Čtyřicetiletá Hana z Opavy často vzpomíná na svého otce, vojáka z povolání, který někdy „vojákoval“ i doma. Z práce měl naučené určité slovní obraty, které používal i na děti, a hlavně zažitý řád, jejž dodržoval i v soukromí.
„Vyžadoval, aby doma vše fungovalo podle stanovených pravidel, a neměl rád jakékoliv vybočení,“ říká Hana. „S oblibou říkal třeba před odchodem na výlet: ,Rodino, pozor!‘, zkontroloval, zda máme všechno, a pak zaznělo: ,Rodino, pohov!‘. I ten výlet byl naplánovaný do posledního detailu.“ Hana dodává, že otec to určitě nemyslel tak vážně, ale očividně mu velení i doma dělalo dobře.
Kdo nevypadne ze své profese ani doma
Také na učitelkách většinou každý pozná, čím se živí. Doma se k dětem chovají jako ke svým žákům, neustále je opravují a napomínají. Občas i manžela. Deformaci povoláním nezamaskují často ani policisté, kteří někdy za banální přestupek pokutují i kamaráda, či zdravotní sestry, které mají potřebu mít všechno vyčištěné, poskládané. I takový kuchař, když přijde do restaurace jako host, si jídlo pořádně nevychutná, protože zkoumá, jakou ingredienci použila konkurence.
Ani někteří novináři se nevyhnou ztotožnění se svou profesí. Sedí-li takový novinář v sobotu u táboráku hluboko v horách, stačí, když uslyší od někoho, že místní myslivec zastřelil včera vlka. V neděli pak zajisté bude zvonit u nimplikuje rodových dveří s blokem a foťákem v ruce. A tak by se dalo pokračovat o hercích, kteří při sledování filmu místo děje vnímají spíše herecké výkony, zeměměřičích na dovolené v zahraničí, kteří šplhají k bodům a značkám na nejrůznějších místech a nadšeně je fotí, a dalších „obětech“ deformace profesí.
Uvědomte si své postižení
Psycholožka valašskomeziříčské nemocnice Ivana Tomanová se občas v ordinaci setká s člověkem, kterému deformace vlastní profesí komsoukromý život. „Nejsou to tak závažné problémy. Obyčejně dotyčný potřebuje slyšet od někoho cizího objektivní názor,“ poznamenala Tomanová. Rodina sama takového člověka určitě upozorní, aby se přestal doma chovat jako v práci, někdo to však nechce slyšet. Pak je na místě mu to opakovat neustále a zapojit do toho třeba i děti. Nezaškodí trávit třeba víkendy tak, aby dotyčný neměl šanci vůbec ničím si práci připomínat, a když se to přece jen stane, pomůže i v žertu jej z jeho pracovní role rychle vysvobodit.
Konstatování, já už jiný nebudu a takového mě musíte brát, nestačí. V horších případech stojí za to požádat o pomoc i přátele, kteří třeba učitelce řeknou, ať se nediví, že má doma neshody, když se tam chová jako ve škole. Pokud ani to nezabere, je možno se obrátit na psychologa. „Kolikrát stačí si to uvědomit a přiznat. Když se dotyčný bude snažit při odchodu z práce zanechat tam i své pracovní postoje, názory a vystupování, měl by se to časem naučit,“ říká psycholožka.
Někdy se deformace z povolání může hodit
Armádní nadporučice Sabina Introvičová však tvrdí, že ztotožnění se s profesí může mít i své kladné stránky. Vojáci se podle ní umějí i mimo práci rychle rozhodovat, mají vždy po ruce pádné argumenty, jasně a stručně se vyjadřují. „Když voják něco vysvětluje, tak vždy srozumitelně, polopaticky a trpělivě. Myslím si, že by mohli být výborní učitelé, a určitě jsou skvělí tátové,“ míní Introvičová. „Díky schopnosti argumentovat se s nimi však těžko dohaduje. A je fakt, že před odjezdem na dovolenou mají vše předem promyšlené, naplánované, neradi improvizují. Ale hlavně v krizových situacích jsou vynikající!“
Markéta je kadeřnice, a když jede na dovolenou do ciziny, vždy na půl dne přátelům zmizí a jde se posadit do tamního salonu, aby sledovala, jak to tam funguje. „Konkurence je velká, musím být stále v obraze, vzdělávat se, a takto si vždy s sebou přivezu nové nápady, tipy, jak pracovat lépe,“ konstatuje. „Je to dobré pro mou profesi, neberu to jako postižení povoláním.“
Nenoste si práci domů
- naučte se relaxovat v úplně jiném prostředí a s jinými lidmi, než máte v práci
- naslouchejte, když vám doma vytýkají pracovní chování, a nebuďte proto rozladění
- učte se nové věci, vzdělávejte se i v jiné oblasti nebo činnostech, než je vaše profese
- nedávejte své profesní roli větší důležitost, než si opravdu zaslouží
 |
PODNIKÁTE A HLEDÁTE INFORMACE pro vaše finance? Navštivte podnikani.idnes.cz |
