Úrazové pojištění kryje ta rizika mimořádných výdajů pojištěného, která nastanou pouze a výhradně následkem úrazu. Pojistnou událostí tak může být smrt, trvalé následky úrazu, trvalá invalidita, pracovní neschopnost, drobné úrazy či hospitalizace z důvodu úrazu.
Na pár výjimek tato rizika nelze sjednat samostatně, klient tak souhrnným balíčkem obvykle kupuje více než potřebuje. Vzhledem k tomu, že pojišťovna plní pouze u pojistných událostí spojených s úrazem, patří tato pojištění mezi nejlevnější pojištění osob na trhu. Nízká pravděpodobnost vzniku úrazu zapříčinila také jeho časté využití v marketingových kampaních penzijních fondů, bank, zdravotních pojišťoven či cestovních kanceláří. Je však skutečně o co stát? Vědí statisíce majitelů smluv o úrazovém pojištění, za co pojišťovnám skutečně platí?
V České republice stále více lidí používá platební kartu jako běžný platební nástroj, O kolik narostly počty vydaných karet?
Stát se šéfem aerolinek bez zkušeností v oboru? Nejen kariéra exministra Tvrdíka ukazuje, že dobrý post lze získat, když znáte ty správné lidi.
Dva roky se soudil s čistírnou, v níž si nechal vyčistit kalhoty k drahému obleku. Neuspěl totiž s reklamací. Jak se bránit?
Podle chirurgických ambulancí se v České republice stalo v roce 2002 1,78 milionu úrazů a jejich počet neustále narůstá. Na první pohled tento ukazatel vzbuzuje velkou hrozbu, proti které je nutné se pojistit. Prozkoumáme-li však tuto statistiku podrobněji, dospějeme ke zcela opačnému závěru. Ne všechny úrazy jsou totiž pro pojišťovny pojistnou událostí.
Úrazové pojištění rodinu neochrání
Nedílnou součástí úrazového pojištění je pojištění pro případ smrti následkem úrazu (pozn. pouze u pojišťoven Generali a Victoria-Volksbanken je tato součást volitelná). Z celkového počtu zemřelých v roce 2002 přišlo o život v důsledku úrazu pouze 12,5 procenta. Odečteme-li od tohoto ukazatele všechny úrazy, které nejsou obvykle pojistnou událostí v úrazovém pojištění (např. extrémní sporty či sebevraždy) dospějeme k číslu 8 procent. Na základě těchto informací bychom mohli dojít k chybnému závěru, že 8 procent smrtí všech občanů by bylo pojistnou událostí v úrazovém pojištění. Podíl „úrazových smrtí“ je ale na celkovém počtu zemřelých proměnlivý, a to v závislosti na věkové struktuře. Zatímco ve věku mezi 30 a 40 rokem umírá přibližně každý druhý muž následkem úrazu, mezi 50 a 60 rokem to již je přibližně každý desátý. (Zdroj: ÚZIS, ČSÚ).
Devět z deseti úmrtí je zapříčiněno nikoliv úrazem, ale nemocí. V těchto případech je ale nutné využít služeb rizikového životního pojištění (pojištění pro případ smrti z jakékoliv příčiny), které samozřejmě, jak z názvu vyplývá, riziko úrazu také kryje. Samostatné úrazové pojištění pro případ smrti lze považovat za opodstatněné pouze v případech, kdy si pojištěný uvědomuje svoje zvýšené riziko, jako např. u řidičů, a to pouze jako doplněk k rizikovému životnímu pojištění.
Pouze 9 procent lidí je invalidní následkem úrazu
 |
Velké změny v odškodňování pracovních úrazů. |
U většiny pojišťoven na trhu (viz výše) však toto pojištění nelze sjednat samostatně. Navíc šetření pojistných událostí může trvat i několik let. U trvalých následků úrazu pojišťovna totiž čeká na ustálení úrazu. Jinými slovy pojišťovna testuje, zda-li úraz způsobil organismu skutečně trvalé následky, u kterých již nedojde k nápravě. Tato doba se pohybuje od jednoho do tří let. Prakticky to probíhá tak, že z rizika trvalých následků je neprodleně po zaslání lékařské zprávy pojišťovnou posouzena možnost výplaty zálohy na pojistné plnění. (pozn. Její velikost má být přiměřená. Skutečnou její výši se klient předem od pojišťovny nedozví.) Celé plnění je vždy vyplaceno až po zmíněném ustálení trvalých následků, které je doloženo odbornou lékařskou zprávou revizních lékařů pojišťovny.
Základní „úrazová“ rizika doplňuje pojištění pracovní neschopnosti z důvodu úrazu. Pojišťovna vyplácí za každý den pracovní neschopnosti sjednanou denní dávku, a to po uplynutí tzv. karenční lhůty (14, 28 či 42 dnů), kterou se pojišťovna brání zneužívání pojištění (antiselekci rizik). Odlišnou konstrukcí je DNL, neboli denní odškodné za dobu průměrného léčení. Zde revizní lékař pojišťovny určí z oceňovacích tabulek dobu nezbytného léčení. Nebere se zde tedy v úvahu, zda pojištěný byl v pracovní neschopnosti, či jak dlouho skutečně trvala. V roce 2002 bylo hlášeno téměř 3,6 milionu případů pracovní neschopnosti, z nichž pouze 380 tisíc bylo následkem úrazu. Přestože průměrná délka pracovní neschopnosti byla ve sledovaném období vždy přibližně o 10 dnů delší než byla v průměru při všech diagnózách, nelze ani toto pojištění považovat za dostačující, co se pojistné ochrany týče. A to ani nemluvě o tom, že tato součást úrazového pojištění bývá podmíněna současným sjednáním pojištění pro případ smrti úrazem a trvalých následků úrazu. (Zdroj: ÚZIS, ČSÚ).
 |
Pojištění domu a domácnosti. |
Vlastníte úrazové pojištění? Jakou máte zkušenost s likvidací škod v úrazovém pojištění? Děkujeme za vaše názory a připomínky.
