Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Polemika: Zajištěné fondy uchovají hodnotu investice

  16:00aktualizováno  16:00
Komentář Dušana Šídla nazvaný "Garantovaný vklad je horší než spořicí účet" vzbudil řadu ohlasů v diskusi i mezi bankéři. S autorem komentáře polemizuje i šéf ČSOB Asset Managementu Jan Barta, jehož názor přinášíme.

Jan Barta, generální ředitel investiční společnosti ČSOB Asset Management | foto: ČSOB

Je dobře, že v dnešní době vycházejí články, které se snaží přispět ke zvýšení finanční gramotnosti. To však zároveň přináší větší nároky na přesnost pojmů a správnost údajů, které si pak lidé díky těmto odborným textům osvojují. Vyznění komentáře Garantovaný vklad je horší než spořicí účet je bohužel dosti povrchní a nepřesné. Autor Dušan Šídlo tvrdí, že zajištěné fondy nabízejí klientům horší zhodnocení než běžné spořicí účty.

Názor

Toto tvrzení je ovšem zavádějící. Takové srovnání totiž není na místě – stejně jako jablka s hruškami nelze porovnávat aktuální sazby na spořicím účtu, které se mohou měnit ze dne na den, s dlouhodobým výkonem investičních fondů. Navíc každý z fondů je jedinečný a skládá se z širokého spektra cenných papírů, proto se výkonnost jednotlivých fondů různí. Záleží také na okamžiku nákupu fondů, protože trh s cennými papíry v čase kolísá.

V době, kdy finanční trhy v důsledku ekonomické krize padaly dolů, se potvrdilo, že zajištěné fondy plní svoji roli a chrání vložené peníze klientů. Pro Čechy je to dobrá zpráva, protože mají k dispozici finanční nástroj, který vyhovuje jejich konzervativní nátuře a nechuti riskovat významnější znehodnocení nastřádaných peněz.

Ano, musím připustit, že některé garantované investice skutečně aktuálně vykazují horší zhodnocení, než je míra inflace nebo výnosnost vkladů. Některé jsou ale naopak ve velmi dobré kondici a dokážou své vlastníky mnohdy mile překvapit výnosem, který míru inflace výrazně převyšuje. Je jich však menšina. Odpovědí na toto nebezpečí je diverzifikace strukturované části portfolia a nikoliv nesmyslné spoléhání, že jediný produkt splní "všechna přání".

Ani ironizování investice do vodohospodářských firem, které také v článku zaznělo, není opodstatněné. Z aktuálních výsledků vidíme, že fond ČSOB Vodního bohatství zažil v posledním roce zhodnocení ve výši 36,04 procenta a za poslední čtyři roky se dokázal udržet nad třináctiprocentní hranicí průměrného ročního výnosu.

Pan Dušan Šídlo také tvrdí, že "skutečně dosažené zhodnocení bývá naprosto pod očekáváním, které bylo vyvoláno při prodeji fondů." Rád bych se u tohoto výroku zastavil. Prodej fondů probíhá naprosto profesionálně podle legislativně daných pravidel. ČSOB přitom nevydává zajištěné fondy za vkladové certifikáty nebo jiné vkladové produkty, kterými nejsou. Právě označení fondy udává, že jde o investiční produkt, jehož prodej je striktně upraven zákonem. Například ve veškerých reklamních výstupech je vždy upozornění, že "Odhady výnosů nezaručují skutečnou výkonnost fondů v budoucnu. Hodnota investice a příjem z ní mohou v čase kolísat. Vyplacená částka muže být v případě výběru před koncem doby trvání fondu vyšší nebo nižší než původně investovaná." To je důkazem, že banka vždy upozorní, že tyto investice s sebou přináší i určité riziko, se kterým by měli všichni investoři počítat.

Dalším klamným tvrzením je uvedený nereálný "příklad z praxe". V něm autor článku píše o klientce, kterou bankéř přesvědčoval o výhodnosti investování do garantovaných fondů, protože nemůže prodělat. To je však v reálném životě velmi nepravděpodobné – každý bankéř, který pomáhá potenciálním klientům s výběrem investiční příležitosti, vychází v ČSOB ze stanoveného profilu investora. Ten mu vždy napoví, jaké riziko je daný jedinec ochoten převzít a tudíž zda je pro něj daný produkt vhodný.

V médiích se v poslední době velice často objevuje téma bankovních poplatků. Nevynechal ho ani pan Šídlo, který ve svém článku mluví o vstupním a výstupním poplatku. Samozřejmě nepopíráme, že poplatek se při uzavírání transakcí účtuje. Jeho výše je ale stále nižší než v západních zemích. Navíc aktuální zhodnocení se vždy uvádí již po odečtení poplatků, a pokud je tomu jinak, mělo by to být vysvětleno doplňující poznámkou. Klient je tak v každém případě informován o čistém výnosu.

U zmíněného příkladu je také zmíněno, že: "Před pěti lety se pětileté termínované vklady běžně sjednávaly za 3,5 procenta ročně a vychází nám tak u stotisícového vkladu čistá ztráta více než 15 tisíc korun (bez uvažování vstupního poplatku)". Jednak nejsem přesvědčen, že se pětileté termínované vklady běžně sjednávaly za 3,5 procenta, důležitá je však jiná poznámka. Pokud si dobře pamatuji, tyto vklady se tehdy uzavíraly jen výjimečně a pokud je pan Šídlo dobrý finanční expert, pak by měl dodat, že výnosy z termínovaných vkladů jsou zdaněny patnáctiprocentní srážkovou daní, kdežto dlouhodobé investice při držení minimálně šesti měsíců zdaněné nejsou. Navíc je zde také rozdíl v rychlosti získání peněz z obou produktů. Zatímco fondy lze prodat prakticky kdykoliv, peníze z termínovaných vkladů jsou k dispozici až po dohodnuté době nebo sice okamžitě, zato s velkou srážkou.

Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.