Pozor na dražší vánoční dárky. Musíte za ně zaplatit darovací daň

Štědrý den je za dveřmi. Ale pozor, i vánoční dary podléhají darovací dani. Zní to absurdně, ale realita je skutečně taková. Podívejme se na situace, kdy konkrétní dar podléhá dani a obdarovaný by měl zaplatit.

V těch nejčastějších, které podléhají dani, najdete i své vánoční dárky. | foto: Profimedia.cz

Obecně je poplatníkem daně darovací příjemce daru. Jinak je tomu ovšem při darování do ciziny, v takovém případě se přesouvá daňová povinnost na dárce.

U nemovitostí daňovou povinnost automaticky očekáváme, u movitých věcí spíše ne
Daň darovací je třeba zaplatit z bezúplatného nabytí jakéhokoli majetku. Patří sem nemovitosti, movitý majetek a jakýkoli jiný majetkový prospěch – tím mohou být například postoupené pohledávky či věcná břemena.

Z čeho se daň neplatí

• Plnění nebo bezúplatné převody majetku na základě povinnosti stanovené právním předpisem.
• Důchody vyplácené na základě smlouvy o důchodu.
• Bezúplatná nabytí majetku, která jsou příjmem a jsou předmětem daně z příjmů.
• Dotace, příspěvky a podpory ze státního rozpočtu, z rozpočtu územních samosprávných celků, státních fondů nebo jiných peněžních fondů státu nebo územních samosprávných celků, jakož i z veřejných rozpočtů a jiných peněžních fondů cizího státu. To se netýká peněžních fondů spravovaných podnikatelskými subjekty.
• Prostředky poskytnuté pojišťovnami na zábranná opatření a prevenci.
• Prostředky poskytované z rozpočtu Evropské unie nebo z Národního fondu.

Smlouva není podmínkou k daňovým povinnostem
Lidé se často mylně domnívají, že pro povinnost platit daň je nutná existence smlouvy mezi dárcem a obdarovaným. Instinktivně předpokládají, že když nebudou žádnou smlouvu sepisovat, daňové povinnosti se jim jednoduše vyhnou. Pohled zákona je ale takový, že daňová povinnost vznikne v okamžiku, kdy došlo k bezúplatnému nabytí majetku.

Povinnost sestavit darovací smlouvu se vztahuje pouze k darování nemovitosti. V případě movitých věcí může být sestavena také, ale ve skutečnosti se v praxi příliš často nepoužívá.

Situace ovšem není pro obdarované až tak zlá. Osvobození od daně darovací je poměrně široké a liší se podle vztahu mezi dárcem a obdarovaným. Obecně lze říci, že čím bližší příbuzenský vztah tyto osoby mají, tím mají větší možnost osvobození darů.

I. skupina - příbuzní v řadě přímé a manželé
V tomto případě se neplatí daň, pokud dar tvoří movitá věc osobní potřeby v hodnotě nepřesahující milion korun. Stejná hranice platí i pro vklady na účtech bank a cenné papíry.

II. skupina - příbuzní v řadě pobočné (sourozenci, synovci, neteře, strýcové a tety, zeťové a snachy, manželé dětí, rodiče manžela, manželé rodičů)
V tomto případě se limit pro movité věci i finanční dary snižuje na 60 tisíc.

III. skupina - všichni ostatní
Limit pro osvobození od daně je 20 000 korun.

Na finanční úřad vás může udat samotný dárce
Je evidentní, že na movité věci, peníze a jiný majetkový prospěch nabízí zákon poměrně benevolentní rozmezí pouze u příbuzných v přímé linii. Ti se také v praxi nejčastěji obdarovávají, ale spousta darů se uskutečňuje i mezi druhou a třetí skupinou (pro příklad partneři bez manželského svazku). V těchto případech by si měl obdarovaný dát pozor a prověřit si svoje daňové povinnosti. Dar by se totiž mohl stát darem danajským, protože by se kvůli němu mohl poplatník dostat do rozporu se zákonem.

Ve své praxi jsem se již setkal s případem, kdy za poskytnutým darem následovalo okamžitě udání na finanční úřad. Sice jde o velmi nechutnou praktiku jednoznačně směřující ke zničení obdarovaného jednotlivce, ale realita někdy bývá bohužel takto smutná.