Pomoc zaplaveným: odkud ji čekat?

Kde vzít peníze nejen na poškozená obydlí, ale na život vůbec? To je otázka, kterou teď musí řešit desetitisíce lidí, jež povodeň připravila o domácnost, auto, oblečení a všechny další věci, které denně používali. Mnozí z nich totiž odešli do evakuačních center jen s kartáčkem na zuby. Od koho čekat pomoc?

O nenávratnou finanční dávku lze žádat na městských úřadech,  materiální pomoc poskytují charitativní spolky. Zvýhodněné půjčky a dlouhodobé úvěry na obnovu bydlení nabízejí banky a stavební spořitelny, peníze lze získat i z Fondu rozvoje bydlení ministerstva pro místní rozvoj. S nabídkou levného dřeva přišla společnost Lesy České republiky, až dvacetiprocentní slevy stavebních materiálů a vybavení domácností poskytují zase některé obchodní řetězce. Kde, jak a kdo se může o tyto formy pomoci ucházet?    

Úřady

Až třicet tisíc korun lze získat coby základní sociální dávku od úřadů v místě bydliště. O mimořádný příspěvek navíc mohou požádat rodiny s dětmi a těhotné ženy. V obou případech nezáleží na výši příjmů domácností, ale konkrétní finanční pomoc je odstupňována podle závažnosti škod. Některá města a obce vyplácejí ještě další peníze, konečná částka závisí na jejich rozpočtu. Například Praha poskytuje 20 tisíc korun na opravu zničeného či poškozeného domu a bytu. „Nezáleží na tom, jestli jde o vlastníka domu či bytu nebo nájemníka,“ uvedl náměstek pražského primátora Jiří Paroubek. Lidé musí vyplnit formulář, který je přístupný na internetu nebo v budově městské organizace IMIP, Vyšehradská 51, Praha 2, kde je možné ho zároveň odevzdat. Tiskopisy přijímají také úředníci magistrátu v jednotlivých evakuačních centrech a lze je poslat elektronickou poštou na adresu podatelna.povoden@imip.cz. Poslední termín pro podání žádosti je 15. září. Pokud město žádost zamítne, ihned to zájemci oznámí. Peníze jsou vyplaceny složenkou nebo převodem na účet. 

Podle mluvčí plzeňského magistrátu Zdeňky Kubalové rozhodla rada města o prvotní finanční pomoci lidem zasaženým povodní v maximální výši 15 tisíc korun, z nichž připadá pět tisíc korun na byt a dva tisíce na každou osobu, která v něm žije. „Lidé, kteří chtějí příspěvek čerpat, musí doložit, že dům byl zatopen. Potvrzení získají přímo na magistrátu nebo v krizovém štábu,“ vysvětluje Zdeňka Kubalová. Podle jejích informací pak rada města přiznala navíc v individuálních případech obyvatelům domu, který je povodněmi tak narušen, že se nemohou do bytu vrátit ani pro základní věci, příspěvek do výše 50 tisíc na bytovou jednotku. „Rada města zasedá vlastně nepřetržitě a rozhoduje o těchto příspěvcích na základě zjištěného technického stavu domů po prohlídkách odborníky,“ upřesňuje Zdeňka Kubalová.

Výši podobných příspěvků projednávají i další města a obce v postižených oblastech.

Finanční ústavy 

Chcete se dozvědět více o stavebním spoření? Pak neváhejte a navštivte tuto SPECIALIZOVANOU SEKCI.

Banky připravily pro klienty poškozené záplavami několik typů zvýhodnění. Nabízejí mimo jiné levnější úvěry s úrokovou sazbou zhruba od sedmi procent, které lze použít například na nákup nutného vybavení domácností či oblečení. Půjčky mají prodlouženou splatnost, a to i na osm let. Zpravidla bez sankce nebo s nižším poplatkem než obvykle si mohou lidé předčasně vyzvednout peníze z termínovaných vkladů. Banky rovněž zdarma mění záplavou poškozené platební karty, vkladní knížky či bankovky.

Většina peněžních domů požaduje, aby zájemci o zvýhodněné produkty předložili potvrzení z místního úřadu, že skutečně utrpěli škodu, případně protokol od pojišťovny. Česká spořitelna bude podle slov své zástupkyně Heleny Matuzsné především spoléhat na slušnost klientů. „Věříme, že žadatelé nebudou této nabídky zneužívat,“ uvedla Matuszná. V Živnostenské bance chtějí prověřovat oprávněnost žádosti vlastními pracovníky přímo na místě. „Také je možné akceptovat dobrozdání externího odhadce banky nebo předložení originálu protokolu o likvidaci pojistné události od renomované pojišťovny působící v České republice,“ doplnil mluvčí Živnobanky Karel Ježek.

