Ilustrační foto.

Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Pokud se o dědictví nedohodnete, připravte se na dlouhé čekání

  • 26
Dědictví vyřizuje soudem pověřený notář. Pokud se dědici nedohodnou, dědického řízení se ujímá soud. Může se stát, že na výsledek si pak počkají i několik let. Děti dědí podle zákona vždy, na synovce se nejspíš nedostane. Zákon dělí dědice do čtyř skupin. Záleží na tom, jak byli zemřelému blízcí.

Když někdo zemře, matrika vystaví úmrtní list. Jeho kopii dostane soud v obvodu posledního bydliště zemřelého. Soud pověří notáře, který se bude dědickým řízením zabývat. Notář vystupuje v roli soudního komisaře (je zástupce soudu), řeší se u něj pouze nesporné případy, to znamená, že dojde k dohodě. Pokud se pozůstalí nedohodnou, takzvané sporné případy, pak řeší soud.

Notář nahlédne do rejstříku závětí, který vede notářská komora, jestli neexistuje závěť. Z evidence obyvatelstva zjistí okruh dědiců podle zákona a pozve je na první schůzku. V dopise s pozváním k dědickému řízení (přijde zhruba do měsíce od úmrtí) se dozvíte, jaké všechny doklady budete potřebovat. Čím víc jich přinesete, tím rychlejší bude řízení. Jde hlavně o čísla účtů, doklady o nemovitostech, úvěrové smlouvy a vše, z čeho bude možné stanovit výši dědictví. Nezapomeňte také na závěť, pokud ji najdete doma.

Notář požaduje doklady

* rodné listy všech dětí zůstavitele a veškeré oddací listy zůstavitele

* dohodu o zúžení společného jmění manželů či dohodu o jiné úpravě společného jmění manželů

* originály závěti nebo listiny o vydědění

* informace o nemovitostech zapsaných v katastru nemovitostí poté, co obdržíte výpis z katastru nemovitostí (list vlastnictví), zajistěte a předložte znalecký posudek (odhad), vyhotovený soudním znalcem s určením obvyklé ceny nemovitostí ke dni úmrtí zůstavitele

* stavba nezapsaná v katastru nemovitostí - geometrický plán, kterým je stavba zaměřena, kolaudační rozhodnutí s doložkou právní moci a event. rozhodnutí o přidělení čísla popisného nebo evidenčního

* dohodu o převodu členských práv a povinností družstevního bytu a vyjádření (sdělení) jakékoli realitní kanceláře o obvykle ceně družstevního bytu

* výpis z účtů v bance, stavební spoření, penzijní připojištění - smlouvy

* vkladní knížku nebo fotokopii první strany, na které je uveden vkladatel a poslední stranu s posledním zápisem

* akcie, podílové listy - jakýkoli výpis od emitenta (osoby, která akcie nebo podílové listy vydala)

* cenné papíry zaknihované u Střediska cenných papírů - výpis z evidence vlastníků cenných papírů, případně sdělte soudnímu komisaři, že zůstavitel vlastnil akcie

* smlouvu o pronájmu bezpečnostní schránky, klíček

* velký technický průkaz automobilu, přívěsného vozíku, motocyklu, či jiného motorového vozidla

* podnikal-li zůstavitel na základě živnostenského listu či jiného oprávnění (koncesní listina atd.), předložte živnostenské listy a účetní závěrku k datu úmrtí

* pokud byl zůstavitel společníkem společnosti s ručením omezeným, předložte poslední znění společenské smlouvy společnosti a mimořádnou účetní závěrku k datu úmrtí

* nájemní smlouvu na hrobové (urnové) místo, smlouvu a znalecký posudek na hrobku

* fakturu za pohřeb včetně dokladu o zaplacení faktury

Dědické řízení může trvat měsíc, ale i roky

Celé řízení může trvat několik týdnů, ale i měsíců a let. Pokud se dědici dohodnou, pak je vše většinou vyřízeno do půl roku.

Dokud není dědictví vyřízeno, nesmí nikdo s majetkem nijak nakládat. Například jezdit s autem, vybírat peníze z účtu či prodávat nebo pronajímat dům (pokud v domě nějací nájemníci už jsou z doby před smrtí majitele, není třeba jim dávat výpověď, nájemné, které platí, dostane ten, kdo nemovitost zdědí).

položili jsme notáři 26 otázek o dědictví

Rozhodnutí o přijmutí dědictví musíte sdělit do měsíce

Dědictví můžete i odmítnout, ale jen celé. Není možné třeba byt přijmout a dluhy ne. Pokud se dědictví vzdáte, váš celý podíl dědí ostatní. Rozhodnutí je konečné, nelze ho časem změnit.

