Povýšení: Cesta do rizika

Povýšení lze přirovnat ke změně místa. Čtěte, jak zvládnout pohovor uprostřed kariéry, kdy projevit sebevědomí a kdy se naopak držet zpátky.

Šéf si vás pozval do kanceláře. Na konkrétní den a čas. Co asi chce? Čeká vás výtka, nebo povýšení? Pokud dáváte automaticky přednost druhé možnosti, zamyslete se na chvíli: Jak na takovou nabídku odpovíte? Vezmete si čas na rozmyšlenou, nebo hned kývnete? Co se ve vašem životě změní? Máte na to, abyste vedli druhé? Neskončíte na dlažbě, pokud vám risk nevyjde?

Trénovaný zaměstnanec by neměl váhat
Říká se, že na amerického a západoevropského zaměstnavatele udělá lepší dojem ten, kdo kývne bez váhání – kdo nemá motivaci dělat kariéru, nemá ve firmě co pohledávat. V Česku a na Východě to prý chodí obráceně. Boduje skromnost a uvážlivost. Je slušné se držet zpátky a trochu o sobě zapochybovat.

V praxi však nezáleží ani tak na „národnosti“ firmy jako na tom, zda se v ní uplatňují programy kariérního růstu. Některé společnosti zaměstnancům umožňují, aby se na případné povýšení připravovali už od prvních dní po svém nástupu. „Mohou se přihlásit do tréninkových programů, ve kterých postupně rozvíjejí své dovednosti, a to včetně manažerských,“ říká personální šéfka společnosti AAA Auto Karolína Topolová. Takto proškoleného zaměstnance nabídka vyšší pozice zpravidla nezaskočí a může ji přijmout bez dlouhého váhání.

Kdy si nechat čas na rozmyšlenou
Ve firmách, kde takové programy nefungují – a je jich zřejmě většina – byste měli zvolit opačnou strategii. Zodpovědný zaměstnanec si klidně nechá několik dní na rozmyšlenou, aby všechno dobře zvážil. „Opouštíte svou pozici a jdete do rizika,“ připomíná Martin Vosecký, jednatel personální společnosti Catro.

Povýšení bez předchozí přípravy přirovnává k nástupu do nové práce. „Stejně jako při hledání místa byste se měli vyptávat na co nejvíc podrobností. Nadřízení by vám měli vysvětlit, co po vás chtějí a podle čeho budou posuzovat, že jste to splnili,“ říká Vosecký.

Ptejte se šéfa, proč si myslí, že právě vy jste správný kandidát na povýšení, mluvte s ním o tom, co všechno se budete muset naučit a nakolik se vzdálíte své odbornosti, kterou jste dosud používali v každodenní praxi.

„Vyšší pozice vám obvykle bere odbornost a klade na vás úplně jiné nároky – musíte řídit lidi. Čekají vás tedy dvě krize. Nebudete se moci naplno věnovat svému oboru a přijdete o důvod, proč jste dobří. Druhá krize spočívá v tom, že začnete dělat něco, co zatím neumíte,“ popisuje Martin Vosecký.

Šéf nemocnice přestane být dobrým lékařem, ředitel školy už nebude dobře učit. Přitom nikdo z nich nemá jistotu, že dokáže usměrňovat práci druhých. V tomto oboru jsou úplnými začátečníky.

Špatný šéf namísto dobrého odborníka
V době, kterou si necháte na rozmyšlenou, si ověřte, zda máte k vedení lidí předpoklady. Jak to zjistit?

„Schopnost vést tým se většinou projeví ještě dřív, než nastoupíte do zaměstnání. Vůdčí typy mají tendenci vyniknout už mezi vrstevníky ve škole nebo i ve volném čase,“ podotýká personální poradkyně Daniela Velíšková z brněnské společnosti Aprofes.

Doporučuje, aby si kandidát na povýšení uvědomil, jak kolegové i nadřízení reagují na jeho názory, návrhy změn či kritiku. „Budoucí šéf by měl mít v takových situacích respekt a schopnost získat si pozornost. Důležité a zároveň těžké je oprostit se od nadržování kamarádům. Být šéfem často znamená i nebýt zrovna nejoblíbenější. Dokážete to?“ ptá se Daniela Velíšková.

Jestliže si čerstvý šéf neuvědomí, že jeho úkolem je spíše řídit druhé než sám přímo ovlivňovat pracovní výsledky, snadno si znepřátelí podřízené. Bude jim do práce zasahovat a zároveň mu nezbude čas na jejich řízení.

„Pokud povýší člověk, který nemá k vedení lidí předpoklady, může se stát, že tým přijde o dobrého odborníka a zároveň dostane mizerného šéfa, kvůli kterému možná odejdou další,“ uzavírá Martin Vosecký.

Povýší-li člověk, který nemá k vedení předpoklady, tým přijde o dobrého odborníka a zároveň dostane mizerného šéfa.

 
, ,