Dříve byly banky na hypotéky skoupé
Banky ve snaze získat další nové klienty postupně během posledních let snižovaly své někdy přespříliš vysoké nároky a umožňují tak nyní získat hypoteční úvěr i takovým zájemcům, kteří by dříve neměli šanci. Není to jen příznivý vývoj úrokových sazeb, co rozpoutalo boom hypoték.
Kdysi si banky vybíraly pouze z nejbonitnějších zájemců a pečlivě je prověřovali. Při dvouciferných úrokových sazbách si samozřejmě mohli hypotéku dovolit skutečně jen lidé s nadprůměrnými příjmy, ale nejde jen o absolutní hodnotu splátek. Banky významně přispěly tím, že uvolnily svá kdysi přísná pravidla a vylepšily parametry poskytovaných úvěrů. Například klient někdy platil za žádost o úvěr i tehdy, kdy mu byla zamítnuta. Často se vyžadovalo životní pojištění dlužníka, hypotéky se poskytovaly pouze do 70 % zástavní hodnoty nemovitosti (což však vyplývalo z tehdy platného zákona), problémy způsobovalo dlouhé čekání na zápis zástavního práva do katastru nemovitostí. Úrokové sazby se fixovaly většinou jen na pět let a delší než dvacetiletá doba splatnosti byla výjimkou.
Nyní se banky předhánějí, kdo bude mít přitažlivější hypotéku
V současnosti je tomu zcela jinak. Banky si své klienty stále dobře prověřují, ale dávají jim na výběr spoustu různých možností. Hypotéky se poskytují až do 100 % zástavní hodnoty nemovitosti, nemusí se čekat na zápis do katastru, ale často postačuje v případě potřeby předložit pouze návrh na vklad. Úrokovou sazbu si lze zafixovat na rok i na patnáct let (někde dokonce na celou dobu splatnosti). Poplatky za sjednání úvěru zůstaly vysoké, ale v rámci časově omezených marketingových akcí lze získat hypotéku i zcela bez poplatku. Když si to klient přeje, může splácet až třicet let (u Hypoteční banky až čtyřicet) a snížit si tím měsíční splátku. V souvislosti s tím banky také prodlužují věk dlužníka, do kterého vyžadují splacení úvěru. Hypotéku si je možné sjednat i několik měsíců před koupí předmětné nemovitosti.
Je však celá řada dalších vylepšení, které banky představily v posledních letech. Některé z nich jim sice slouží spíše jako nástroje marketingu, ale ty další znamenaly pro klienty zvýšení dostupnosti a rozšíření možnosti využití hypotečních úvěrů.
DAŇOVÉ FORMULÁŘE ONLINE: STAHUJTE ZDENa hypotéku dosáhnou i lidé s průměrnými příjmy
Hypoteční úvěr v průměrné výši, která v současné době činí 1,4 mil. korun, může získat dokonce i ten samožadatel, jehož čistý příjem nedosahuje ani 14 tisíc korun. Manželé s jedním dítětem mají šanci na hypotéku i tehdy, kdy čisté příjmy obou dohromady jsou nižší než dvacet tisíc korun. (Pokud vás zajímá, jak vysoký příjem musíte mít, abyste dosáhli na hypotéku, přečtěte si článek, který najdete zde.)
Přílišný optimismus není na místě
To vše pak může vést k dojmu, že hypotéka je skutečně téměř pro každého. Nemálo k tomu napomáhá všudypřítomná reklama i zdůrazňování výhod vlastnického bydlení bankami a developery. Každý, kdo pomýšlí na hypotéku, by si však měl nejprve zodpovědně odpovědět na otázku, zda si hypotéku skutečně může dovolit. Pozor si musí dát především zájemci, jejichž příjmy jsou na spodní hranici toho, co postačuje bance. Hypotéka sice získají, ale splátky pak mohou velmi zatěžovat jejich rodinný rozpočet.
Je třeba kriticky zhodnotit především očekávaný vývoj příjmů v budoucích letech a také počítat s jejich poklesem v postproduktivním věku – tím spíše, když banky poskytnou hypotéku i v případě, kdy její splatnost končí až v pětašedesáti či dokonce sedmdesáti let věku dlužníka. Nemělo by se zapomenout ani na takové teoreticky v úvahu připadající V úvahu by se měly vzít i teoreticky možné problémy jako jsou úraz či onemocnění, které příjem mohou příjem trvale snížit.
Částečně může pomoci pojištění
Kdo se obává možných rizik, může je do určité míry zmírnit vhodným pojištěním. Banky většinou doporučují rizikové pojištění, které je levné, ale často kryje pouze riziko úmrtí. Chrání tak pozůstalé obyvatele nemovitosti, spoludlužníky a ručitele. Z jedenácti bank, které jsme oslovili, však nevyžaduje sjednání životního pojištění ani jedna. A to ani v případě, kdy se jedná o samožadatele.
Pojistit si lze i další rizika, jako je trvalá invalidita, úraz či ztráta zaměstnání. Pojištění je pak samozřejmě dražší. Především však bude výběr správné pojistky zřejmě o dost náročnější než výběr samotného hypotečního úvěru. Každá pojišťovna má své vlastní definice pojistných událostí, a je třeba si dobře prostudovat, proti čemu že jsme a nejsme vlastně pojištěni. Velmi stručně to lze shrnout tak, že pojistné podmínky pojišťoven jsou často plné výluk a nečekaných překvapení.
