Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Poptávka po zlatě roste:
kdy dojdou zásoby?

aktualizováno 
Zlato nebude, protože brzy bude vytěženo! – kolikrát již tato předpověď strašila lidstvo. Přesněji tito pesimisté měli říci, že „nově vytěžené zlato již dlouho nebude“, ale ani to bezprostředně nehrozí. Kde jsou největší zlatá pole na světě?
Bohatství, peníze, zlato (c) profimedia.cz/corbis

Bohatství, peníze, zlato (c) profimedia.cz/corbis | foto: Profimedia.cz

Dosud bylo vytěženo přibližně 200 tisíc tun žlutého kovu a to tu stále je. Zlato má totiž tu unikátní vlastnost, že se těžbou a distribucí vlastně shromažďuje. Zatímco ostatní kovy se dobývají, aby se nakonec rozptýlily po světě v podobě nejrozmanitějších výrobků či prostě zkorodovaly, zlato se po celé věky hromadí v lidských rukách. A nejen to – jeho zásoby v zemské kůře představují jen zlomek množství zlata ukrytého v zemském nitru, v jádře.

Mnohokrát předvídaný konec těžby zlata, zdá se, nehrozí. Za posledních 50 let bylo na světě vytěženo více zlata než za předcházejících 5000 let dohromady. Ještě před 20 lety se roční těžba pohybovala kolem 1000 tun. V posledním desetiletí se roční výtěžek vyšplhal na již tři tisíce tun. Poptávka po zlatě však roste rychleji.

Rentabilita těžby, a to i na těch chudších nalezištích, je přirozeně zvyšována zaváděním nových technologií a také dalšími produktivními prostředky, jako je dokonalejší organizace, využívání výpočetní techniky a dobře fungující logistika. Například v jihoafrických dolech se zlato těží až tři kilometry pod zemí, protože supervýkonná chladicí technika dokáže panující horko učinit snesitelným. To dříve nebylo možné. Díky výhodnému poměru mezi náklady na těžbu a zpracování a aktuální cenou zlata (nad 450 dolarů za trojskou unci) se již delší dobu vyplácí otevírání obřích povrchových dolů.

popisekTermínovaný vklad za 5 %: je to možné?
Prozradíme vám, jak získat nadprůměrné úroky z úspor

Největší zlatá pole na světě bychom našli v americké Nevadě – naprostou jedničkou mezi tamějšími povrchovými doly je Goldstrike Property. Růst ceny zlata neslibuje dobrou budoucnost jen velkým. Podněcuje i drobné prospektory ze všech částí světa. Rájem diggerů se po letech stala opět bývalá Rhodesie, dnešní Zimbabwe, kde dlouhá válka znemožňovala drobnou těžbu. Kolik ložisek zlata asi teprve čeká na své objevení? To se týká jak území, ne zcela ještě prozkoumaných, tak i možností, které skýtá nitro zeměkoule či dno moří a oceánů. Mořské dno je nutno brát vážně. Československo zaplatilo v 80. letech 20. století nemalé peníze, jen aby získalo nárok na využití části mořského dna Tichého oceánu. V hloubce 4400 metrů pod hladinou, na ploše 75 000 km2, se totiž nachází nikoliv zanedbatelné nerostné bohatství. V rámci mezinárodní společnosti Interoceanmetal drží Česko svůj podíl na tomto bohatství, a to za roční poplatek zhruba ve výši 4 milionů korun. Netěží se ale dosud nic. korun. Netěží se ale dosud nic.

Zvláštní kapitolou jsou obrovské perspektivy těžby v Rusku. Ještě donedávna byla většina ruského zlata těžena z náplavů sacími bagry, a proto přechod na hlubinnou těžbu nabízí do budoucna velké možnosti. Do Ruska směřuje největší kanadská těžařská společnost drahých kovů a světová trojka v dobývání zlata – Barrick Gold. Ta již nakoupila 10 % akcií společnosti Highland Gold Mining, která náleží v Rusku mezi tři největší těžařské společnosti, a chystá se koupit dalších 19 %.

Společnost Gold Fields, jeden z jihoafrických těžařských obrů, směřuje v současnosti k fúzi, a to s druhým jihoafrickým gigantem – společností Harmony. Z tohoto spojení by mohl vzniknout největší podnik na těžbu a distribuci zlata na světě. Jiná velká těžařská společnost AngloGold zakoupila v roce 2004 významnou ghanskou Ashanti Goldfi elds a nyní pod jménem AngloGold Ashanti představuje v příjmech světovou dvojku, hned za americkým gigantem Newmont.

Také na našem území máme k dispozici nová naleziště zlata. Mezi ně patří například Mokrsko, známé, i když z racionálních důvodů dosud netěžené ložisko u Slapské přehrady se skoro 100 tunami komerčně těžitelného zlata. Podobné průzkumy vedly nedávno k úvahám o obnovení těžby zlata v Kašperských Horách. V polovině roku 2004 byly hlášeny záměry obnovit těžbu zlata ve Zlatých Horách.

Ukázky z knihy
Jana Struže a Bohumila Studýnka:
ZLATO - Příběh neobyčejného kovu

1. díl: Drahé kovy: ideální podoba peněz
2. díl: Odkud se bere odvěká lidská touha po zlatě 
3. díl: Zlato přineslo světu stabilitu  


4. díl: Za chleba se platilo miliardami marek 
5. díl: Jakou roli hrálo zlato v dobách krize?
6. díl: Kdy asi vypukne nová zlatá horečka? 


7. díl: Jak funguje mezinárodní trh zlata
8. díl: Zlato jako pojistka    
9. díl: Investice do zlatých mincí 


Úryvek je z knihy "ZLATO - Příběh neobyčejného kovu" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Naučte se investovat
Investování pro začátečníky

Finanční matematika pro každého 

Autor:


Kolik musíte spořit

let %
Vypočítat
Musíte pravidelně ukládat
Zjistit přesnější výpočet




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.