Metodická příručka Ligy lidských práv a Ministerstva spravedlnosti k nedobrovolné hospitalizaci |
Leták k nedobrovolné hospitalizaci |
Ministerstvo tak reaguje zejména na zvětšující se počet stížností podaných k Evropskému soudu pro lidská práva, jejichž předmětem bylo porušení práva na osobní svobodu při nedobrovolné hospitalizace v psychiatrických léčebnách. Poslední případ týkající se České republiky rozhodoval Evropský soud pro lidská práva letos v říjnu. Jednalo se o případ mladíka, který skončil v péči lékařů poté, co ho policisté zatkli bez kalhot a bez spodního prádla v obchodě. Jeho zdravotní stav a dezorientace byly přitom zapříčiněny léky, které tehdy bral. "Evropský soud pro lidská práva rozhodl, že pan Bureš byl před pěti lety podroben nelidskému a ponižujícímu zacházení. Podle soudu byl několik hodin bezdůvodně kurtován na lůžku poté, co jej policie našla dezorientovaného po vysoké dávce léků na ulici," uvedl právník Ligy lidských práv a Centra advokacie duševně postižených Maroš Matiaško. Stěžovateli bylo soudem přiznáno odškodnění za nemajetkovou újmu ve výši 20.000 EUR. Více o případu najdete zde. Celý text rozsudku Evropského soudu pro lidská práva (v angličtině) naleznete zde.
Detence je upravena v zákoně o zdravotních službách
Základem pro nedobrovolnou hospitalizaci je zákon č. 172/2011 Sb., o zdravotních službách.
Zákon č. 172/2011 Sb. - Hospitalizace pacienta a poskytování zdravotních služeb bez souhlasu a použití omezovacích prostředků § 38 |
O hospitalizaci rozhoduje soud
Zdravotnické zařízení je povinno oznámit nedobrovolnou hospitalizaci pacienta do 24 hodin soudu. Ten následně zahájí tzv. řízení o vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče podle § 191a a následujících občanského soudního řádu.
§ 191a a následující zákona č. 99/1963 Sb., Občanského soudního řádu Řízení o vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče (1) Ústav vykonávající zdravotnickou péči (dále jen "ústav"), ve kterém jsou umisťovány osoby z důvodů uvedených ve zvláštním předpise, je povinen oznámit (§ 191b) do 24 hodin soudu, v jehož obvodu ústav je, převzetí každého, kdo v něm byl umístěn bez svého písemného souhlasu. § 191b (1) O každém, o němž je ústav povinen učinit oznámení podle § 191a (dále jen "umístěný"), zahájí soud, v jehož obvodu je ústav, řízení o vyslovení přípustnosti převzetí podle § 191a odst. 1 nebo omezení podle § 191a odst. 2 (dále jen "převzetí") a dalším držení v ústavu, ledaže převzetí a držení nařídil soud v jiném řízení. (1) Usnesení podle § 191b odst. 4 se doručí umístěnému, ledaže ten podle vyjádření ošetřujícího lékaře není schopen chápat obsah takového rozhodnutí, dále jeho zástupci nebo opatrovníkovi pro řízení a ústavu. Toto usnesení vyhlásí soud do sedmi dnů ode dne, kdy došlo k omezení podle § 191a. (1) Jestliže soud vyslovil, že převzetí bylo v souladu se zákonnými důvody, a umístěný je nadále omezen ve styku s vnějším světem, pokračuje soud v řízení o vyslovení přípustnosti jeho dalšího držení v ústavu. (1) Účinnost rozsudku podle § 191d odst. 4 zanikne uplynutím doby jednoho roku ode dne jeho vyhlášení, nebyla-li v něm určena lhůta kratší. Má-li být držení v ústavu prodlouženo nad tuto dobu, je nutno provést nové vyšetření a soud musí o povolení dalšího držení znovu rozhodnout. Ustanovení § 191c odst. 2 a 3 tu platí obdobně. Umístěný, jeho zástupce, opatrovník a osoby jemu blízké mohou ještě před uplynutím doby, do které je držení přípustné, žádat o nové vyšetření a rozhodnutí o propuštění, je-li odůvodněna domněnka, že další držení v ústavu není důvodné. O způsobu projednání platí ustanovení § 191d odst. 2 až 4 obdobně. Zamítne-li soud opakovaně návrh na propuštění a nelze-li očekávat zlepšení stavu umístěného, může rozhodnout, že nebude konat další vyšetřování před uplynutím doby, po kterou bylo držení v ústavu povoleno. Náklady řízení platí stát. Neplatí však náklady právního zastoupení, s výjimkou případů uvedených v § 30 odst. 2 tohoto zákona. |