Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Advokát: Co se vyplatí znát o pauzách v práci a nárocích na odpočinek

aktualizováno 
Pracovat v kuse dost dobře nejde, každý zaměstnanec má proto nárok na přiměřenou pauzu na jídlo i oddech. Stejně tak má každý právo na volno mezi směnami. Jaká pravidla stanoví zákoník práce a co se vyplatí znát, vysvětluje advokát Petr Kausta.

„Nejčastějším prohřeškem zaměstnavatelů bývá nařízení kratší povinné přestávky mezi jednotlivými směnami,“ upozorňuje advokát. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Může se hodit

Nelíbí se vám ve stávajícím zaměstnání a chcete si najít nové? Na jobDNES.cz si ho určitě najdete!

„Pokud zaměstnavatel nedodržuje zákoník práce a diktuje pauzy a volno po svém, v takovém případě by se měl zaměstnanec obrátit na místně příslušný inspektorát práce. Zaměstnavateli mohou být za porušování ustanovení zákoníku práce ohledně přestávek práce uloženy poměrně vysoké peněžité pokuty,“ upozorňuje advokát Petr Kausta z internetové PrávníLinky.cz.

Kdy má zaměstnanec nárok na přestávku na jídlo a oddech? Jaké zde platí základní pravidlo?
Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci přestávku v práci na jídlo a oddech nejdéle po šesti hodinách nepřetržité práce, a to v trvání nejméně 30 minut. U mladistvého zaměstnance musí být tato přestávka poskytnuta nejdéle po 4,5 hodinách nepřetržité práce.

Petr Kausta (47)

  • Absolvent Právnické fakulty University Karlovy v Praze.
  • Advokátní zkoušky složil v roce 1999, spolupracuje s internetovou PrávníLinkou.cz.
  • Zaměřuje se na občanské, rodinné, obchodní, medicínské, trestní a přestupkové právo a obchodní korporace.
advokát Petr Kausta

Jak je to u prací, které nemohou být přerušeny a vyžadují výkon práce 24 hodin denně po sedm dnů v týdnu, tedy například na záchranných linkách.
Jde-li o práce, které nemohou být přerušeny, i zde musí být zaměstnanci zajištěna přiměřená doba na oddech a jídlo. Tato doba se pak započítává do pracovní doby zaměstnance. Mladistvému zaměstnanci však musí být poskytnuta přestávka na jídlo a oddech vždy.

V čem zaměstnavatelé chybují, s jakými případy porušování práva na přiměřenou pauzu se setkáváte?
Nejčastějším prohřeškem zaměstnavatelů bývá nařízení kratší povinné přestávky mezi jednotlivými směnami a poměrně často se také setkáváme s tím, že zaměstnavatelé v nákladní dopravě nutí zaměstnance účelově zkreslovat údaje o bezpečnostních přestávkách, kdy zaměstnanci pak nevyčerpají celou pauzu nařízenou zákonem, což samozřejmě vede k ohrožení nejen jejich bezpečnosti, ale i bezpečnosti jiných účastníků silničního provozu.

Může zaměstnavatel rozdělit přestávky na jídlo a oddech?
Ano, zaměstnavatel na to má právo, nejčastěji se tak děje například v provozech (nejčastěji ve výrobě). Je-li přestávka v práci na jídlo a oddech rozdělena, pak musí alespoň jedna její část činit nejméně 15 minut. Poskytnuté přestávky v práci na jídlo a oddech se nezapočítávají do pracovní doby a nelze je poskytnout na začátku a konci pracovní doby. Jestliže má však zaměstnanec při výkonu práce právo na bezpečnostní přestávku podle zvláštních právních předpisů (jako například řidiči nákladních automobilů, zaměstnanci v dopravě, apod.), tato přestávka se do pracovní doby započítává. Pokud bezpečnostní přestávka připadne na dobu přestávky v práci na jídlo a oddech, započítá se přestávka v práci na jídlo a oddech do pracovní doby.

