S podvodníky se Vlastimil Pršal přímo nesetkává. Zná jen jména na papíře a některá zaznamenává opakovaně. "Jsou mezi nimi třeba lidé ve věku 25 či 30 let, kteří mají za sebou i třicet pojistných událostí," říká. Prokázat, že nejde o životní smolaře, ale podvodníky, je náročná práce. Podaří se to u zhruba čtvrtiny podezřelých případů.
Jako vyšetřovatel pojistných podvodů pracuje v pojišťovně Allianz již 16 let a za tu dobu jí zachránil desítky milionů korun. Jeho úkolem je shromažďovat podklady včetně znaleckých posudků, aby pojišťovna mohla rozhodnout, zda peníze vyplatí, či ne. Využívá k tomu zkušenosti, které získal u policie.
Fakta
|
"To, že někdo upozorní na podvod, nebo jsme kolikrát přesvědčení, že jde o podvod, ještě nic neznamená. Podstata práce vyšetřovatele je dokázat to. K šetření v terénu pak využíváme smluvní detektivy a spolupracujeme rovněž se znalci," přibližuje Vlastimil Pršal.
Když porovnáte začátky v rozkrývání pojistných podvodů a dnešek, co se změnilo?
Výraznou změnou je výměna informací mezi pojišťovnami, dříve to možné nebylo. Obrovským pomocníkem je softwarové vybavení a systémy, které umožňují evidenci případů. Mohu se kdykoliv podívat, co šetří a na čem pracují kolegové. Na druhou stranu je ale více podvodů.
Jaké další metody se používají, aby pojišťovny dokázaly rozpoznat, že v nahlášené události něco nehraje a může jít o podvod?
Základem je komunikace pracovníka likvidace pojistných událostí s poškozenými klienty. Od roku 2006 již máme i vlastní softwarové nástroje, která vyhodnocují data nahlášených pojistných událostí a signalizují případné podezřelé okolnosti. Pravidelně máme k dispozici i hlášení o podezřelých škodách.
Existují i hlasové analyzátory, které umí vyhodnotit, zda ohlašovatel pojistné události lže. Funguje něco podobného i u vás?
Takové analyzátory skutečně existují a zvažuje se jejich využívání. Je to ale otázka, protože pokud budu vědět, že analyzátor v pojišťovně je, najmu si dobrého mluvčího, který odpoví bez potíží na všechny otázky. A pak si vyhodnocujte, co chcete.
Který případ považujete za osobně nejúspěšnější?
Za 16 let, co tuto práci dělám, mi proběhlo rukama hodně případů. Kdybych to hodnotil částkou, kterou se podařilo uchránit, pak jde o podvod se 14 soupravami kamionů. Tahače včetně návěsů byly z Rakouska, pojištěny byly v České republice a zmizely na Středním východě. Ve spolupráci s rakouskou policií a advokáty se nám podařilo prokázat, že šlo o podvod, a ušetřili jsme tak zhruba 40 milionů korun.
Jaké další případy se vám vryly do paměti?
Třeba případ, kdy šlo opět o odcizení kamionu i s nákladem. Mělo k němu dojít v Rusku. Přes polskou agenturu, s níž spolupracujeme, jsme zjistili, že vše bylo fingované. Řidič byl údajně přepadený a pachatelé ho svázali a nechali ležet ve stodole. On se ale v té době procházel v jednom moskevském hotelu. Důkaz jsme získali díky kamerovému systému. Tehdy se podařilo ušetřit sice "jen" 3,5 milionu korun, ale šlo o zajímavý případ.
Ze začátku mé vyšetřovatelské práce si pamatuji na případ pojistného podvodu vrcholového manažera jedné družstevní záložny. Nahlásil odcizení porsche, ale vozidlo právně vůbec neexistovalo. Jeho prodej do České republiky byl vytvořený fiktivně.
