Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Počítejte, jak výhodně topit a od koho energie odebírat

aktualizováno 
Topení elektřinou bývá vnímáno jako dražší varianta. Mladý pár z modelového příkladu ho však zvolil. Vzal v úvahu i jiné faktory než jen cenu za dodanou energii.

Manželům vyšel jako ekonomicky srovnatelný, a přitom nejkomfortnější způsob vytápění elektrický kotel a jako zálohu krbová kamna. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Porovnání

Kdo chce opravdu důsledně porovnávat, jaký způsob topení zvolit, může navštívit stránky Tzb-info.cz. Čeká ho velmi podrobná tabulka, ve které je třeba vyplnit údaje o domě a lokalitě. Výsledkem je přehledná tabulka a graf, ze kterého lze vyčíst, jaký způsob topení je optimální z hlediska spotřeby i nákladů na provoz.

Josef a Magdaléna mají malého Vašíka a další dítě je na cestě. Před časem se přestěhovali do rodinného domu. Na hranici pozemku je plynová přípojka, v domě se však topilo přímotopy, voda se ohřívala pomocí bojleru.

V budově jsou ještě krbová kamna, kterými majitelé topí, když ještě není velká zima. Dům je 200 let starý, vytápěná plocha je 130 m².

Mladý pár šel na porovnávání výhodnosti jednotlivých druhů topení cestou selského rozumu. Od počátku jim bylo jasné, že přímotopy v domě nenechají - teplo z nich není příjemné a opravdu hodně „žerou“.

Kvůli tepelnému komfortu chtěli kotel a etážový rozvod po domě. Zvažovali následující možnosti a jejich klady i zápory.

1.Plynový kotel

Klady:

  • Je pohodlný.
  • Není drahý, takový, jaký by potřebovali, se vejde do 16 tisíc korun.
  • Podle propočtů by měly být náklady přibližně stejné, jako jsou u vytápění elektřinou, tedy asi 25 tisíc korun ročně, zkušenosti známých z podobného domu však říkají, že protopí více.

Zápory:

  • Bylo by třeba vyvést ze sklepa komín a vyvložkovat ho (cena asi 20 tisíc korun).
  • Každý rok musí být revize kotle a komína (cena kolem dvou tisíc korun).
  • Neměli by nízký tarif na elektřinu s 20 hodinami denně, takže by platili víc za spotřebovanou energii.

2.Elektrický kotel

Klady:

  • Je pohodlný.
  • Samotný elektrokotel vyjde na 13 tisíc korun, výhodou je, že nepotřebuje pravidelné revize.
  • V případě, že budou topit elektřinou, mohou si sjednat tarif, který je 20 hodin denně nízký (tedy i na praní, provoz lednice, vaření...).

Zápory:

  • Nejistá cena elektřiny.

3.Kotel na dřevo

Klady:

  • Surovina je levnější.

Zápory:

  • Kotel je dražší, pokud by chtěli ekologičtější zplynovací, vyjde jeho cena na 50 tisíc korun.
  • Opět je třeba řešit komín a každoroční prohlídku kominíkem.
  • Práce navíc (skládat, případně štípat, řezat, přikládat...).
  • Obtížné je sehnat suché dřevo (které bývá i dražší), nejsou prostory na skladování několikaletých zásob.
  • Nutný prostor pro skladování dřeva.
  • S topením dřevem je spojen větší nepořádek v domě.
  • Neměli by 20hodinový nízký tarif na elektřinu.

4.Peletový kotel

Klady:

  • Proti dřevu pohodlné - přikládá se asi 3x týdně do zásobníku.

Zápory:

  • Kotel stojí kolem 50 tisíc korun.
  • Je třeba řešit komín a každoročně kominíka.
  • Práce navíc (uskladnění pelet a přikládání).
  • Cena pelet jde pomalu, ale jistě nahoru.
  • Je nutný prostor ke skladování topiva.
  • Neměli by 20hodinový nízký tarif na elektřinu.

5.Kotel na uhlí

Klady:

  • Pokud jde o komoditu, nejlevnější varianta - otop na celou zimu by rodinu vyšel na 6 tisíc korun.

Zápory:

  • Kotel je drahý - kolem 60 tisíc korun.
  • Je třeba řešit komín a každoročně kominíka.
  • Práce navíc (skládání uhlí a přikládání).
  • Jsou nutné prostory k uskladnění.
  • S topením uhlím je spojen větší nepořádek v domě.
  • Neměli by 20hodinový nízký tarif na elektřinu.

Když manželé sečetli všechna pro a proti, vyšel jim jako ekonomicky srovnatelný, a přitom nejkomfortnější způsob vytápění elektrický kotel se zálohou v podobě krbových kamen.

Dalším krokem jejich rozhodování byl výběr dodavatele energie. K porovnání zvolili kalkulačku na webu Energetického regulačního úřadu. K jejímu vyplnění je potřeba faktura za minulé období - klient totiž musí vyplnit údaje o spotřebě a její struktuře. Zadávat budete, v kterém regionu energii odebíráte, jak silné máte jističe, jaký tarif odběru využíváte a kolik energie jste spotřebovali v nízkém a vysokém tarifu. Na další záložce se vám zobrazí porovnání, které bude seřazené od nejlevnější k nejdražší nabídce s tím, že váš dosavadní operátor je zvýrazněn a vidíte i případnou ušetřenou částku.

Josef a Magdaléna vyplnili, že odebírají energii ve Středočeském kraji od společnosti ČEZ, jejich sazba je D45d (to je oněch 20 hodin v nízkém tarifu) a mají sjednaný produkt D Přímotop Comfort. V nízkém tarifu spotřebovali v uplynulé sezoně 7,024 MWh, ve vysokém 1,496 MWh. Do kalkulačky se údaj zadává v kWh, takže je třeba údaj vynásobit tisícem.

V tabulce jim pak vyšlo, že u osmi společností by mohli za elektřinu ušetřit víc než dva tisíce korun za rok. Ne každá nabídka pro ně však byla vhodná. Nejvyšší úspora 2 367 korun by byla u Europe Easy Energy, ale jen v případě, že by odebírali i plyn. U společnosti Amper Market by byla možná úspora
2 232 korun bez podmínek.

Kalkulačka ERU a FINmarket.cz používají stejné ceníky

Výsledky srovnání budou tedy shodné. FINmarket.cz navíc poskytuje kompletní a přívětivé zákaznické služby. Využijte kalkulačku energií.

Autor:




Finance.iDNES.cz radí

Víte, že cestovní pojištění vás chrání proti vysokým výlohám na léčení v zahraničí?

Další rady k nezaplacení

Ušetřete s iDNES.cz

Nabízíme velmi výhodné ceny plynu, elektřiny a levného volání. Administrativu spojenou s přechodem k novému dodavateli vyřídíme za vás. Spolehlivě. Bez rizik.

Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.