Upřijímacího pohovoru by neměly padnout otázky: Máte zkušenost s drogami? Jste vyléčený alkoholik? Jste kuřák? Zaměstnavatelova snaha sestavit tým výkonných pracovníků (kuřáci jsou častěji nemocní) je pochopitelná. I tak však jde o diskriminaci. Stejně jako u otázek týkajících se náboženského vyznání.
Za diskriminační lze považovat podrobné vyptávání se na zdravotní stav nebo sexuální orientaci. Je tu však velké ale. "Ne vždy je situace jednoznačná. Záleží na tom, nakolik jsou otázky oprávněné vzhledem k profesi," upozorňuje Hana Štěpánková z Úřadu pro ochranu osobních údajů. Jako příklad uvádí, že otázka "Jste gay?" nemusí vadit v případě, že se někdo uchází o místo v gay klubu.
Diskriminace na internetu
Diskriminační dotazníky lze nalézt na internetu, ať na stránkách personálních agentur či firem. Většinou požadují vyplnění kolonky národnost, rodinný stav či počet dětí. Jde vesměs o údaje, o které se zaměstnavatel nesmí zajímat, neboť na jejich základě může zájemce o práci diskriminovat. Dotazníky bývají často opatřeny dodatkem, že vyplnění všech položek je nutné - jinak se nedostanete do evidence uchazečů. Pak je lepší je nevyplňovat a jít raději osobně do firmy či agentury, kde si lze nad dotazníkem s personalistou popovídat. Soudě podle tvrzení firem, které po upozornění MF DNES rychle "diskriminační kolonky" z dotazníků odstranily, řada z nich buď netušila, že tam taková kolonka je, nebo že by mohla být považována za diskriminační.
"Podle našich šetření řada personalistů například z neznalosti zaměňuje národnost za státní příslušnost. Požadavek vyplnění kolonky národnosti v dotazníku je ale nadbytečný," říká Hana Štěpánková. Nejasnosti jsou i kolem rodného čísla. Zaměstnavatel jej nesmí požadovat po někom, kdo se o práci zatím pouze uchází. Ale když spolu podepíšou pracovní smlouvu, má právo rodné číslo zaměstnance znát, protože jej musí přihlásit u správy sociálního zabezpečení a podobně.
Agentury: My to opravíme
 |
Chtějí mi změnit pracovní náplň! |
Dotazník stavební firmy Metal Progres zase vyzvídal, jestli je uchazeč ovdovělý, ženatý, rozvedený, žena vdaná a podobně; dokonce i to, zda je, či není kuřák. "Kdo přijde osobně, vyplní na místě dotazník a je upozorněn, že nemusí vyplňovat všechno," říká Jana Brychtová z personálního oddělení firmy. "Rozhodně ale dotazník změníme, opravdu nechceme nikoho diskriminovat," vysvětluje.
Personální agentura Aditus v dotazníku zase vedle rodinného stavu chtěla znát i počet dětí. Její zástupce však nechtěl o tom, zda jde o diskriminační údaje, vůbec hovořit a odmítl sdělit i své jméno.
Zkouška reakce
Diskriminační otázky někdy u pohovoru padnou ze zvědavosti na reakci uchazeče. "Když jsem se ucházela o místo účetní, personalistka se zeptala, jestli mám děti a kolik. Ovládla jsem vztek a řekla, že to přece nesouvisí s prací a ani to na ni nemá vliv," vypráví Eva Hrabáková z Brna, která má dvě děti. K jejímu překvapení se personalistka neurazila. Naopak - spokojeně se usmála. Řekla, že nemá ráda ženy, které přiznají, že děti by mohly být problém třeba v případě přesčasů. Když si to totiž samy připouštějí, je jasné, že potíže mít budou. To místo paní Eva dostala. A i když jí personalistka položila diskriminační otázku, prý se na ni už tolik nezlobila.
Bránit se diskriminaci je těžké:
-
Pokud se uchazeč o práci cítí diskriminován, může se obrátit na kontrolní odbor úřadu práce nebo na soud.
Lhát v životopise se nevyplácí.
Více ZDE. -
Úřad práce smí v případě diskriminace uchazeče uložit zaměstnavateli pokutu od 250 000 do 2 milionů korun.
-
Uchazeč však musí dokázat, že se to, co považuje za diskriminaci, skutečně stalo.
-
Zaměstnavatel se pak bude snažit tuto skutečnost vyvrátit.
-
Úřad práce (soud) rozhodne, zda šlo, nebo nešlo o diskriminaci.
