Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pozor na zdanění zahraničních dividend!

aktualizováno 
Investice do cenných papírů mají kromě adrenalinového náboje také méně vzrušující aspekt - daňové povinnosti. Je v zemi kupónové privatizace jasno v daňových otázkách plynoucích z držby cenných papírů? Jak zamíchalo daňovými povinnostmi držitelů cenných papírů rozdělení Československa?

Doma jasno, ale co cizina?

Držitelé domácích cenných papírů si již zvykli na několik obecných pouček v oblasti zdanění cenných papírů. Pokud jim plynou příjmy z držby cenných papírů (dividendy, kupóny), tak je jejich výnos automaticky zdaněn 15 procenty. Držitelé těchto cenných papírů přitom nemají žádnou povinnost, neboť tuto daň za ně odvádí plátce. V případě výnosů z prodeje cenných papírů je pro občany klíčový šestiměsíční daňový test, po jehož uplynutí jsou výnosy z prodeje cenných papírů daňově osvobozeny. Šestiměsíčním časovým testem se přitom rozumí doba mezi nákupem a prodejem cenného papíru. To jsou tedy dvě základní zaklínadla českého investora. Ale co cizina?

Mnoho drobných investorů z kupónové privatizace je v nedbalkách

Zatímco tuzemské dividendy mají povinnost samostatně zdaňovat pouze podnikatelé (rozhodujícím kritériem je jejich evidence v obchodním majetku), tak v případě dividend plynoucích ze zahraničních titulů mají povinnost samostatně zdaňovat všichni poplatníci bez rozdílu. Investice do zahraničních akcií ovšem nemusí být pouze výsadou protřelých investorů.

Checete se dozvědět více o akciích? Informace, statistiky a články k tomuto tématu naleznete ZDE.

Jenom si vzpomeňme na první kolo kupónové privatizace, kdy některý z nás nakoupil akcie některého slovenského podniku. Dnes je ovšem Slovensko stejně jako jakýkoli více či méně vzdálený stát z daňového hlediska zahraničím a na příjemce dividend slovenských podniků se vztahují daňové povinnosti odlišné od těch českých. Při pohledu na nepříliš pozitivní hospodaření slovenských firem se spíše jedná o minimální částky, avšak opomenutí daňových povinností může na doměřené dani a penalizaci znamenat nemilé překvapení. Pojďme ale nejprve od právní úpravy, o kterou se můžeme opřít.

Dividendy a smlouvy o zamezení dvojího zdanění

V porovnání se zdaňováním dividend plynoucích z tuzemských cenných papírů nám vstupuje do hry další prvek, kterým jsou mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Ty zahrnují do termínu dividendy nejen příjmy z držby cenných papírů, ale i kupříkladu příjmy ze zakladatelských podílů v zahraničních společnostech. Z hlediska drobného investora se ovšem raději omezím na dividendy charakteru příjmu z držených akcií zahraničního subjektu. Vlastní způsob zdanění dividendy plynoucí ze zahraničí tedy bude ovlivněn následujícími faktory:

  • Právní formou příjemce dividendy
  • Úpravou ve smlouvě o zamezení dvojího zdanění a způsobem jakým lze dvojí zdanění vyloučit

První zásadou, kterou by si měli příjemci dividend ze zahraničí uvědomit, je nutnost podávat daňové přiznání. Zákon o daních z příjmů již od roku 2000 pracuje se sníženou sazbou ve výši 15 procent, kterou se zdaňují výnosy z držby cenných papírů. Jenom pro upřesnění dříve to bylo 25 procent. Fyzická osoba občan má v této souvislosti možnost výběru mezi zahrnutím dividendových příjmů buď do samostatného základu daně nebo do dílčího. Jaký je v tom rozdíl?

Vysokopříjmová skupina by měla využít samostatného základu daně

Charakter zdanění fyzických osob předurčuje, kterou volbu (rozhodujeme se mezi samostatným a dílčím základem daně) poplatník zvolí. Samostatný základ daně budou volit poplatníci spadající do druhého a vyššího daňového pásma. Důvodem je zmiňovaná sazba 15 procent, která je rozhodující při zdaňování příjmů ze zahraničních dividend při využití samostatného základu. Pokud by se poplatník pohybující v nejvyšším daňovém pásmu rozhodl pro zahrnutí do dílčího základu daně, pak by i příjmy z dividend byly zdaňovány 32 procenty. Takové rozhodnutí by nebylo příliš racionální. Na druhé straně i zahrnutí zahraničních dividend do dílčího základu daně může mít svoje kouzlo. To se týká buď poplatníků spadajících do prvního daňového pásma nebo kupříkladu živnostníků ve ztrátě.

