je navíc často vyostřována obavou z postihu při nahlášení špatných výsledků. K podvodům tak často vede příliš vysoký tlak na dosažení někdy nereálných cílů. Roli mohou hrát také zprávy o možném propouštění či snižování odměn.
- Malá skupina šéfů
Management je ovládán jednotlivcem nebo malou skupinou osob a kontrolní mechanismy tento fakt nezohledňují. To je problém zvláště ve firmách, které neřídí sami vlastníci, ale pouze najatí manažeři. Zde je větší problém s kontrolovatelností postupů úzké skupiny manažerů s výsadním postavením ve firemní struktuře.
- Fluktuace ve vedení
Nízká morálka a velká fluktuace vrcholného managementu, právních poradců a osob pověřených řízením a kontrolou ve společnosti. Záleží také na firemní kultuře, tedy jak moc se ve firmě tolerují drobné krádeže a podvody, jak se respektují nastavené kontroly a jak se obcházejí běžná firemní pravidla.