Za vyřízení dědictví zaplatíte notářské poplatky, odměna notářovi je závislá na hodnotě dědictví.

Výše notářských poplatků

Hodnota dědictví Odměna notáři, vypočítaná z hodnoty dědictví
z prvních 100 000 korun 2,0 %
z přebývající částky až do 500 000 korun 1,2 %
z přebývající částky až do 1 000 000 korun 0,9 %
z přebývající částky až do 3 000 000 korun 0,5 %
z přebývající částky až do 20 000 000 korun 0,1 %
Poznámka: * nejméně zaplatíte 600 korun

Nakonec dostanete rozhodnutí soudu s kulatým razítkem, teprve pak je zděděný majetek váš.

Když není závěť, dědí se podle zákona

Vždy platí, že pokud nejsou dědici v jedné skupině (nežijí nebo dědictví odmítnou), nastupují ti, kteří spadají do další skupiny. Když ani tam se nenajdou, tak do třetí a v mimořádných případech lze dojít až ke čtvrté skupině. Když neexistuje dědic ani v této poslední skupině, vše dostane stát jako takzvanou odúmrť.

V praxi se však o majetek po zemřelém podělí většinou blízcí z první a druhé skupiny. Pořadí dědických skupin stanovené v zákoně je závazné a na jiné než níže uvedené dědice se dědění ze zákona nevztahuje. Když chce někdo odkázat část majetku třeba sousedce, musí sepsat závěť.

I milenka může dědit a zůstat utajená

V jakém pořadí se dědí

1. skupina: Manžel či registrovaný partner a děti zemřelého

Mezi děti se počítají i osvojené či počaté a dosud nenarozené, ne však děti svěřené do pěstounské péče. Ty by případně mohly dědit ve druhé či třetí skupině jako osoby spolužijící. V den smrti musí manželství či partnerství právně existovat, manželé však spolu nemusí žít ve společné domácnosti, nemusí mezi nimi ani existovat institut společného jmění manželů.

Všichni dědicové první skupiny dědí stejným dílem. Když nedědí manžel připadne jeho podíl ve prospěch dětí. Když nedědí děti, přechází jejich podíl na jejich děti (vnuky).

V 1. skupině nemůže manžel/ka nikdy získat všechno sám (sama). Podle zákona nemůže být výlučným dědicem v první skupině. Dědí vždy alespoň s jedním z potomků. Pokud zemřelý děti neměl, spadne pozůstalý manžel do druhé skupiny a bude se dělit například s rodiči zemřelého.

2. skupina: Manžel/ka (jen pokud zemřelý neměl děti), rodiče zemřelého či jeho osvojitelé a takzvané spolužijící osoby

Spolužijící jsou ti, kdo žili se zemřelým ve společné domácnosti nejméně jeden rok před jeho smrtí, hradili společně náklady na živobytí či je zemřelý živil. Mohou to být například druh, družka, vyženěné (vyvdané) dítě manžela z předchozího manželství.

Manželovi připadne nejméně polovina dědictví, o druhou se podělí rodiče a případné spolužijící osoby rovným dílem. Manžel tentokrát může zdědit vše, pokud nedědí žádný z dalších dědiců této skupiny. Stejně tak může být výlučným dědicem druhé skupiny některý z rodičů zemřelého.

Spolužijící osoby samy ve druhé skupině dědit nemohou, ale přecházejí do skupiny třetí a o dědictví se podělí se vzdálenějšími příbuznými.

3. skupina: Spolužijící osoby (jen pokud není manželka ani rodiče) a sourozenci zemřelého

Sourozenci jsou osoby, které mají společného alespoň jednoho rodiče. Pokud nežijí nebo nechtějí dědit, připadá dědictví na jejich děti (neteře, synovci zemřelého).

Každý z dědiců dědí stejným dílem. Výlučným dědicem může být kterýkoliv z dědiců této skupiny – může získat všechno.

4. skupina: prarodiče zemřelého, tety, strýcové

Není-li nikdo z předcházejících skupin, přijde řada na čtvrtou skupinu. Zde dědí prarodiče zemřelého (z obou stran), každý stejným dílem. Nedědí-li žádný z nich, dědí stejným dílem jejich děti, tedy tety a strýcové toho, kdo zemře.