Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Poradna: Co dělat, když zaměstnavatel nutí lidi dělat přesčas

aktualizováno 
Ne každý má pravidelnou pracovní dobu, mnoho lidí pracuje na směny. V takovém případě má zaměstnavatel spoustu "šancí" zneužít své pravomoci a nařizovat pracovní dobu delší. Jak se na to dívá právník? Na otázky čtenáře odpovídá advokát Jan Kozubek z právnické firmy Becker & Poliakoff.
Délka směny nesmí ani u nerovnoměrného rozvržení pracovní doby přesáhnout 12 hodin. Ilustrační snímek

Délka směny nesmí ani u nerovnoměrného rozvržení pracovní doby přesáhnout 12 hodin. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Náš zaměstnavatel zneužívá nerovnoměrné pracovní doby a nutí nás pracovat i 60 hodin každý týden. Může to dělat? 
Týdenní pracovní doba bez práce přesčas může být maximálně 40 hodin
(v dvousměnném pracovním režimu 38,75 hodiny týdně, v třísměnném a nepřetržitém a při práci v podzemí 37,5 hodiny týdně). Nařízená práce přesčas může být maximálně osm hodin týdně a 150 hodin v kalendářním roce.

Jenže my pracujeme na směny, tedy každý týden jinak. A pak se nemůžeme dopočítat. 
Rozvržení pracovní doby nerovnoměrně sice zaměstnavateli umožňuje, aby vám nařídil, že v některé dny (směny) může být pracovní doba delší než osm hodin. Ovšem v průměru za celé vyrovnávací období nemůže být delší než 40 hodin v týdnu, tedy osm hodin za směnu. Vyrovnávací období trvá 26 týdnů, pouze kolektivní smlouvou smí být prodlouženo až na 52 týdnů. Tehdy musí dojít k vyrovnání týdenní pracovní doby na maximální limity. Zaměstnavatel má povinnost informovat zaměstnance o způsobu rozvržení týdenní pracovní doby, tedy o tom, že bude nerovnoměrné.

Musí nám dát zaměstnavatel předem přesný rozpis služeb? 
Další povinností zaměstnavatele je vypracovávat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznamovat s ním zaměstnance nejpozději dva týdny před začátkem období, na něž je pracovní doba nerovnoměrně rozvržena, pokud se nedohodnou jinak. To se týká i jakékoliv změny rozvrhu týdenní pracovní doby. Zaměstnavatel je dále povinen přihlédnout k tomu, aby rozvržení nebylo v rozporu s hledisky bezpečné a zdraví neohrožující práce. Délka směny nesmí ani u nerovnoměrného rozvržení pracovní doby přesáhnout 12 hodin.

A jak by to mělo fungovat v praxi?
Například pracovní dobu rozvrhnout tak, aby měl zaměstnanec mezi koncem jedné směny a začátkem následující nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích.
U některých zaměstnání (například v nepřetržitém provozu, v zemědělství, ve veřejném stravování, zdravotnických zařízeních...) může být odpočinek sice zkrácen až na osm hodin, ale jen když následující pauza bude prodloužena o onu zkrácenou dobu.

Může se hodit

Najděte si práci, která vás bude opravdu bavit. Aktuální volné pracovní pozice na jobDNES.cz.

A máme také nárok na celý den volna?
Každý zaměstnanec má dále nárok na nepřetržitý odpočinek v týdnu během každého období sedm po sobě jdoucích kalendářních dnů v trvání alespoň 35 hodin. Pokud to provoz zaměstnavateli umožňuje, měli by všichni zaměstnanci mít nepřetržitý odpočinek ve stejný den, což by měla být neděle.
V nepřetržitých provozech, v zemědělství, v některých službách může být režim odpočinku stanoven jinak, ale za období dvou týdnů musí i zde délka nepřetržitého odpočinku činit vždy alespoň 70 hodin.

Náš zaměstnavatel tato pravidla ale nedodržuje, můžeme se nějak bránit? Zaměstnanec má právo bránit se proti jednání, které porušuje právní přepisy. Zákoník práce upravuje zásadu zvláštní zákonné ochrany zaměstnance. Jeho práva jako slabší strany jsou tedy zákonem upřednostněna.
A stále také platí zásada, byť v současném zákoníku práce již není výslovně uvedena, že zaměstnavatel nemůže jakkoli postihovat nebo znevýhodňovat zaměstnance proto, že se zákonným způsobem domáhá svých práv vyplývajících z pracovněprávních předpisů.

Jenže u nás platí, že kdo si stěžuje, je propuštěn. 
Aby zaměstnanec mohl být propuštěn, musí k tomu mít zaměstnavatel důvody uvedené v zákoníku práce, nemůže tedy jít o jeho svévoli. Pokud by k tomu došlo, je třeba se bránit u soudu. Je možné podat také podnět (stížnost) na inspektorát práce. Ani za to nesmí být zaměstnanec postihován. Naopak může být za to postižen zaměstnavatel, za některá porušení mu hrozí pokuta až dva miliony korun.

Co uděláte, když po vás bude chtít zaměstnavatel přesčasy nad zákonný limit?

celkem hlasů: 903

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 19. března 2013. Anketa je uzavřena.

Nic, budu pracovat, protože je o práci nouze a jinou neseženu 662
Budu se brát o svá práva, i kdyby to mělo skončit až u soudu 158
Stěžovat si nebudu, nemělo by to smysl, raději odejdu jinam 83
Autor:


Hlavní zprávy

Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy
Vedoucí ekonomického oddělení

Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy
Hl. m. Praha, Středočeský kraj

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.