Na příkladu motivačního (někdy také tzv. manažerského) pojištění lze snadno ukázat složitost českého daňového systému umožňujícího různé kličky a také snahu firem o minimalizaci vysokých nákladů na pracovní sílu. Z pohledu teorie her se jedná o jednoduchou úlohu s nulovým součtem – novým řešením někdo vydělá (firma, zaměstnanec) a někdo musí prodělat (stát, zdravotní pojišťovny). A nebo ne?
Uvažujme fiktivní firmu s hrubým ziskem 1 milion korun ročně, která vyplatí svému manažerovi roční bonus ve výši 100 000 korun. Při sazbě daně z příjmu FO 32% a dani z příjmu PO 24% bude čistý zisk firmy 657 400 korun a zaměstnanci se zvýší jeho poslední čistý příjem v roce o 59 500 korun. Před několika lety však přišli daňoví poradci s následující konstrukcí: firma uzavře životní pojištění, bude figurovat v roli majitele (pojistníka) této smlouvy. Zaměstnanec v takovém případě bude pojištěným, který si zvolí oprávněnou osobu, tedy osobu, které bude vyplaceno v případě pojistné události pojistné plnění (např. svou manželku).
Zírá vám kolega na poradě na prsa místo do očí? Jste obětí sexuálního harašení? Jak se bránit?
Dva roky se soudil s čistírnou, v níž si nechal vyčistit kalhoty k drahému obleku. Jak uspěl a jak uspějete vy?
Na toto pojištění poradci aplikovali ustanovení § 5 odst. 2 písm. c) bod 6. zákona č. 589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení a podobné ustanovení v zákoně o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Vyložili si ho tak, že pojistné na životní pojištění placené zaměstnavatelem je osvobozeno od výše uvedených odvodů. Zároveň však platí, že tento příspěvek není pro firmu daňově uznatelným nákladem. Jednoduché počty (náklad 35% na sociální a zdravotní pojištění je více než 28% daň z příjmu (r. 2004) resp. 26% (r. 2005), 24% (r. 2006)) měly přesvědčit klienty o výhodnosti postupu. Přesný výpočet ale ukázal, že výhoda není nijak závratná. V našem případě se jedná o:
Vyčíslení nákladů z pohledu firmy: |
Pojistné |
Navýšení mzdy |
Hrubý zisk |
1 000 000 Kč |
1 000 000 Kč |
Pojistné/mzda |
100 000 Kč |
100 000 Kč |
Sociální a zdravotní |
- Kč |
35 000 Kč |
Daňový základ |
1 000 000 Kč |
865 000 Kč |
Daň |
240 000 Kč |
207 600 Kč |
Čistý zisk |
660 000 Kč |
657 400 Kč |
Zdroj: výpočty autora
Na straně zaměstnance se jedná o úsporu 12,5% na odvodech, ale výsledný efekt záleží na poměru zaplaceného pojistného a pojistné částky. Tento poměr je pro krátké pojistné doby (obvykle do 3 let) vzhledem k vysokým poplatkům na počátku pojištění pro zaměstnance nevýhodný.
Agenti: „Pojištění je levnější než mzda!“
Pojištění domu a domácnosti. |
Celý postup je pak následující: Firma sjedná pojištění (je pojistníkem i oprávněnou osobou), zaměstnanec je pojištěným. Celou dobu je placené pojistné daňovým nákladem, zaměstnanec z něj neplatí žádné daně. Na konci pojistné doby firma přepíše práva na zaměstnance, který ve své mzdě zdaní celkové zaplacené pojistné.
Vyčíslení nákladů z pohledu firmy: |
Pojistné |
Navýšení mzdy |
Hrubý zisk |
1 000 000 Kč |
1 000 000 Kč |
Pojistné/mzda |
100 000 Kč |
100 000 Kč |
Sociální a zdravotní |
- Kč |
35 000 Kč |
Daňový základ |
900 000 Kč |
865 000 Kč |
Daň |
216 000 Kč |
207 600 Kč |
Čistý zisk |
684 000 Kč |
657 400 Kč |
Zdroj: výpočty autora
Co říci na závěr? Na začátku článku jsem hovořil o těch, kteří vydělají, nebo prodělají. Výdělkem se v tomto případě rozumí úspora na sociálních a zdravotních odvodech. Nová varianta motivačního pojištění se zdá být z tohoto pohledu optimální. Až na jednu věc – daňoví poradci přehlédli povinnost zaměstnance odvést ze zaplaceného pojistného pojistné na sociální a zdravotní pojištění.
Převod práv na konci pojištění je určitým druhem příjmu ze závislé činnosti. Pojišťovna převede do vlastnictví zaměstnance pohledávku za pojišťovnou, od tohoto okamžiku má zaměstnanec právo disponovat s pojistkou (právo na odbytné) a právo určit oprávněnou osobu (byť jen na krátkou dobu). Změna těchto práv není ze strany zaměstnavatele zaplacením pojistného na smlouvu životního pojištění zaměstnance. Pojistné bylo totiž zaplaceno již dříve na smlouvu, která byla pojištěním podnikatelského rizika spojeného se ztrátou klíčového zaměstnance (a právě jen díky tomu bylo pojistné daňově uznatelným nákladem).
V okamžiku převodu peněz zaměstnanci je změna práv klasifikována jako příjem ze závislé činnosti podle §6 odst.1, písm. d. ZDPFO. Tento příjem není a nemůže být vykládán jako pojistné zaplacené zaměstnavatelem za zaměstnance na jeho pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo důchodové pojištění. Musí z něho tedy být zaplaceny odvody pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění v celkovém úhrnu 47,5 procent.
Pouze budoucnost ukáže, zda se daňovým poradcům podaří tento výklad zpochybnit či stát získá opět svou část daní a pojistného zpět. Do té doby není vhodné na tyto programy z pohledu firem ani jejich zaměstnanců přistupovat. Může se totiž stát, že zaměstnavatelé i zaměstnanci budou muset v budoucnu zpětně doplatit státu z těchto motivačních programů stovky milionů korun.
Jak si přilepšit na penzi? Nejčastěji se hovoří o penzijním připojištění a životním pojištění. Na rozdíl od spoření bance či investování, poskytují díky státní podpoře „něco navíc“. |
Považujete český daňový systém za průhledný? Myslíte si, že nový výklad zákona způsobí změnu v odměňování zaměstnanců? Děkujeme za vaše názory a připomínky.