Nejčastěji se podvádí s auty. Přicházejí teď Češi i s novými fintami, jak si pojistným podvodem přijít k penězům?
Vysoký počet podvodů u aut je dán tím, že každé vozidlo musí mít povinné ručení, což je zhruba sedm milionů pojistek. Myslím ale, že se nezkouší nic nového. Spíše se zkouší podvádět opakovaně a používají se ty samé způsoby, jen možná na kvalitativně vyšší úrovni.
Množí se fingované karamboly na parkovištích, kdy se dva domluví a narafičí vše tak, aby inkasovali 30 či 40 tisíc korun za pomačkaný plech. Jak se rozplétají případy, když nejsou žádní svědci?
Nejprve si musíme prohlédnout obě vozidla. Když vidíme, že jedno z nich není poškozené, jak by mělo být, předáváme případ znalcům, kteří vše posoudí. Zpravidla to bývá tak, že mohla vzniknout jen některá poškození, nebo že ke srážce těchto vozidel nikdy nedošlo a byla poškozena jinak.
Jak je tomu u jiných pojistek? Zaznamenáváte nárůst nějakých podezřelých pojistných událostí?
V poslední době se zvyšují počty vodovodních škod, kdy lidé nahlásí, že jim prasklý vodovod poškodil vybavení domácnosti. Nejde přitom o malé částky. Když dojde ke škodě v rodinném domku, škody se pohybují v řádech stovek tisíc korun.
Poškozený si pak něco ke škodě připočítá?
Ano, ale v některých případech jde o záměrné poškození, protože si lidé chtějí obměnit zařízení domácnosti a byt si nechají vytopit. Pokud jsou pojištěni na novou cenu, kalkulují s tím, že za půl milionu, které dostanou od pojišťovny, se již dá vše dobře zrekonstruovat.
Co obnáší vaše práce. Je to hodně o šetření v terénu či o papírování?
Je to obojí, ale převažuje papírování. Do terénu chodím, zejména když si potřebuji rychle ověřit informace.
S čím se v terénu musíte potýkat?
Pokud se s námi lidé nechtějí bavit, tak nás jednoduše odmítnou. Nemáme průkaz policie a oni nejsou povinni se s námi bavit. Nebývá to ale časté a když k tomu dojde, řešíme to ve spolupráci s policií.
Kolik případů momentálně rozplétáte a můžete naznačit, o co například jde?
Mám rozpracováno asi 160 případů. Jsou mezi nimi třeba podezřelé pojistné události, ve kterých ověřuji faktury s nadhodnocenou cenou. Zjišťuji, zda nejde o padělek a zda fakturu skutečně vystavil ten, kdo je na ní uvedený.
K odhalení některých podvodů pomůže i náhoda. Pomohla někdy i vám nebo vašim kolegům?
Občas se to stane. Kdysi jsme řešili případ jako vystřižený z filmu. Majitelka jeepu nám nahlásila, že srazila na parkovišti ve velmi malé rychlosti starší ženu, která utrpěla drobné poranění v obličeji. Zavolala policii, sepsala protokol a nabídla zraněné odvoz na ošetření. Ta to však odmítla. Za několik dní přišla do likvidace lékařská zpráva, že žena utrpěla těžký otřes mozku, zhmoždění v obličeji a poranění krční páteře.
Řidičce závažnost úrazu připadala velmi přehnaná, a proto se obrátila se svým podezřením na našeho likvidátora, který zmobilizoval nás. Začali jsme prověřovat okolnosti nehody u policistů, kteří ji vyšetřovali, ale nic podezřelého jsme nenašli. Až do té doby, než jsem se potkal se svým bývalým kolegou z policie a on mi začal vyprávět příběh jako přes kopírák z parkoviště u nákupního centra, který zrovna ten den řešili. Díky této náhodě se nakonec ukázalo, že si žena údajné viníky nehody a své oběti vybírala v různých částech Prahy, a "přivydělávala" si tak k invalidnímu důchodu.
