Zaměstnavatelé zejména v malých nebo středních firmách se často mylně domnívají, že nekázeň nebo nekvalitní práci zaměstnanců mohou postihnout jednoduše tím, že jim uloží peněžitou pokutu. Pokud ji zaměstnanec odmítne na místě zaplatit, pak mu stanovenou částku srazí při výplatě ze mzdy.
V jednom pražském podniku dokonce existoval v rámci vydaného vnitropodnikového předpisu celý seznam pokut sestavený podle jejich závažnosti. V jiném podniku naopak udělovali šéfové pokuty bez předchozího upozornění někdy pouze za domnělé, jindy za skutečné prohřešky. Takové postupy zaměstnavatelů jsou protiprávní, neboť odporují ustanovení zákoníku práce a platným mzdovým předpisům.
Rada odborníků je jednoduchá: pokuty neplaťte, když vám ji zaměstnavatel strhne z platu, vymáhejte ji (nejlépe písemně) zpět. Když to nebude stačit, obraťte se na soud.
Za přestup ke konkurenci hrozí finanční postih
Pokud má pracovník, zejména se to týká vedoucích, přístup k obchodnímu tajemství nebo k jiným citlivým údajům o firmě, nebo když mu zaměstnavatel umožní zvýšit či prohloubit si kvalifikaci, může s ním sjednat konkurenční doložku. Ta mu zakazuje, aby po skončení pracovního poměru po určitou dobu, nejdéle jednoho roku, nastoupil zaměstnání nebo začal sám podnikat v oboru, v němž vyvíjí činnost jeho bývalý zaměstnavatel.
Za nedodržení této podmínky pak může firma dohodnout s pracovníkem pokutu, jejíž výše není limitována. Vychází však z písemného ujednání obou smluvních stran v pracovní smlouvě. V jiných případech mohou pokuty jak pracovníkům, tak zaměstnavatelům ukládat pouze nadřízené orgány, které provádějí v podniku kontrolu.
Když přijde do restaurace kontrola obchodní inspekce a zjistí, že porce jídel servírované hostům nemají předepsané náležitosti, třeba váhu, může uložit pokutu kuchaři nebo výčepnímu, který nedodržuje míru piva. Ve skladu, kde jsou uloženy nesprávně potraviny, může dát blokovou pokutu skladníkovi. Finanční postih může dostat také zaměstnavatel, pokud zjistí v podniku kontrola úřadu práce, že firma zaměstnává bez povolení cizince nebo nedodržuje pracovněprávní či mzdové předpisy.
Vymáhat lze jen náhradu škody
Když zaměstnavatel zjistí, že nedostatky, za něž dostal pokutu, zavinil některý pracovník nedodržováním stanovených předpisů, může na něj část nebo i celou výši pokuty přenést, ale pouze jako náhradu škody, kterou tento zaměstnanec způsobil. A to jen za předpokladu, že zaměstnanec písemně uzná své zavinění.
Zaměstnavatel tedy sice nemůže svým pracovníkům ukládat pokuty, ale není bezbranný vůči zjištěným nedostatkům v práci nebo vůči škodám, které by mu pracovníci svou činností, případně i nečinností způsobili. Vždy je však třeba rozlišovat, zda jde o neuspokojivé pracovní výsledky, porušení pracovní kázně, nebo o způsobenou škodu.
Jak postihnout porušení pracovní kázně
Jak se může v rámci zákona zaměstnavatel bránit například proti pracovníkům, kteří trvale chodí do práce pozdě nebo neplní své pracovní úkoly? Musí jim dokázat, že vědomě porušili nebo opomenuli splnit povinnosti, s nimiž byli předem seznámeni. Základní povinnosti, jako je dodržování a využívání pracovní doby, re- spektování bezpečnostních předpisů nebo zákaz požívání alkoholu v pracovní době, předepisují zákoník práce, pracovní smlouva, pracovní řád nebo kolektivní smlouva.
O porušení pracovní kázně nejde, když zaměstnanec nesplní povinnosti, jež nevyplývají ze sjednaného druhu práce, či odmítl vykonat práci, která ohrožuje jeho život nebo zdraví. Zákoník práce definuje méně závažné i hrubé porušení pracovní kázně. Méně závažný způsob porušení kázně je například jedna neomluvená absence nebo opakované pozdní příchody do práce Zaměstnavatel musí pracovníka včas na tyto závady písemně upozornit. Toto upozornění nesmí být starší šesti měsíců a při opakovaném porušení kázně může zaměstnavatel pracovníka propustit.
Závažnější porušení pracovní kázně je možné řešit výpovědí i bez předchozího písemného upozornění. V krajním případě i paragrafem 53 zákoníku práce a okamžitým zrušením pracovního poměru. Poslední varianta má pro pracovníka další citelný finanční dopad: když nesežene hned novou práci, nedostane od úřadu práce hmotné zabezpečení v nezaměstnanosti.
Tento postup okamžité výpovědi lze uplatnit pouze výjimečně při zvlášť hrubém porušení pracovní kázně, například při dlouhodobé neomluvené absenci, která přesáhla jeden týden, při prokázané krádeži majetku zaměstnavatele nebo spolupracovníků a podobně. Bohužel řada zaměstnavatelů tohoto krajního způsobu skončení pracovního poměru užívá často a bez vážných důvodů. V těchto případech pak, když dojde k soudnímu projednávání, spor vyhrává pracovník.
Příště: Jakou náhradu škody a za co od vás může zaměstnavatel požadovat
