Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Portugalsko a Španělsko: jak se jim daří v Evropské unii

aktualizováno 
Česká republika se chystá na členství v Evropské unii, vstup se připravuje na rok 2004. Ze všech stran slyšíme, kolik výhod nám tento krok přinese. Známe už dopředu konkrétní vlivy? Zkušenosti nám podobných zemí mohou alespoň naznačit.

Španělsko a Portugalsko byly při svém vstupu do Evropské unie v podobné situaci, jako je nyní většina kandidátských zemí. Hrubý domácí produkt pod evropským průměrem, ekonomika bojující s inflací a nezaměstnaností. Členství v unii přineslo obyvatelům těchto zemí zvýšení životní úrovně a prosperitu, avšak změny neproběhly ze dne na den, ale během poměrně dlouhého období. Proto ani my nemůžeme očekávat, že se z nás přes noc stanou bohatí Evropané.

Zkušenosti z Pyrenejského poloostrova jasně ukazují, že účast v evropském společenství má i pro relativně chudé státy velký ekonomický přínos. To, co může přinést vstup, je dobře vidět na výkonnosti portugalské ekonomiky - v roce 1986 byl hrubý domácí produkt na obyvatele necelé dva tisíce amerických dolarů. Za deset let už to však bylo téměř jedenáct tisíc.

Obě země měly na začátku obdobné problémy - velkou inflaci a vysokou míru nezaměstnanosti. Například v Portugalsku byla ještě v roce 1990 inflace 13,4 procenta, během deseti let se snížila na necelá čtyři procenta. Španělsku se podařilo vyřešit své problémy s inflací, ale míra nezaměstnanosti zůstává závažným problémem. Sice se oproti začátku devadesátých let snížila o čtyři procenta, přesto je Španělské království s třináctiprocentní mírou nezaměstnanosti na „prvním“ místě v Evropské unii.

Ne všechny obtíže však byly překonány - i když hrubý domácí produkt vykazuje jednoznačný růst, přesto ještě šest ze sedmi regionů v Portugalsku nedosahuje 75 procent průměrného hrubého domácího produktu v unii. Pro porovnání - v České republice mají všechny regiony kromě Prahy průměrný výkon okolo padesáti procent průměru Evropské unie. Přesto však oba státy dosáhly, i díky výrazné finanční pomoci ze strukturálních fondů, nemalých úspěchů. 

Před svým vstupem do unie byly jak v Portugalsku, tak ve Španělsku úrokové sazby vyšší než v evropském společenství. Po prvním lednu 1986, kdy se staly právoplatnými členy, se postupně úrokové míry přibližovaly evropské úrovni. Snížení úrokových sazeb tak přispělo k tomu, že množství úspor, které bylo uloženo v bankách, se zmenšuje. Optimistická očekávání drobných střadatelů se projevila v tom, že i celková míra úspor se postupně snižovala a lidé začali více utrácet. Tato situace nastala zejména ve Španělsku, zatímco v Portugalsku nebyl tento trend natolik zřejmý. Odborníci většinou předpovídají, že otevření domácího finančního trhu spolu se svobodným pohybem kapitálu vede k podstatnému zmenšení úspor domácností - Portugalsko však bylo výjimkou.

Co se však změnilo, bylo rozložení peněz mezi jednotlivé varianty investování. Nízké výnosy bankovních vkladů a otevřený kapitálový trh způsobily, že peníze byly z bank přesunovány do lépe zhodnocovaných aktiv. Těmi se ukázaly především investiční společnosti. Například v Portugalsku bylo v roce 1990 v investičních fondech uloženo necelých 400 miliard escudo a v roce 1995 už to bylo 1959 miliard escudo. Podíl úspor domácností vložených do podílových fondů se zvýšil z patnácti procent na necelých dvacet šest procent během pěti let.

Ve Španělsku ještě na začátku devadesátých let měli drobní střadatelé uloženo v hotovosti na bankovních vkladech téměř tři čtvrtiny všech úspor, v roce 1998 to již bylo necelých 45 procent. Naopak se za toto období zvýšil podíl prostředků investovaných do podílových fondů, a to ze šesti na dvacet čtyři procent. Dlouhodobě se snížilo množství peněz, které byly uloženy v dluhopisových fondech díky snižování úrokových sazeb, a tedy i výnosů. Necelých patnáct procent z rodinných úspor bylo použito na životní pojištění a penzijní připojištění.

Jak ukazují finanční studie, jsou systémy spoření na stáří stále populárnější především díky státní podpoře a daňovým zvýhodněním, a to i v ostatních státech unie.

