D. Lukášková, Brno
V pracovněprávních vztazích se vychází z týdenní pracovní doby (výjimka je pouze u pružné denní a čtyřtýdenní pracovní doby). Máte-li tedy nepravidelně rozvrženou pracovní dobu, pak v některých týdnech odpracujete menší počet hodin a v jiných větší počet, než činí stanovená pracovní doba v podniku.
Zaměstnavatel je v tomto případě povinen vypracovat písemný rozvrh směn na předem stanovené období. Přitom s ním musí seznámit zaměstnance nejpozději dva týdny před začátkem období, na něž je pracovní doba nerovnoměrně rozvržena. Pokud pak zaměstnanec bez svého zavinění neodpracuje všechny hodiny, nemůže mu zaměstnavatel mzdu krátit. Má-li zaměstnanec stanovenou měsíční mzdu, přísluší mu tato mzda beze změny, bez ohledu na počet nezaviněně neodpracovaných hodin. Platí pro něj stejné pravidlo jako pro zaměstnance s měsíční mzdou, kteří však mají například sjednanou pracovní dobu na plný úvazek. Dejte si pozor i na situaci, kdy během zastupování nemocného spoluzaměstnance musíte odpracovat směnu nebo hodiny nad rámec stanovené pracovní doby.
Pak jde u zaměstnance pracujícího na plný úvazek o práci přesčas, ale u zaměstnance pracujícího na zkrácený pracovní úvazek (váš případ) jde o nadúvazkové hodiny. Ty pak musíte dostat zaplacené nad rámec vaší měsíční mzdy. O práci přesčas by šlo v tomto případě pouze tehdy, kdyby počet nadúvazkových hodin přesáhl stanovenou pracovní dobu. Avšak přesčasovou práci může zaměstnavatel v tomto případě nařídit zaměstnanci pouze s jeho předchozím souhlasem.