Podobné důkazy postačí i stavebním spořitelnám, které nabízejí klientům na obnovu bydlení zvýhodněné překlenovací úvěry s ročním úrokem zhruba od 4,3 do šesti procent. Zástupci spořitelen se shodují, že žádosti klientů postižených povodněmi se budou vyřizovat přednostně. K řešení krizové situace přispívají i hypoteční banky, a to nižšími úroky, možností odložit splátky. Některé si neúčtují poplatky za zpracování žádosti o úvěr a ocenění nemovitosti.

Ministerstvo pro místní rozvoj

Za nejvýhodnějších podmínek lze na bydlení - ať už pořízení nového či opravu poškozeného - získat peníze od ministerstva pro místní rozvoj zejména z Fondu rozvoje bydlení. Vláda schválila několik typů půjček a nenávratných příspěvků, o které mohou lidé žádat prostřednictvím svých místních úřadů. Na výstavbu nového bytu či domu je například určen úvěr až 850 tisíc korun úročený dvěma procenty ročně se splatností až dvacet let. K němu lze čerpat nenávratný příspěvek 150 tisíc korun. Kromě povodňových půjček a příspěvků mohou lidé využít i již existujících projektů. Od září by měla být například poskytována tříprocentní dotace k úrokům z hypoték na pořízení starší nemovitosti. Kombinací různých produktů je možné soustředit za velmi výhodných podmínek asi jeden a půl až dva miliony korun, což může stačit například na nový rodinný domek,“ uvedl mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Petr Dimun. Pro tyto účely jsou zatím vyčleněny dvě miliardy korun.

Pokud hledáte další informace o hypotékách, naleznete je v TÉTO SEKCI.

S bydlením se rozhodl pomoci i podnik Lesy České republiky, který nabízí metr kubický dřeva za jednu korunu, za předpokladu, že si ho člověk vytěží svépomocí nebo za 500 korun při nákupu kulatiny. Zájemce musí podat do 31. prosince 2003 Lesům České republiky prostřednictvím obecního úřadu žádost, ke které přiloží demoliční výměr povodní zničeného objektu, čestné prohlášení, že v něm trvale bydlel, a stavební povolení.

Charita

Od humanitárních spolků, které sbírají prostředky na dobročinných kontech, mohou poškození žádat především materiální pomoc. Například za peníze, které se hromadí na kontě nadace Člověk v tísni, se nyní nakupují třeba dezinfekční prostředky. „Starostové se na nás obracejí s konkrétními žádostmi a my jim poskytujeme věci, které pak předávají potřebným lidem. Pokud by nějaké peníze zbyly, mohli bychom je rozdělit i přímo, zatím to ale tak není,“ uvedli v nadaci. Také Česká katolická charita se nyní zaměřuje na nákup konkrétního zboží. Podle jejího mluvčího Jana Oulíka mohou diecéze v postižených oblastech, tedy v Českých Budějovicích, Plzni, Praze a v Litoměřicích, čerpat až půl milionu korun na pořízení nejnutnějších věcí, například dezinfekce či balené vody. „O rozdělování větších finančních částek třeba na bydlení či obnovu budov bude rozhodovat stejně jako při minulých záplavách komise složená z kněží a ředitelů diecézních charit,“ uvedl Oulík. Žádat o tyto prostředky mohou i jednotlivci, a to prostřednictvím svých farních charit, musí však předložit konkrétní projekt.

O přímých finančních příspěvcích nyní neuvažuje ani Český červený kříž, který rozdává prostřednictvím oblastních spolků materiální pomoc. Jak zabezpečí, aby se věci dostaly k těm, kdo je opravdu potřebují? „Naše spolky spolupracují přímo s evakuačními centry a tam je to zřejmé. Částečně spoléháme i na poctivost lidí,“ dodal Josef Švejnoha z Ústředního krizového štábu Českého červeného kříže.

Podívejte se, jaká zvýhodnění nabízejí jednotlivé banky a stavební spořitelny. Aktualizovaný výčet jejich zvýhodněných produktů naleznete ZDE.

Jaký je váš názor na prostředky poskytnuté na pomoc lidem postiženým záplavami? Myslíte si, že je dostatečná? Patříte mezi ty, jimž velká voda zničila bydlení? Jaké pomoci hodláte využít a proč? Těšíme se na vaše názory,