Pokles výnosů dluhopisů, dvojciferné výnosy akciových fondů

Takřka padesátiprocentní podíl mají u nás fondy peněžního trhu. U nich je situace poměrně jednoduchá, neboť jejich výnos je ponejvíce odrazem úrokových sazeb. Nedochází u nich k propadům, jaké známe u dluhopisových a akciových fondů, kurz se jen mírně odchyluje od postupného rostoucího trendu. V současnosti je dosahovaný výnos u fondů peněžního trhu na úrovni 2 - 2,2 % za posledních 12 měsíců.

Jiná je situace u dluhopisových fondů. Ty jsou mezi českými investory na druhém místě v žebříčku oblíbenosti, jejich podíl představuje 26 % z fondových investic. Z předchozích let však byli investoři zvyklí na výnosy přesahují 7 i 8 % za jediný rok. Letošní rok je však obrazem konce vysokých výnosů u dluhopisových fondů. Jejich výnosy totiž od počátku roku stále klesají, a to v návaznosti na ekonomické oživení, jehož jsme svědky především v USA. Martin Burda, náměstek generálního ředitele Investiční společnosti České spořitelny však již další poklesy výnosů dluhopisových fondů nepředpokládá: „Hospodářské oživení, kterého jsme svědky, s sebou často nese zvyšování krátkodobých úrokových sazeb, jež vede k poklesu cen dluhopisů - je ale důležité zdůraznit, že současné výnosy dluhopisů již toto očekávání odrážejí a z toho důvodu osobně v další poklesy na dluhopisových trzích v horizontu konce roku 2003 nevěřím.“

Investici bychom však měli posuzovat v jejím investičním horizontu, který je u dluhopisových fondů na třech letech. V tomto horizontu dluhopisové fondy překonávají fondy peněžního trhu a je tedy lepší svěřit jim střednědobé prostředky. Martin Burda však radí nedávat ani zde „všechna vejce do jednoho košíku“, ale raději rozložit investici do několika fondů. Za vyvážené portfolio pokládá 55% český dluhopisový fond, 20% fond středoevropský dluhopisový fond a 25% fond korporátních dluhopisů.

Akciové trhy v posledním roce zažívají doslova překotný růst. Jak v České republice, tak v USA dosahují hlavní indexy růstu okolo 30 % od začátku roku. To se samozřejmě projevilo i na výkonnosti akciových fondů, jejichž pověst byla těžce oslabena předchozím tříletým propadem akcií. Nejúspěšnější fondy v korunách dosahují výnosu nad třicet procent, absolutní špičku zaujímá fond ze skupiny ING, jehož roční výnos je na úrovni 41 %. Kromě fondů investujících na domácím a středoevropském trhu (index pražské burzy PX-50 vzrostl za 12 měsíců o 43 %) se daří rovněž sektorově zaměřeným fondům. U nás je nabízí např. společnost ČP Invest, jejíž portfolio manažer Daniel Kukačka však upozorňuje na jejich vyšší riziko: tyto fondy jsou obecně určeny pro klienty s delším investičním horizontem (min. 5 let), kteří jsou ochotni přijmout vyšší míru rizika a volatility, neboli pohybu kursů podílových fondů. Rovněž uvádí jednu z možných variant „použití“ sektorových fondů v kombinaci s některým globálně zaměřeným akciovým fondem za účelem zvýšení diverzifikace a snížení rizikovosti.

Jak na mizerné výnosy v bance? Vyplatí se obdoba zajištěných fondů – strukturovaný dluhopis? Čtěte ZDE.

U akciových fondů nesmíme podlehnout okamžitému dojmu a nakoupit je s výhledem na stejnou (dvojcifernou) výkonnost i v dalším (krátkém) období. Akciové fondy nejsou nadarmo určeny pro delší horizont, ve kterém lze očekávat výnos odpovídající dlouhodobému průměru růstu akciových trhů na úrovni 5 – 7 % očištěných o inflaci. Přestože podle Daniela Kukačky mají v současné době, kdy ekonomika USA akceleruje, největší předpoklady pro růst sektory průmyslu, technologií, základních materiálů a sektor cyklický, v dalším období může dojít právě v těchto sektorech k obratům. Ostatně takový již je akciový trh a investice do akcií – je nutné přestát na „houpačce“ akciových výnosů a pomocí diverzifikace v dlouhodobém horizontu profitovat.

Zbývající fondy, tedy smíšené a fondy fondů se budou vždy pohybovat mezi akciovými a dluhopisovými. Fondy fondů, investující primárně do akcií či podílových listů jiných fondů, dosahují v současnosti přibližně stejných výnosů, jako smíšené fondy – v průměru 5 - 6 % za rok. Fondy fondů však u nás (na rozdíl např. od Německa) nejsou nijak zvlášť rozšířené. Smíšené fondy mají 19 % podíl na investicích do fondů, ale to je dáno tím, že většina těchto fondů jsou bývalé fondy z kupónové privatizace, u nichž převládala balancovaná portfolia.

Novinky fondového světa u nás

Největší novinkou posledních dnů je snížení daně, kterou musejí platit fondy ze zisku z obchodování s cennými papíry. Od příštího roku budou fondy platit nikoli 15% daň, ale pouze 5%. Snížilo se tak znevýhodnění domácích fondů vůči zahraničním, které většinou platí daně nulové, či vůči individuálním investicím. Podle Martina Hanzlíka, generálního manažera Unie investičních společností, bude hlavním důsledkem okamžitá změna ve výkonnosti fondů: „teoreticky bude platit, že pokud fond dosáhl výkonnosti 5 % p.a., díky snížení zdanění fondů poskočí výkonnost na 5,5 %“ Hanzlík rovněž uvádí další změny, které budou platit od květnového vstupu do EU a po přijetí nového zákona o kolektivním investování: rozšíří se nabídka domácích fondů (o tzv. specializované fondy), od zjednodušené registrace zahraničních fondů lze očekávat vyšší zájem zahraničních fondů o vstup do ČR, což všechno přinese řadu zajímavých investičních příležitostí