Jaká základní pravidla platí pro nárok na odpočinek?
Zaměstnanec má nárok na nepřetržitý odpočinek v týdnu, který musí činit alespoň 35 hodin. To znamená, že zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnancům tento nárok zajistil. Nepřetržitý odpočinek v týdnu u mladistvého zaměstnance přitom nesmí činit méně než 48 hodin. Jestliže to umožňuje provoz zaměstnavatele, stanoví se nepřetržitý odpočinek v týdnu všem zaměstnancům na stejný den a tak, aby do něho spadala neděle. U nepřetržitých provozů, technologických procesů a dalších prací, které nemohou být přerušeny, může zaměstnavatel rozvrhnout pracovní dobu zaměstnanců starších 18 let pouze tak, že doba nepřetržitého odpočinku v týdnu bude činit nejméně 24 hodin. Takový zaměstnancům pak zaměstnavatel musí poskytnout nepřetržitý odpočinek v týdnu tak, aby za období dvou týdnů činila délka tohoto odpočinku celkem alespoň 70 hodin.

Jak je to s nárokem na odpočinek v zemědělství, kde je třeba počítat i se sezonními pracemi?
Jestliže se na tom zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodne, může být v zemědělství poskytnut nepřetržitý odpočinek tak, že za období tří týdnů musí činit celkem alespoň 105 hodin a za období šesti týdnů při sezonních pracích musí činit celkem alespoň 210 hodin.

Kdy je možné nárok na odpočinek zkrátit:

  • v nepřetržitých provozech, při nerovnoměrně rozvržené pracovní době a při práci přesčas
  • v zemědělství
  • při poskytování služeb obyvatelstvu, zejména:
    ve veřejném stravování, v kulturních zařízeních, v telekomunikacích a poštovních službách, ve zdravotnických zařízeních a sociálních službách
  • u naléhavých opravných prací, jde-li o odvrácení nebezpečí pro život nebo zdraví zaměstnanců
  • při živelních událostech a v jiných obdobných mimořádných případech

Co když zaměstnanec pracuje ve směnném provozu, na jaký odpočinek má nárok?
Zaměstnavatel musí respektovat ustanovení zákoníku práce o nepřetržitém odpočinku mezi dvěma směnami. To znamená, že je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 11 hodin, zaměstnanec mladší 18 let po dobu alespoň 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích.

Může zaměstnavatel ve směnném provozu nárok na odpočinek zaměstnanci zkrátit a v jakých případech?
Ano, tento nutný odpočinek může být zkrácen až na osm hodin během 24 hodin po sobě jdoucích, ovšem jen zaměstnanci staršímu 18 let. A dále za podmínky, že následující odpočinek mu bude prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku. Zákoník práce přitom vymezuje situace, kdy to je možné.

Takto zkrácený odpočinek mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny může být v zemědělství při sezonních pracích nahrazen zaměstnanci staršímu 18 let tak, že mu bude poskytnut v období následujících tří týdnů od jeho zkrácení.

Smí zaměstnavatel nařídit práci ve dnech pracovního klidu?
Ve dnech pracovního klidu může zaměstnavatel nařídit práci jen výjimečně. Dny pracovního klidu jsou dny, na které připadá nepřetržitý odpočinek zaměstnance v týdnu, dále pak svátky. Ve dnech pracovního klidu může zaměstnavatel nařídit zaměstnanci jen výkon nutných prací, které nemohou být provedeny v pracovních dnech. Musí jít například o naléhavé opravné práce, inventurní a uzávěrkové práce, práce v dopravě, krmení a ošetřování zvířat a další situace, které vymezuje zákoník práce.

Může zaměstnavatel nařídit hromadné volno, například na Silvestra, přičemž ti zaměstnanci, kteří již vyčerpali dovolenou, tím získají den volna navíc a ti, kteří dovolenou ještě mají, tím ztratí den dovolené?
Dovolenou určuje primárně zaměstnavatel, případně po předchozím souhlasu odborové organizace a rady zaměstnanců, proto pokud nařídí zaměstnancům hromadné čerpání dovolené, jsou zaměstnanci povinni toto rozhodnutí respektovat. Za předpokladu, že již zaměstnanec svou řádnou dovolenou vyčerpal, nepřísluší mu za takto hromadně nařízený den volna náhrada mzdy.

Autor:


Hypotéční kalkulačka

let %
Vypočítat
Měsíční splátka Zjistit přesnější výpočet




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.