Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Posudky: Personalisté jim příliš nevěří

aktualizováno 
Nárok na pracovní posudek má odcházející zaměstnanec zaručen zákonem. Toto právo však většinou nevyužívá. O posudek nestojí ani personalisté, nedůvěřují totiž jeho obsahu.

Při hledání nového zaměstnání se vyplatí využít každou pomoc, která se nabízí. Chvála pracovních schopností z úst bývalého zaměstnavatele by v tomto úsilí měla být silnou zbraní. Proč je tedy tak málo využívána? I když má každý zaměstnanec ze zákona nárok, aby mu jeho zaměstnavatel pracovní posudek vystavil, v praxi o něj požádá jen zřídka. „Na pohovor si ho s sebou přinese přibližně jeden z patnácti uchazečů o práci. S životopisem jej dostáváme jen ojediněle,“ říká Luděk Kalousek z personální agentury &partners.

Posudek prozradí odchod

Od pracovních posudků si zachovávají odstup nejen potenciální zaměstnavatelé, ale i uchazeči o práci. Důvody jsou zřejmé. Zákon, který zaměstnavateli ukládá povinnost pracovní posudek vystavit, zároveň komplikuje zaměstnanci přístup k němu. Zaměstnavatel má totiž povinnost vystavit hodnocení až pouhé dva měsíce před ukončením pracovního poměru, tedy v době obvyklé výpovědní lhůty.

Zaměstnanci, kteří odcházejí z původního místa z vlastního rozhodnutí, se po nové kariéře poohlížejí zpravidla dříve, než požádají o rozvázání pracovního poměru. „Žádostí o pracovní posudek se zaměstnanec dostává do špatné situace, upozorňuje předčasně na svůj záměr odejít,“ vysvětluje profesor Josef Koubek z pražské Vysoké školy ekonomické. Znění posudku je z hlediska odcházejícího zaměstnance vždy nejisté. Zaměstnavatel se může pokusit odchod zaměstnance zkomplikovat. Při požádání soudu, aby zjednal nápravu, se vzhledem k rychlosti české justice musí poškozený pracovník připravit na dlouhou anabázi.

Američané doporučení důvěřují

Z jiného důvodu se na pracovní posudky spíše s despektem dívají personalisté. Nevěří, že v nich najdou úplnou pravdu. Vědí, že si hodnocení mnozí uchazeči o práci napsali sami a v bývalém zaměstnání ho nechali jen podepsat. Na druhou stranu také mnoho zaměstnavatelů už vystavilo odcházejícímu zaměstnanci lepší posudek, než by odpovídalo výsledkům jeho práce - jen aby si rychleji našli uplatnění jinde než v jejich firmě.

„Zatímco v anglosaských zemích, především v USA, jsou taková doporučení považována za dosti spolehlivý zdroj informací, v Evropě obecně nemají příliš velkou platnost,“ vysvětluje Josef Koubek. Menší důvěra v pracovní posudky má podle něho ve srovnání s USA své opodstatnění. Podle zveřejněných výzkumů pracovní posudek jako metoda výběru správného budoucího zaměstnance je v Evropě spolehlivá pouze ve 13 procentech případů. V USA je validita tohoto kritéria výběru přesně dvojnásobná - 26 procent.

V zemích, kde se doporučením přikládá větší váha, jsou různé formy referencí během přijímacího řízení přímo vyžadovány. „Nepřijali mě, dokud moji tři předchozí zaměstnavatelé nepotvrdili, že jsem pro ně pracovala a že se mnou neměli problémy. Kontaktovali kvůli mně lidi asi pět let zpátky, poslali jim dotazník, kde zjišťovali například, jestli a jak dlouho jsem byla nemocná, jak jsem fungovala v týmu a proč jsem odešla,“ podělila se o své zkušenosti z přijímacího řízení ve Velké Británii Petra Brychtová.

Přednost dostávají osobní reference

V Česku personalisté při výběrovém řízení většinou písemný posudek nevyžadují. Když už si ověřují kompetentnost uchazeče o práci, dávají přednost telefonickým referencím. „Zajímají nás některé osobnostní a pracovní charakteristiky, dále důvody, které mohly vést kandidáta k úvahám o změně místa, a otázky specifické v danou chvíli a pro danou pozici. Informace si samozřejmě ověřujeme u několika zdrojů, abychom mimo jiné získali několik pohledů,“ říká Anne-Marie Nedoma z Nestlé Česko.

Čtěte mezi řádky

  • byl vždy soustředěn na své pracovní úkoly - nebyl ochoten pomáhat ostatním
  • jeho družnost přispívala ke zlepšení podnikového klimatu - má sklony holdovat alkoholu
  • snažil se vyhovět požadavkům - selhal
  • všechny zadané úkoly řádně splnil - chybí mu vlastní iniciativa
  • zejména mezi spolupracovnicemi byl oblíben - je to sukničkář

Zdroj: Josef Koubek, ABC praktické personalistiky

PODNIKÁTE A HLEDÁTE INFORMACE pro vaše finance? Navštivte podnikani.idnes.cz

 

Autoři: ,


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Majitel vinařství v Kutné Hoře Lukáš Rudolfský
Obnovuje staré vinice a vyrábí naturální víno. Učí se od něj i cizinci

Lukáš Rudolfský je původně ajťák. K podnikání se dostal úplně náhodou, ale v zemědělství se našel. Vyrábí zcela přírodní nápoj, obnovuje středověké vinice a...  celý článek

Vladimír List
Průbojný profesor elektrifikoval Československo, metro chtěl již před válkou

Vladimír List byl univerzitním profesorem na České vysoké škole technické v Brně a inženýrem elektrotechniky, který se výraznou měrou zasloužil o elektrifikaci...  celý článek

Ilustrační snímek
Vybalancujte čas mezi prací a soukromím. Psycholog radí, jak na to

Věnovat se naplno práci a osobní život potlačit na minimum? Nebo brát zaměstnání jen jako nutnost a žít až večer s rodinou? Ani jedno není správně. Je třeba...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.