Povaha uchazečů o práci je důležitá

Personalisté i sami zaměstnavatelé často vybírají z kandidátů na volné místo spíše intuitivně. Obvykle prostudují životopis pracovníka, pohovoří s ním. V praxi se však potvrzuje, že je to málo. Vybraný člověk se na danou pozici nehodí. Po čase jeho působení ve firmě je to zklamání pro něho i zaměstnavatele. Oni se totiž kvalitní, inteligentní a kultivovaní uchazeči při pohovoru neumějí anebo ani nechtějí sebeprosadit a prodat.

Najděte uchazečovo pravé já

Zato méně schopní, ale společensky obratní, sebejistí mluvkové, kteří zdaleka nedosahují jejich kvalit, se prosadí. Méně zkušení manažeři či personalisté se také nechávají výrazně ovlivnit prvním dojmem či únavou. Své sehraje špatná (dobrá) kondice uchazeče. Riziko chybného výběru pomůže minimalizovat psychodiagnostika, jejíž dřívější úzké využití ve zdravotnictví, pedagogicko-psychologickém a manželském poradenství je dávno překonáno. V dnešní personalistice je psychodiagnostika využívána běžně. Co uchazeče o místo při psychodiagnostice čeká? Především osobnostní dotazníky a výkonové testy. Jde o metodu, která popisuje aktuální stav osobnosti, její vlastnosti a zdroje možností dalšího rozvoje. Obavy z testů jsou často zbytečné. Cílem psychodiagnostiky je identifikovat silné stránky kandidáta, které jsou předem definovány pro obsazovanou pozici, a vyloučit případná rizika selhání.

V tomto momentě je psychodiagnostika velmi vhodnou technikou. Ovšem pokud je v rukou odborníků, především psychologů, kteří umějí výsledky jasně a srozumitelně interpretovat kandidátovi i firmě. V psychodiagnostice jsou využívány nejčastěji celé soubory testů, které se skládají z inteligenčních testů, osobnostních dotazníků, projektivních technik.

* Inteligenční testy postihují nejen celkový intelektový potenciál (rozumovou vyspělost), ale různé typy schopností důležitých pro tu kterou pozici. Například prostorová představivost u architektů, designérů či praktické a teoretické matematické schopnosti u techniků, programátorů.

* Osobnostní dotazníky postihují osobnostní charakteristiky jedince. Jedná se například o stabilitu člověka - odolnost vůči stresu, míru extraverze a sociální dovednosti, schopnost týmové spolupráce, předpoklady vést a řídit, tvořivost, volní vlastnosti, sebejistotu, aktivitu, pečlivost. Může odhalit ale i popudlivost či agresivitu.

* Projektivní techniky bývají využívány jako doplňující, na jejichž základě lze doplnit další vlastnosti a charakteristiky kandidáta. Používána je například kresba stromu, domu či postavy, rozbor písma a podobně. I když jde o techniku doplňující, která svádí k podcenění výkladu, je zde také důležitý výklad odborníka.