Daně v zahraničí a v České republice
Konkurenční výhody zahraničních fondů spočívají především v rozdílném zdanění fondů. Situace, kdy jsou jinak zdaňovány domácí a zahraniční fondy, je z hlediska rovnocenných podmínek pro podnikání paradoxní a české investiční společnosti se tomuto stavu (zatím neúspěšně) brání. Podle zákona o dani z příjmů platí pro české fondy sazba 15%. Oproti 31% u právnických osob obecně a 25% u investičních společností před snížením daně je toto číslo sice nízké, avšak s nulovým zdaněním v některých zemích EU se měřit nedá. V České republice je navíc velmi časté dvojí zdanění jednoho příjmu.
Jako příklad můžeme uvést výnosové fondy. Pokud společnost, jejíž akcie fond vlastní, vyplatí dividendu, ta je „u zdroje“ zdaněna srážkovou daní 15% (nehledě na to, že dividendy jsou vypláceny ze zisku po zdanění). Pokud fond získanou dividendu rozdělí mezi své podílníky, následuje další 15% sražená daň při výplatě dividend fondem. To je také jeden z důvodů, proč u nás převládají růstové fondy nad výnosovými (v poměru 66:3).
|
Podrobné informace o podílových fondech naleznete v naší specializované sekci ZDE |
Daňové zatížení bychom mohli obecně rozdělit na dvě části: daň, kterou platí fond a daň, kterou je zdaněn podílník fondu. Daň u fondů je v zemích EU na velmi nízké úrovni. Mnoho zemí osvobozuje fondy od daní z příjmů (Německo, Francie, Rakousko,…) v některých zemích jsou z daně z příjmů vyňaty jen určité typy fondů (Belgie, Irsko). V zemích, jako je Francie nebo Finsko, je daňová zátěž přesunuta na podílníky fondů, naopak v Řecku jsou podílníci osvobozeni od daní úplně. V celkovém výsledku minimální zdanění (jak fondů, tak podílníků) je v Lucembursku, Irsku a Řecku. Smlouvy o dvojím zdanění pak zabraňují tomu, aby domácí investor (s daňovým domicilem v České republice) platil daň, jakou platí investoři v případě českých fondů.
Úprava zdanění českých fondů měla být původně vyřešena již do konce tohoto roku, s nižším zdaněním souhlasilo i Ministerstvo financí, avšak srpnové povodně a zvýšené nároky na státní finance tomu zabránily. Nakonec i investiční společnosti v této otázce ustoupily, o to více se přičinily o přípravu nového zákona o kolektivním investování. Ten v současné době vstupuje ke schválení do legislativního procesu, v platnosti by měl být od 1.1. 2004.
Od nového zákona o kolektivním investování se dostáváme k dalším výhodám zahraničních fondů. Mezi ně patří celoevropská licence, možnost investování i do dalších aktiv a tvořit tak specializované fondy např. nemovitostní fondy, fondy investující do derivátů,… Další výhodou zahraničních fondů je celková flexibilita podnikání (fondy je možno zakládat třeba do druhého dne a nemusí se čekat na různá povolení a registrace jako v ČR) a efektivnost vynakládání nákladů. Tady například můžeme jmenovat poplatky a služby depozitářů, které např. v Lucembursku dosahují zhruba desetiny poplatků u nás, navíc depozitář poskytuje fondu mnohem více služeb. (Nižší poplatky jsou výsledkem konkurenčního prostředí, výhod plynoucích z technického a analytického zázemí a větší velikosti zahraničních fondů.) Tyto rozdíly by měl právě nový zákon odstranit.
Jaké jsou korunové zahraniční fondy?
Obliba zahraničních fondů stále vzrůstá, o čemž svědčí rostoucí počet těchto fondů. V současné době má povolení KCP podle statistiky AKATu 19 fondů se zahraničním domicilem denominovaných v korunách. Nejvíce fondů nabízí Conseq (fondy Conseq Invest plc s domicilem v Irsku), ING (s domicilem v Lucembursku) a belgická KBC (13 fondů, z nichž jen 3 mají povolení KCP, s domicilem především v Belgii, u některých fondů v Lucembursku). Dalšími, kdo nabízejí tento druh fondů jsou ABN Amro (2 fondy s domicilem v Lucembursku) a fond Fiducia rakouské Erste Sparinvest (domicil v Rakousku).
|
Přehled zahraničních korunových fondů. Klikněte ZDE |
Většina těchto fondů má nejvíce prostředků uloženo, stejně jako ostatní české fondy, v investičních instrumentech českých emitentů nebo v eurobondech (dluhopisy emitované v jiných zemích denominované v Kč). Z toho vyplývá, že nejsou oproti českým fondům v nevýhodě. U ostatních investic, do instrumentů v jiných měnách, mají zahraniční fondy lepší možnosti zajistit se různými termínovanými kontrakty proti kurzovému riziku. Investor s referenční měnou českou korunou (měnou, ve které má své závazky, platí za nájem, potraviny,…) tak v těchto fondech není vystaven kurzovému riziku a naopak může využívat výhodných daňových podmínek. Zvláště v době, kdy česká koruna posilovala vůči euru i dolaru, ztrácely investice do zahraničních fondů kromě klesajících trhů i z tohoto titulu. Všeobecně se očekává, že česká koruna bude dále posilovat, což svědčí ve prospěch fondů v české měně.
| Výnosy korunových fondů | ||||
| Výnos za jeden měsíc (%) | Výnos za 12 měsíců (%) | |||
| Domácí | Zahraniční | Domácí | Zahraniční | |
| Peněžní fondy | 0,17 | -0,30 | 1,71 | 2,18 |
| Dluhopisové | 0,88 | 0,19 | 3,85 | 5,75 |
| Smíšené | 1,49 | -0,06 | 6,59 | n/a |
| Akciové | 6,95 | 0,80 | -21,35 | 4,19 |
| Fondy fondů | 4,20 | 2,41 | -27,51 | -11,88 |
Zdroj: AKAT ČR, UNIS ČR
Pokud tedy chceme shrnout hlavní výhody zahraničních korunových fondů, jsou to především nízké, takřka nulové zdanění a absence kurzového rizika. Protože v současnosti nic nebrání ani českým společnostem zakládat fondy v “daňových rájích“, lze očekávat, že jejich počet bude v závislosti na stoupající poptávce stoupat.
Investujete do zahraničních fondů? Co si myslíte o znevýhodnění fondů českých? Jsou u nás příliš velké daně? Těšíme se na vaše názory a zkušenosti.
