Poplatky bank jsou vyšší než na Západě

  • 122
Drobní klienti českých bank platí po sérii zdražení poplatků za běžné služby podstatně více než klienti bank v západních zemích. Největší české banky, jako Česká spořitelna a ČSOB, inkasují měsíčně od svých klientů dokonce více, než za kolik prodávají srovnatelné služby jejich mateřské banky v Rakousku a Belgii.

Belgického klienta KBC stojí účet s možností ovládání přes telefon či internet po přepočtu kurzem eura zhruba 600 korun ročně a v ceně jsou výpisy, platební styk, trvalé příkazy i výběry z bankomatů. Klient dceřiné ČSOB se stejným komfortem a průměrnou manipulací s účtem zaplatí ročně kolem 1500 korun, tedy téměř třikrát více.

"Bankovní služby nejsou košile nebo mobil, který levně vyrobíte v Asii a přenesete do Česka. Zlepšení služeb vyžaduje velké investice do technologií, poboček i personálu, a to vše poplatky ovlivňuje," reagoval mluvčí ČSOB Milan Tománek.

Klient spořitelny platí ročně za srovnatelné služby asi o 300 korun více než rakouský klient u Erste.

Důvodů, proč se pro české banky staly poplatky zlatým dolem, vidí ekonomové několik. "Český klient je neuvěřitelně konzervativní a banky poznaly, že mohou zdražovat a klient od nich neodchází. Zkusí, kam až to klient snese," soudí Jan Schisser ze společnosti Atlantik finanční trhy.

Zahraniční vlastníci také chtějí v ziscích dostat rychle zpět peníze, které investovali do nákupu bank. Žádná z významných českých bank se navíc nepustila do cenové války přes poplatky a všechny drží stejný trend. "Nikdo nechce mít pověst nejlevnějšího... V Česku je to vnímáno jako nejslabší kvalita. A trh má tendenci následovat nejdražšího při každém cenovém pohybu," dodal Tománek.

Před zdražováním bank nemá klient kam utéct
Západní banky by se mohly od českých začít "učit", jak z drobných klientů dostat na poplatcích co nejvíce peněz. Česká spořitelna, ČSOB a Komerční banka, které mají kolem 80 procent trhu, prodávají drobným klientům běžné služby spojené s využíváním účtu a karet podstatně dráž než například banky v Rakousku či Belgii.

To jsou země, kde sídlí mateřské firmy spořitelny a ČSOB a počtem obyvatel jsou srovnatelné s Českem. Finanční síla českých domácností je přitom nesrovnatelně nižší než v Rakousku či Belgii, kde je jedna z nejvyšších životních úrovní v Evropě.

Klient na Západě, který má účet s možností ovládání přes telefon či internet, vlastní kartu a provede měsíčně několik platebních operací a výběrů kartou, zaplatí při přepočtu kurzem eura ročně o několik set korun méně než v Česku.

"Poslední dva roky ukázaly, že loajalita klientů je vysoká a banky mohou zdražovat. Náklady spojené se zrušením účtu a přechodem k jiné bance přitom nejsou malé a je to časově náročně, takže si to klient často rozmyslí," soudí Jan Schiesser ze společnosti Atlantik finanční trhy.

Bankéř z České spořitelny demonstroval netečnost klientů vůči zdražování reakcí po razantním zvýšení ceny hotovostních výběrů u přepážek. "Před zdražením jsme jich měli asi 750 tisíc měsíčně a po zdražení to vůbec nekleslo," řekl bankéř.

Na českém trhu není podle ekonomů dostatečná konkurence právě v oblasti poplatků. "Banky tyto služby většinou jen zdražují," uvedl Schiesser.

Podle Pavla Capoucha ze společnosti Venture Investors se žádná z významných bank nepokusila zvýšit svůj podíl na trhu a nalákat klienty z jiných bank právě agresivně výhodnou nabídkou poplatků. Běžný klient tak nevidí v dostupné nabídce velké rozdíly.

"Uvidíme, co udělá UniCredito, která koupila Živnobanku. Italové jsou agresivní a zvýšit dramaticky podíl na trhu jinak než zvýhodněním cen, to už v Česku téměř nelze," soudí Capouch.

Banky zdůvodňují rostoucí poplatky potřebou platit rozsáhlé investice do informačních technologií, vybavení poboček i personálu. Ekonomové v jejich přístupu vidí i silný tlak mateřských bank, které si chtějí rostoucími zisky kompenzovat to, co za české banky zaplatily. Největší české banky letos hlásily mimořádně vysoké zisky od tří do šesti miliard korun, což pro majitele představovalo výnosnost kapitálu přes 20 procent.