Trendy ve vývoji úspor a investic nejen na Pyrenejském poloostrově, ale i v celé Evropské unii ukazují, že ač existují určité národní rozdíly, směřují evropské domácnosti k obdobnému rozložení svých finančních prostředků. Klasické bankovní produkty, jako například termínované a spořicí účty či dluhopisy, postupně přestávají být hlavním nástrojem pro zhodnocování finančních prostředků, naopak domácnosti přesunují peníze do akciových podílových fondů a pojistných produktů - zejména životní pojištění a penzijní fondy. 

Zajímavostí je, že Portugalsko prošlo v letech 1989 až 1996 také privatizací velkých státních podniků a bank, a jak se zdá úspěšněji než Česká republika, i když například největší portugalská banka stále zůstává ve státních rukou.

Výrazným úspěchem členství byl pro oba státy boj s inflací. Zatímco se v roce 1986 potýkaly téměř s šestnáctiprocentní inflací, dokázaly ji během deseti let srazit na čtyři procenta. Díky tvrdým konvergenčním kritériím Evropské měnové unie dosáhly - v posledním období před spuštěním eura - inflace okolo tří procent. Cenou za společnou měnovou politiku však bylo vyrovnání úrokových sazeb, a tedy pokles výnosnosti vkladů v bankách.

Jak se jim vedlo před vstupem do Evropské unie a nyní

Portugalsko

  • počet obyvatel: 10 milionů
  • celková rozloha: 91,98 tisíce kilometrů čtverečních
  • Před vstupem

    Nyní

    míra nezaměstnanosti: 8 procent

    míra nezaměstnanosti: 4,3 procenta

    inflace: 19,6 procenta

    inflace: 3,9 procenta

    HDP na obyvatele: 1970 amerických dolarů

    HDP na obyvatele: 10 613 amerických dolarů

    HDP: 20,14 miliardy amerických dolarů

    HDP: 131,7 miliardy amerických dolarů

    Španělsko

  • počet obyvatel: 39,4 milionů
  • celková rozloha: 506 tisíc kilometrů čtverečních
  • Před vstupem

    Nyní

    míra nezaměstnanosti: 12 procent

    míra nezaměstnanosti: 14,1 procenta

    inflace: 8,8 procenta

    inflace: 3,4 procenta

    HDP na obyvatele: 4360 amerických dolarů

    HDP na obyvatele: 14 048 amerických dolarů

    HDP: 168,82 miliard dolarů HDP: 723,3 miliardy amerických dolarů

    Česká republika

  • počet obyvatel: 10,3 milionu
  • celková rozloha: 78,86 tisíc kilometrů čtverečních
  • Před vstupem = nyní

    míra nezaměstnanosti: 8,75 procenta

    inflace: 4,6 procenta

    HDP na obyvatele: 4 942 amerických dolarů

    HDP: 56,2 miliardy amerických dolarů

    Pramen: OECD, Světová banka a Český statistický úřad
    Poznámka: údaje jsou za rok 2000 a 2001

     

    Autor:


    Jak si vybudovat finanční rezervu

    měsíců % měsíců
    Vypočítat
    Měsíčně spořte
    Zjistit přesnější výpočet


    Hlavní zprávy

    Další z rubriky

    Ilustrační snímek
    Spořicí účty: jak banky nyní zhodnotí vklad ve výši 100 tisíc korun

    Pro lidi, kteří si nechtějí připustit žádnou finanční ztrátu, jsou určeny jen opravdu konzervativní finanční produkty. Místo investování budou prostě spořit....  celý článek

    Ilustrační snímek
    Proč platit za něco, co je absurdní. Boj s poplatky v Česku pokračuje

    Na poplatcích vydělávají banky nemalé peníze, ty největší miliardy korun ročně. Již řadu let ale dávají Češi najevo, že některé poplatky jsou absurdní a je...  celý článek

    Ilustrační snímek
    Nejlepší finanční produkty roku: nejvíc boduje Equa bank a Air Bank

    V soutěži o nejlepší finanční produkty roku zvítězila mezi bankami v kategorii běžných účtů Equa bank. Nejlepší spořicí účet má Sberbank a nejlépe hodnocený...  celý článek

    Další nabídka

    Kurzy.cz

    4 scénáře amerického útoku na KLDR: Vedly by k totální zkáze!
    4 scénáře amerického útoku na KLDR: Vedly by k totální zkáze!

    Vztahy mezi KLDR a USA se za poslední týden vyostřily víc, než za několik let. Zdá se, že válka mezi zeměmi je na spadn... celý článek

    Najdete na iDNES.cz



    mobilní verze
    © 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
    Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.