Vzory smluv

podle životní situace

články podle právních odvětví

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: iDNES.cz

Ujednání o změnách obchodních podmínek

  • 0
Nejvyšší soud se v nedávném rozhodnutí sp.zn. 23 Cdo 1098/2012 ze dne 27.2.2013 vyjádřil k tomu, jakým způsobem lze měnit tzv. všeobecné obchodní podmínky.

Obchodní podmínky jsou běžným způsobem stanovování obsahu smluv. Možnost určit část obsahu smlouvy odkazem na obchodní podmínky mezi podnikateli stanovuje § 273 Obchodního zákoníku. V praxi je také běžné, že takovéto obchodní podmínky jsou tím, kdo je vydal, čas od času měněny tak, aby odrážely změny v právních předpisem či situaci na trhu.

Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník

§ 273

(1) Část obsahu smlouvy lze určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené.
(2) Odchylná ujednání ve smlouvě mají přednost před zněním obchodních podmínek uvedených v odstavci 1.
(3) K uzavření smlouvy lze užít smluvních formulářů užívaných v obchodním styku.

Bez zvláštní dohody změna jen dodatkem smlouvy

Plné znění rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 23 Cdo 1098/2012

Nejvyšší soud se ve svém rozhodnutí (řešícím vztah mezi dvěma podnikateli) musel vypořádat s otázkou, zda je u smlouvy, která sice na obchodní podmínky odkazuje, ale nijak nespecifikuje postup pro jejich změnu, možné provádět změny těchto podmínek jinak než standardním způsobem předpokládaným pro všechny smlouvy. Smluvní strany přitom v tomto konkrétním případě ve smlouvě sjednaly, že může být měněna pouze písemnými dodatky (tedy nikoliv ústně), ale o změnách obchodních podmínek nesjednaly nic dalšího. K údajné změně smluvních podmínek došlo písemným "dodatkem", který ovšem neobsahoval označení smluvních stran a byl podepsán pouze žalovaným, nikoliv žalobcem, který změnu inicioval.  Nejvyšší soud za této situace došel k tomu, že daná změna nebyla sjednána platně. Pokud smluvní strany nesjednají zvláštní způsob změny obchodních podmínek (ať už v textu smlouvy nebo alespoň v obchodních podmínkách samotných), musí totiž podle Nejvyššího soudu pro jejich změnu uzavírat oboustranně podepsané písemné dodatky smlouvy (pokud je písemná forma v obchodních vztazích pro změnu smlouvy sjednána - viz § 272 Obchodního zákoníku;  v opačném případě by bylo možné měnit smlouvu samotnou i obchodní podmínky i ústní dohodou).

Zákona č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník

§ 272

(1) Smlouva vyžaduje k platnosti písemnou formu pouze v případech stanovených v tomto zákoně nebo když alespoň jedna strana při jednání o uzavření smlouvy projeví vůli, aby smlouva byla uzavřena v písemné formě.
(2) Obsahuje-li písemně uzavřená smlouva ustanovení, že může být měněna nebo zrušena pouze dohodou stran v písemné formě, může být smlouva měněna nebo zrušena pouze písemně.

Na druhé straně je pro právní praxi důležité, že Nejvyšší soud připouští možnost jednostranné změny obchodních podmínek, bude-li to v nich stanoveno nebo ve smlouvě sjednáno, což je věc, která nebyla dříve zcela nesporná.

Právní věta rozhodnutí sp.zn. 23 Cdo 1098/2012

Obchodní zákoník nestanoví pro obchodní podmínky, které jsou součástí smlouvy, jiný režim jejich změny než pro smlouvu samotnou. Nevyhradí-li si proto účastníci ve smlouvě nebo obchodních podmínkách, které jsou její součástí, zvláštní způsob změny obchodních podmínek (např. prostým doručením druhé straně), řídí se předpoklady pro jejich změnu zákonnou úpravou pro změnu obsahu smlouvy samotné.

Nový občanský zákoník

Nový občanský zákoník obsahuje pro možnost změny obchodních podmínek výslovnou úpravu ve svém § 1752. Možnost jednostranné změny připouští, omezuje ji však některými podmínkami.

Zákon č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník

§ 1751

(1) Část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.
(2) Odkáží-li strany v nabídce i v přijetí nabídky na obchodní podmínky, které si odporují, je smlouva přesto uzavřena s obsahem určeným v tom rozsahu, v jakém obchodní podmínky nejsou v rozporu; to platí i v případě, že to obchodní podmínky vylučují. Vyloučí-li to některá ze stran nejpozději bez zbytečného odkladu po výměně projevů vůle, smlouva uzavřena není.
(3) Při uzavření smlouvy mezi podnikateli lze část obsahu smlouvy určit i pouhým odkazem na obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi.
 
§ 1752

(1) Uzavírá-li strana v běžném obchodním styku s větším počtem osob smlouvy zavazující dlouhodobě k opětovným plněním stejného druhu s odkazem na obchodní podmínky a vyplývá-li z povahy závazku již při jednání o uzavření smlouvy rozumná potřeba jejich pozdější změny, lze si ujednat, že strana může obchodní podmínky v přiměřeném rozsahu změnit. Ujednání je platné, pokud bylo předem alespoň ujednáno, jak se změna druhé straně oznámí a pokud se této straně založí právo změny odmítnout a závazek z tohoto důvodu vypovědět ve výpovědní době dostatečné k obstarání obdobných plnění od jiného dodavatele; nepřihlíží se však k ujednání, které s takovou výpovědí spojuje zvláštní povinnost zatěžující vypovídající stranu.
(2) Nebyl-li ujednán rozsah změn obchodních podmínek, nepřihlíží se ke změnám vyvolaným takovou změnou okolností, kterou již při uzavření smlouvy strana odkazující na obchodní podmínky musela předpokládat, ani ke změnám vyvolaným změnou jejích osobních nebo majetkových poměrů.
 
§ 1753

Ustanovení obchodních podmínek, které druhá strana nemohla rozumně očekávat, je neúčinné, nepřijala-li je tato strana výslovně; k opačnému ujednání se nepřihlíží. Zda se jedná o takové ustanovení, se posoudí nejen vzhledem k jeho obsahu, ale i ke způsobu jeho vyjádření.