A k čemu jsou tedy smlouvy o zamezení dvojího zdanění?

Jak z názvu vyplývá, tak tyto smlouvy jsou vytvářeny za cílem odstranění dvojího zdanění. Bohužel neexistuje jednotná smlouva, která by byla shodná pro celý svět. Smlouvy o zamezení dvojího zdanění nejčastěji určují právo na zdanění dividend státu, v němž je příjemce rezidentem. Jednoznačně ovšem nevylučují ani možnost zdanit tento příjem ve státě, v němž má sídlo plátce. Smlouvy o zamezení dvojího zdanění pracují v případě dividend s principem takzvaného prostého zápočtu daně. Jak to v praxi vypadá?

Příklad: Představme si poplatníka, kterému plyne z držby akcie (nezahrnuté do obchodního majetku) nejmenované americké společnosti dividenda ve výši 150 USD. V USA byla z této dividendy stržena patnáctiprocentní daň. Poplatník tedy obdržel částku 122,5 USD. Jaké jsou jeho daňové povinnosti? První povinností je zahrnutí této dividendy do příjmů v daňovém přiznání. Předpokládejme, že tak učiní v rámci samostatného základu daně. Ale pozor! Bylo by omylem zahrnout do základu daně již částku sníženou o daň strženou přímo v USA, tedy 122,5 USD.

Zajímají-li vás další informace o fondech, naleznete je v naší specializované sekci ZDE nebo na stránce, která je na fondy přímo zaměřena: fondy.idnes.cz

Pro účely ZDP je třeba pracovat s příjmem nezmenšeným o zaplacenou daň, tedy 150 USD. Následně se tedy na tento základ daně nasadí patnáctiprocentní sazba a vypočte se daňová povinnost. Ta je ovšem rovna dani zaplacené již americkým plátcem. Měl by tedy náš poplatník správci daně něco platit nebo ne? Nikoliv. V souladu s mezinárodní smlouvou o zamezení dvojího zdanění má právo na zápočet daně a jeho daňová povinnost v ČR je tedy vymezena zahrnutím tohoto příjmu do samotného základu daně (nulová daňová povinnost v ČR).

To ovšem nestačí a poplatník musí prokázat správci daně dvě skutečnosti. První podmínkou je prokázání příjmu plynoucího právě z držby CP (dividendy) a nikoli kupříkladu za provedení nějaké úplatné služby (kupříkladu překladu webových stránek americké společnosti do češtiny). Druhým nezbytným předpokladem je doložení, že plátce je skutečně americkým daňovým rezidentem. Bez doložení původu plátce by totiž mohlo dojít ke zneužití smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi USA a ČR. Pokud by totiž byl plátce rezidentem jiného smluvního státu (vztah upravený jinou smlouvou používající nižší daň než 15 procent), pak by nebylo možné započíst celou odvedenou daň (15 procent), nýbrž pouze její část. Zbytek by tedy musel poplatník v Čechách dodanit.

Poplatník inkasující dividendu by si tedy od zahraničního plátce měl vyžádat věrohodný dokument, že se skutečně jedná o příjem v podobě dividendy a zároveň potvrzení od jeho správce daně o jeho daňovém domicilu. Z hlediska výše zdanění, upraveného smlouvou o dvojím zdanění, je rozhodující článek 10 této smlouvy. Tam se stanoví výše daně, která bývá nejčastěji mezi 5 a 15 procenty.

A co vy? Neinkasujete náhodou slovenské dividendy, aniž byste věděli o svých daňových povinnostech? Podělte se s námi o svoje zkušenosti se zdaňováním dividend.

 

Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Michal Valentík, investiční ředitel společnosti Broker Trust
Zažijí akciové trhy pád? Trocha statistiky potvrzuje známá pravidla

Na akciových trzích se žádné výrazné veletoče nyní nekonají. Rozkolísanost trhu je na historickém minimu a především americké akciové indexy jsou na svých...  celý článek

Ilustrační snímek
Zlato je úplně jiná investice, která dává smysl, říká analytik

Investice do zlata je jednou z možností, jak uložit volné peníze. Analytik Pavel Ryska upozorňuje, že kolem investic do zlata koluje řada mýtů. Reaguje tak na...  celý článek

Vánoční pohlednice byly krásné, vzácné a drahé.
Vánoční pohlednice a novoročenky stávaly jako kilogram masa

Jako oko v hlavě opatruje historik Jaromír Polášek z frýdecko-místeckého Muzea Beskyd staré vánoční pohlednice a novoročenky. A není divu, vždyť kdysi stály...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.